Čím se odjíždí z aukcí na Pebble Beach

Tohle jsou aukce, na kterých nelétají desetitisíce jako na tuningové megaakci SEMA nebo statisíce jako na mnoha aukcích veteránů. Tady se licituje v milionech. Dolarů. Jistě, i na Pebble se občas najde nějaký ten výhodný kup za pár desítek tisíc, ale hlavními taháky aukcí jsou ty nejopečovávanější kousky, které můžete po úspěšné transakci rovnou vytáhnout ven na trávník a být za hvězdu. Ruku některých kupců vede touha vlastnit kus historie, pochlubit se podobně bohatým přátelům, nebo si prostě jen zajezdit nebo zazávodit ve voze jejich snů. Ať už je motivace jakákoliv, přejme jim to, protože díky těmto obscénním částkám automobilová historie žije a píše se o ní.

Takže přejeme příjemné čtení a vzpomínání, případně úspěšné šmátrání po stodolách předků a prapředků. Podle posledních let je zjevné, že tyhle zázračné nálezy ještě nevymřely. Což je jedině dobře, protože jestli obří sumy z aukcí k něčemu inspirují, tak jednoznačně k renovacím a resuscitacím legend, které mezitím pohltily rez a čas.

S čestnou výjimkou jednoho Mercedesu okupují vrchní příčky aukčních rekordů vozy Ferrari z padesátých a šedesátých let. Ověnčené závodními vavříny, vyrobené v malém počtu kusů, dochované či zrestaurované s obrovskou péčí. A aby ne, když se to tak bohatě vyplácí. Libovolný model z řad 250 a 275 se prodá za ohromné peníze, zvlášť když má v rodokmenu pár slavných jmen. Tenhle konkrétní kousek s číslem karoserie 5111GT byl prodán v roce 1963 francouzskému závodníkovi Jeanu Guichetovi, který s ním obratem vyhrál Tour De France (to se ještě jezdilo v autech a nikoliv na kolech). V sedmdesátých letech se slavný vůz vydal na svou pouť mezi sběrateli a nabíral na ceně. Nakonec ho v Carmelu, jen pár kilometrů od Pebble prodali v aukci za 38 milionů dolarů, ale proslýchá se, že vůz se o pár let později prodal za 52 milionů dolarů - identita kupce ovšem zůstává dodnes otazníkem.

Letošní úlovek z Pebble a vůbec nejdražší britský vůz, který kdy byl prodán ve veřejné aukci. Čím si to ten D-Type zasloužil? Ale no tak, přece znáte automobilovou historii. D-Type by byl drahý sám o sobě, ale tenhle kousek vyhrál Le Mans v roce 1956. Čísla na papíře možná neohromí, ale čistokrevnější závodní DNA budete shánět jen těžko a D-Type je nádherný vůz, komplet s obří ploutví a neurvalým zvukem šestiválce se třemi karburátory Weber.

Letošek byl vůbec plný rekordů a za jeden je zodpovědná i tahle italská kráska. Konkrétní 8C je momentálně nejdráž prodaným předválečným vozem vůbec. Technologicky převratný řadový osmiválec o objemu 2,9 litru se tu snoubí s úžasnými křivkami spideru, který vznikl v počtu 12 kusů, přičemž pouhých sedm bylo s prodlouženou kapotou od Carrozzeria Touring. Rozhodně cenný kousek, ačkoliv v historii zrovna tahle karosérie závodila s jiným motorem (od Chevroletu) a musela se podrobit náročné ozdravné kůře, než z ní zase byla Alfa jak má být. Zjevně se to ale povedlo, když za ní někdo vysázel půl miliardy korun.

Dlouhé jméno a dlouhá výplatní páska. Jak už jsme řekli, dvěstěpadesátky jsou trefou do černého, zvlášť pokud si vyberete mašinu s celohliníkovou karoserií, závodní úpravou a minimálním počtem vyrobených kusů. Tenhle exemplář z roku 1959 to všechno splňuje a mohutně přispěl k tomu, že se letos na Pebble Beach za dva dny protočilo 130 milionů dolarů, což je samozřejmě další rekord.

Královský klenot sbírky anonymního kupce, která spolu s F1 LM čítá 65 vozů. To je panečku, investice, kterou loni na Pebble onen šťastlivec ozdobil právě raritní Le Mans verzí, které se postavilo pouhých pět kusů (podle pěti GTR, které v Le Mans projely cílem a braly trofej nejvyšší). McLaren F1 LM byla silniční verze GTR, takže oproti "běžné" F1 měla odstrojený interiér, tužší podvozek, větší brzdy a především křídlo a bodykit, to všechno v charakteristické oranžové barvě. Šestá karoserie zůstala v McLarenu a nebyl by problém ji přetavit v další exemplář, který dokonce Ron Dennis slíbil Hamiltonovi, pokud vyhraje pro závodní stáj dva tituly. Jenže zůstalo jen u jednoho a Hamilton pak utekl k Mercedesu. Tak třeba se v budoucnu usměje štěstí na někoho dalšího.

Proč dávat tolik peněz za Cobru, když po světě jezdí spousta levných replik, ve kterých se zabijete stejně spolehlivě a hlavně vám to půlka lidí zbaští i s navijákem, zatímco ti ostatní vám nebudou věřit, že máte originál, i když ho opravdu mít budete. Se Shelby Cobra je to prostě v USA kříž, replik tu jezdí tolik, že mezi nimi ten originál pozná opravdu jen gurmán. A opravdový historik by se mohl orosit právě při pohledu na tuhle modrou nádheru. Třeba by dokonce věděl, že jde o vůbec první vyrobenou Cobru. A za to se platí. Cobra je vůbec nejdražším americkým vozem, který se kdy prodal ve veřejné aukci.

Rok 2016 je evidentně veřejným aukcím zasvěcený, protože další rekord padl u Bugatti. Slavný Type 55 vyměnil majitele za krásných 10,4 milionů dolarů, což je vůbec nejvyšší částka za Bugatti ve veřejné aukci, což samozřejmě znamená, že soukromé čachry mezi sběrateli se mohou vyšplhat mnohem výš. Type 55 byl silniční verzí závodní 54 a vyrobilo se ho pouhých 35 kusů.