Článek
Někdo má jízdu v noci rád, jsou prázdné silnice a nikde nikdo, což ovšem kolikrát svádí k tomu přidat plyn. Jenže pokud zrovna nejedete po dálnici, v Belgii dokonce místy osvětlené, číhají na vás nepředvídatelná rizika, která leckdy včas nezachytí ani nejmodernější laserové lampy. Mluvíme třeba o divoké zvěři, neosvětlených cyklistech nebo chodcích.
Znáte to, jsou prostě objekty, které včas nezachytí ani nejmodernější laserové lampy
Tito dobrodruzi častokrát nezodpovědně riskují svůj život a vám ho v případě nehody notně zkomplikují. Zvýšit bezpečnost nočního provozu však pomáhají ještě dva systémy nočního vidění – pasivní a aktivní. Níže vám vysvětlíme, jak fungují, čím se liší a kde všude je najdete.
Co tedy je automobilové noční vidění?
Existují vlastně dva druhy. Pasivní technologie sází na termální kameru, která zvýrazňuje teplo vyzařující objekty, jakými jsou lidé, cyklisté, zvířata, ale také obydlené domy nebo prohřáté silnice. Aktivní systém využívá vestavěné infračervené kamery k iluminaci temných prostor.
Systémy nočního vidění se dělí na aktivní (infračervená kamera) a pasivní (termokamera)
Oba pomocníci spoléhají na infračervené světelné spektrum, které je za běžných okolností lidským očím neviditelné, avšak každý z nich má určitá pozitiva i negativa.
Výhody a nevýhody pasivního systému
Počítač, který získává z termokamery data, je zpracovává v černobílý obraz, jenž je u moderních vozů promítán na digitální přístrojový štít, zatímco dříve jste zrak museli odvracet k centrální obrazovce.
Moderní digitální přístrojový štít slouží také k zobrazení zpracovaného výstupu z kamery noktovizoru
Díky teplo vyzařujícím objektům tak jasně a velmi z dálky vidíte třeba srnu, člověka nebo i menší živočichy. Svým dosahem tedy pasivní systém značně překonává ten aktivní, který je omezen dosvitem infračervené kamery.
Najdete zde však i několik podstatných nevýhod. Mluvíme třeba o horší kvalitě obrazu, snížené funkci během silného deště, v mlze nebo při velmi horkých nocích. Dalším příkladem je cestování skrze hustý les v zimě, kdy se na méně frekventovanou (či mokrou) vozovku nedostane přes den dostatek slunečních paprsků (neprohřeje se), tudíž v noci tepelně splývá s okolím. Vy tak místo jasné projekce vidíte jakýsi šedivý flek, což ovšem neznamená, že systém nebude schopen upozornit třeba na divočáka nebo zatoulaného chodce.
U starších modelů je obraz přenášen na centrální displej
Rovněž kameny, patníky, značky nebo jiné studené objekty jsou pro pasivní noční vidění velmi špatně rozeznatelné.
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Skvěle rozpozná lidi, zvířata nebo auta | Špatně rozezná značky, kameny, patníky a jiné studené objekty |
| Daleký dosah (klidně 1 km a více) | Snížená funkce v nepříznivém počasí/prostředí |
Noční vidění dokáže v kombinaci s adaptivními světlomety poskytnout nadstandardní přehled o dění v okolí
Výhody a nevýhody aktivního systému
Druhý pomocník funguje daleko komplexněji, a to díky vlastnímu zdroji infračerveného (IR) záření. Nemusíte se bát, že by vás takový paprsek oslnil, lidské oko jej běžně nevidí. Naše kouzelné IR světlo, zářící konstantně nebo pulzně, doletí dále než paprsky z hlavních světlometů, takže pak už stačí jen výkonný procesor, který data z kamery zpracuje a pošle vám je ve formě obrazu na digitální přístrojovku nebo na středový displej.
Aktivní systém má vlastní infračervenou kameru, a tudíž nabídne za běžných okolností kvalitnější obrazový výstup
Oproti pasivnímu řešení má aktivní systém sice kratší dosah, ale za to kvalitnější výstup. Technologie rovněž zajistí výrazný kontrast důležitých objektů – tedy zvířat, lidí, značek, kamenů nebo jiných předmětů. Jakmile začne hustě pršet, sněžit nebo vjedete do mlhy, dojde k omezení dosahu IR světla, a tudíž ke snížení funkce nočního vidění.
| Výhody | Nevýhody |
|---|---|
| Lepší kvalita obrazu než u pasivního systému | Snížená funkce za špatného počasí |
| Vidí dále než hlavní světlomety | Kratší dosah ve srovnání s pasivním systémem |
Obě technologie umí rozpoznat a označit například zvěř. Pasivní systém však tento úkon zvládá díky termokameře na větší vzdálenost
Kdy to začalo?
Někdy kolem roku 1988 – prvenství drží koncern General Motors. Technologie se nejprve používala u luxusních značek/modelů a vesměs tomu tak je dodnes. Téměř vždy jde o (drahou) příplatkovou záležitost, takže pokud koukáte po novém BMW (nebo rollsu), Audi nebo třeba Mercedesu, vezměte v potaz koupi lepších řad a volitelný noktovizor.
Mezi konkrétní současné modely vylepšitelné nočním viděním pak patří například bavoráky sérií X5, 7 a výše, mercedesy od tříd S a výše, případně audiny A6 a výše.
Noktovizor bývá příplatkovou záležitostí luxusní modelů, ovšem pomalu se dostává také do běžnějších aut
Tuhle libůstku si dnes můžete užívat rovněž ve Volkswagenu Touareg, Hondě Legend, Cadillacu CT6 či XT6 nebo v dostupnějším Peugeotu 508, 3008, 5008. U DS Automobiles technice hodně věří, proto noktovizor zastavují do DS 7 Crossback, DS 9 a nepřijdete o něj ani v lidovějším DS 4.
Jde o užitečný systém?
Z hlediska bezpečnosti ano, protože vidí dál než vaše oči, případně světla vozů. Systémy dnes umí vykreslit chodce nebo zvířata, zvýraznit je, případně na ně velmi krátce zablikat – kvůli upoutání pozornosti.
Jak jsme už zmínili v úvodu, téměř polovina evropských dopravních malérů vznikne právě v noci i přesto, že je daleko řidší provoz. Spolu s pokročilými technologiemi světlometů pak noční vidění poskytuje řidiči to nejcennější, co před krizí/v krizi potřebuje, tedy informace a čas navíc. Sami víte, že i o pár sekund delší brzdění může znamenat odvrácení skutečně katastrofálních následků…