Co jsme dnes našli na internetu? Díl XXI. – Chrysler CCV

Kdo by neznal legendární kachnu, ikonický Citroën 2CV, který po druhé světové válce pomohl postavit Francii na kola. Šlo o jednoduchý vůz, jenž měl přepravit čtyři vesničany s klobouky na hlavách do kostela, dvěma pytli brambor v kufru a vejci v ošatce, která se nesměla rozbít ani při jízdě přes hrbolaté pole. Konstruktérům se to nějakým zázrakem podařilo splnit a výsledkem bylo překvapivě schopné (a neuvěřitelně p-o-m-a-l-é) lidové auto, které vstoupilo do historie.

Není divu, že se ho jiní pokusili napodobit. Divné akorát je, že mezi nimi byli i Američani – konkrétně Chrysler, který v roce 1997 představil koncept malého, jednoduchého a laciného auto viditelně inspirovaného slavným Citroënem. Úzký, vysoký a vejčitý tvar s vykukujícími světly byl skoro totožný a stejně směšný. Dokonce měl i velkorysou světlou výšku 200 mm. To proto, že cílil na rozvojové trhy zemí třetího světa.

Proto pod kapotou nebyl mocný V8, ale vzduchem chlazený dvouválec (jako v 2CV) od (a teď se pokuste nesmát…) výrobce sekaček Briggs & Stratton (já vím, nejde to), který z objemu 0,8 litru vydoloval 25 koní (což je pořád dvojnásobek toho, čím disponovala originální Kachna). To není moc… vlastně je to málo – tak akorát na sekačku.

Jenže koncept CCV si to mohl dovolit. Díky ultralehké karoserii z PET plastu (ze kterého se dělají i klasické plastové lahve) vážící pouhých 95 kg a naprosto jednoduché konstrukci totiž celé auto na váhách ukázalo skromných 544 kg. Auto bylo laciné, nebylo složité a v rámci možností bylo i bezpečné. Proč se tedy nezačalo vyrábět?

Protože do projektu hodilo vidle tehdejší náročné spojení Chrysleru s Mercedesem – svazek, který se o necelou dekádu rozpadl jako hodně nepovedené manželství. A je to škoda, protože i přes legrační design šlo o velmi promyšlené auto, které se na chudých trzích mohlo uchytit. Ostatně postavit opravdu dobré a levné auto je ten nejnáročnější úkol pro všechny konstruktéry. A Chrysler v něm málem uspěl.