Článek
Jízda v bouřce, během silného větru a deště, navíc se značně sníženými rozhledovými podmínkami vyžaduje maximální soustředění a pozornost. Ne snad, že by ji řízení auta nevyžadovalo vždy, ale dali jsme dohromady pár bodů, které by měl každý řidič dodržovat, pokud se chystá projet bouřkou.
Zapněte potkávací světla (a také mlhovky)
Nespoléhejte se na automatické rozsvěcení světel vašeho auta. Raději ručně zapněte potkávací světla, jakmile se zatáhne a viditelnost se sníží. Pamatujte na to, že při denním svícení většině aut nesvítí zadní obrysová světla. A pak nejste vůbec vidět.
V silném dešti pak zapněte i mlhovky. On to dokonce nařizuje zákon, ale spíše se orientujte podle toho, jak vy sami vidíte ostatní auta. Jakmile máte problém vidět ostatní vozidla, zapněte tedy i mlhovky, které jsou přes silný déšť mnohem lépe vidět. Jen pak zase nezapomeňte mlhovky vypnout.
Zvolněte, nejvíc to klouže po prvních kapkách
Víte, proč se vždycky tolik bourá, když začne po několika dnech sucha pršet? Ne kvůli množství vody, ale právě kvůli jejímu nedostatku. Nejhorší jsou ty první kapky, které se smíchají s prachem na silnici a vytvoří velmi kluzkou vrstvu. Tohle blátíčko klouže zhruba stejně jako sníh v zimě.
Teprve s větším množstvím vody se tenhle prach omyje a silnice pak klouže o něco méně. Ale stále klouže. Brzdná dráha na mokru ze 100 km/h se prodlouží ze zhruba 40 metrů na suchu asi o třetinu. Čím horší pneumatiky máte, tím to samozřejmě ucítíte víc. Přizpůsobte proto styl jízdy a nechávejte si větší rezervu.
Pozor na velké louže a zlámané větve
Velmi rizikové jsou hluboké louže, které se při větší průtrži mračen mohou vytvořit velmi rychle. Čím vyšší rychlostí auto jede, tím je vyšší hrozba, že pneumatika v takové louži ztratí kontakt s vozovkou. Říká se tomu aquaplaning a jde o to, že pneumatika už nestačí odvádět vodu a sklouzne po vodním filmu. Vlastně se to dá přirovnat k jízdě po mokrém ledě.
Co v takové situaci dělat? Nejčastěji se to stává na dálnici při jízdě v přímce. Proto se s autem neperte a držte rovně volant. Kolo se brzy chytí. Jak jedno kolo vletí do hluboké vody, odporem zpomalí a volant vás zatáhne na tu stranu, kterou jste hlubokou louži trefili.
Co dělat při bouřce? Odložte deštník i telefon a nepouštějte vodu. Blesk do vás může uhodit i v bytě
Neprovádějte prudké a velké korekce! Až se vám za půl sekundy pneumatika chytne podkladu, vždycky pojedete tam, kam máte volant. Vždy se dívejte tam, kam chcete jet, a miřte tam i volantem. V hlubokých loužích se bude sice auto trochu zmítat, ale vždycky pojede tam, kam máte kola. Na dálnici ale v opravdu prudkém dešti nezbude než výrazně zpomalit, někdy i pod 80 km/h. Stotřicítkou se v takových podmínkách bezpečně jet nedá.
Silný déšť často také vyplaví menší kameny z pole, které snadno poškodí pneumatiky a spodek auta. Navíc takový kámen můžete odhodit na jiné auto. Dalším rizikem jsou popadané větve ulámané silným větrem. Zejména pokud jedete v lese nebo podél stromořadí, hrozí, že přes silnici nějaká větev už ležet bude. Větší kus dřeva může nadělat na autě pořádnou paseku a zničí klidně celý nárazník a plasty zakrytování podvozku.
Pokud nemůžete projet kvůli padlému stromu a velké větvi, zapněte varovné blinkry a upozorněte ostatní řidiče. Pomůže i výstražný trojúhelník umístěný v dostatečné vzdálenosti. Volejte pak 150 nebo 158 a popište místo, kde jste a co se děje. Pokud nedokážete odklidit větev či padlý strom s ostatními řidiči, vyčkejte na příjezd těžké techniky.
Nechávejte si větší odstup
Od ostatních aut si pro jistotu nechávejte větší rozestupy. Zaprvé máte na mokré vozovce delší brzdnou dráhu a zadruhé hrozí, že řidič před vámi bude náhle reagovat právě na některou z výše uvedených překážek na silnici. Opatrně pak v obci, ať neohazujete chodce proudy vody z hlubokých louží, které se tvoří podél rozbitých krajnic.
Blesku se nebojte
Tedy, bojte, ale nemusíte panikařit. Auto funguje jako tzv. Faradayova klec a elektrický výboj sklouzne po povrchu karoserie. Proud pak uzemní pneumatiky. Jedná se o velmi vzácný úkaz a každé auto bude reagovat jinak. Posádka, pokud se nebude zrovna dotýkat kovových částí auta, by měla být ochráněna. K poškození vozidla, zejména elektroniky, by ale dojít klidně mohlo. Proto je vždycky lepší se někde ukrýt, ideálně ne na nějakém vyvýšeném místě.
Co dělat v krizových situacích
Řízení auta je tradičně spojeno také s občasnými rizikovými situacemi. Ať už se jedná o poruchy auta v provozu, uváznutí na vlakovém přejezdu, nebo natankování benzinu do naftového auta. Připravte se na všechny krizové situace.
Co dělat u automobilové nehody | Co když se vybije autobaterie | Jak řídit v bouřce | Poškození auta na parkovišti | Co dělat, když jedete v protisměru | Jak zastavit auto, aby se nerozjelo | Co dělat, když se s autem zaseknete v podjezdu | Výmoly na silnici | Co dělat při aquaplaningu | Jak přežít srážku se zvěří | Jak řešit překážku na silnici | Jak jezdit na víceproudém kruhovém objezdu