Článek
Dávalo to perfektní smysl – Toyota se právě s velkou slávou vrhala do nejvyšší závodnické ligy a zároveň uváděla na trh sportovní roadster s motorem uprostřed pro skutečné fanoušky řízení, takže spojit tyhle dvě věci dohromady bylo rozhodnutí srdce i rozumu. Jenže to celé dopadlo úplně jinak, než v Toyotě doufali…
Třetí generace sportovního modelu MR2 z roku 1999 nebyla přijatá zrovna nadšeně – pořád měla motor uprostřed, ale místo ostře řezaného kupé už byla v nabídce pouze jako roadster s podezřele změkčilým designem. To jak se Toyota snažila jít po krku úspěšné Mazdě MX-5. Takže přidat jí trochu sportovnosti formou konceptu inspirovaného monopostem Formule 1 vypadalo jako perfektní šance, která by se neměla prošvihnout.
Výsledný koncept tak měl výrazný čumák se spojlerem, spoustu průduchů a výdechů, nízké sklo a světla jako hmyzí oči (daleko dřív, než s tím přišla Alfa Romeo 4C), to celé vyvedené ve válečných barvách týmu Toyota F1 Racing. Vypadalo to přímo směšně – jako drahé barevné boty začínajících běžců, které na všechny strany křičí „Koukejte, já běhám!“, i když se jejich majitel sotva belhá a dýchá u toho jako stará bába.
To však nebyl úplně případ konceptu MR2 Street Affair, který měl díky přeplňování výkon 258 koní, stovku dal pod šest sekund a pelášil prý až 245 km/h. Ani tyhle solidní sportovní výkony nedokázaly omluvit bláznivě přehnaný vzhled, a zůstalo tak u pouhého jediného exempláře. Do sériové produkce se v roce 2002 dostala pouze limitovaná série MR2 Competition se 17palcovými koly, sportovním výfukem, příplatkovou sekvenční převodovkou a červenobílým zbarvením týmu Toyota F1.
Ani to však neudělalo z MR2 žádoucí sportovní auto, jeho výroba se tak v roce 2007 definitivně zastavila s celkovou produkcí pouhých 27 tisíc exemplářů. Na jejího moderního nástupce stále čekáme. Stejně tak účinkování Toyota ve Formuli 1 skončilo průšvihem, když ze 140 startů nedokázala vytěžit ani jedno jediné vítězství v závodě (pouze na 13 pódiových umístění). Ostuda!