Článek
Shodujeme se v redakci na tom, že ve většině případů mají tyto sny jepičí život, nicméně v tomto případě by mohlo být všechno jinak. Za malou novozélandskou společností Rodin totiž stojí Australan David Dicker, který v posledních desetiletích vybudoval softwarovou společnost s obratem v miliardách dolarů. A chce si splnit svůj sen.
Takhle by měla vypadat verze určená výlučně na okruhy, silniční verze bude modifikovaná. Dá se to pochopit...
Sen o autě, které bude lehké, výkonné a zatraceně rychlé. O autě, které by svými parametry strčilo do kapsy i formuli 1. A udělal to nejlépe, jak mohl – najal si na to ty nejlepší z nejlepších. Motor mu staví bývalý šéf Cosworthu Graham Dale Jones, převodovku vyvíjí renomovaná společnost Ricardo. Ale buďme konkrétní! FZero má existovat ve dvou různých provedeních, kdy základní model bude mít atmosférický desetiválec 4,0 l s výkonem cca 700 koní, ostrá verze se dvěma turby pak bude mít 1 000 koní, nicméně existuje prý možnost zvýšit výkon až na 1 600 koní
To jsou samozřejmě ohromující čísla. Ale ten správný masakr nastává až v momentě, když vezmete do úvahy předpokládanou váhu auta, která by v případě FZero měla činit těžko uvěřitelných 605 kg (včetně řidiče), přičemž auto by mělo generovat až 4 000 kg přítlaku!!! Jen pro srovnání, 1 600koňový Koenigsegg Jesko váží 1 420 kg a má přítlak 1 400 kg, jeho maximální rychlost by pak měla být 480 km/h.
Rodin nikde neuvádí konkrétní datum premiéry nového vozu, ale říká, že auto na obrázcích odpovídá realitě. Jedná se prý o verzi na závodní tratě s tím, že vůz pro silniční použití bude modifikován.
Nevíme jak vy, ale my už nikdy podobné projekty neodsuzujeme. Párkrát se to totiž už povedlo. Jen si vzpomeňte na již zmíněný Koenigsegg, na Horacia Paganiho či na britské malosériové výrobce Radical či BAC Mono.