Hlavní obsah

Chevrolet kdysi udělal prototyp Corvetty s obřím V12!

Foto: Chevrolet

To, co se na první pohled zdá jako celkem běžný Chevrolet Corvette C4, bylo ve skutečnosti monstrum s 9,8l dvanáctiválcem

Jakmile se řekne „americký sporťák“, velké části z nás se jako první vybaví Chevrolet Corvette. Jsou tu samozřejmě minimálně další dva nebo tři adepti, ale právě „Vette“, jak se jí za mořem často přezdívá, tomu klasickému výkladu pro americké sportovní auto odpovídá dost možná nejlépe. A jakmile se řekne Corvette, vybaví se jednoznačně každému z nás řvoucí benzinová V8. Jenže nechybělo málo a z výrobní linky mohla sjíždět tato extrémní verze s obří V12.

Článek

Konkrétně šlo o generaci C4, čili přesně tu generaci, u které návrháři při kreslení hodně využívali pravítko. A jak víme, v devadesátých letech byl zrovna na vrcholu slávy jiný americký sporťák s velkoobjemovým motorem, a sice Dodge Viper. Viper se svým osmilitrovým desetiválcem byl chlapům od Corvette nepochybně trnem v oku, a tak se u Chevroletu rozhodli, že postaví „Vette“ rovnou s dvanáctiválcovým motorem. Aby se Zmije konečně musela ohlížet přes rameno.

Foto: Chevrolet

Corvette ZR-12 vypadala na první pohled skoro jako klasická C4. Byla však delší, aby se ohromný motor vůbec vešel pod kapotu

Tohle monstrum by se klidně mohlo jmenovat „Kladivo na zmije“, protože pod kapotou se ukrývala velkorážová zběsilost. V12 je sám o sobě zpravidla dost velký motor, ale jak víme, Američanům je svaté jedno pořekadlo, které se dá do češtiny volně přeložit jako „Objem ničím nenahradíš“.

Vtip je v tom, že více válců znamená pro motor potenciálně vyšší otáčky a tedy i výkon, větší zdvihový objem naopak dává lepší potenciál pro točivý moment. Proto třeba motory nákladních aut mívají „jen“ řadové šestiválce, ale mají zpravidla dost velký objem – třeba 6 a více litrů. Tato strojovna však má v hojnému počtu válců také pořádný objem, jak se na Ameriku patří – konkrétně 9,8 litru.

Foto: DtRockstar1 (YouTube)

V Chevroletu měli co dělat, aby motor pod kapotu vůbec nacpali – rozvor musel být prodloužen o 8 palců, tedy zhruba o 20 centimetrů

Ne, tohle není překlep, opravdu jde o téměř 10litrový atmosférický dvanáctiválec. Díky tomu produkoval velmi užitečných 686 koní a 921 Nm točivého momentu – něco nám říká, že do sedačky umí zatlačit víc než slušně. Tyto hodnoty však nejsou úctyhodné jen na motor bez přeplňování turbodmychadlem, jde o velmi slušné hodnoty, i když uvážíme, že jde o jednotku pocházející ze začátku devadesátek. Možná, že ta americká lidová slovesnost nakonec nekecá…

Avšak podobně jako mívají třeba nadměrně vzrostlí lidé potíže s klouby, má i tato dvanáctiválcová Corvette jednu nebo dvě mouchy. Aby se mohutný motor vůbec do karoserie kompaktní generace C4 vešel, muselo se prodloužit šasi, a tedy i rozvor. Konstrukční zásahy potom měly neblahý vliv na efektivitu chlazení, takže mocná 9,8l V12 se dost často přehřívala. A podle dobových pramenů s vozem nakonec ani nebylo bůhvíjak dobré svezení, což se často připisovalo právě prodloužení vozu, které narušilo obratnost a mrštnost původní Corvette.

Jak už tomu u podobně ambiciózních projektů čas od času bývá – dalším problémem byly finance. Vývoj už sám o sobě stál nemalé peníze a další vývoj by firemní konto nadále vysával, takže takzvaný „Chevrolet Corvette ZR-12“ by tehdy v devadesátých letech stál dost mastných 70 tisíc dolarů. Což by bylo o 10 tisíc více než tehdejší vrcholná osmiválcová ZR-1 a o celých 40 tisíc více než základní verze Corvette.

Tento doslova a do písmene jedinečný exemplář je dnes vystaven v National Corvette Museum, muzeu zasvěceném americkým sporťákům obecně a především právě corvettám. Personál jej nedávno zkoušel trochu projet, a tak si díky záběrům na YouTube můžeme alespoň poslechnout, jak impozantní monstrum s 9,8litrovým V12 znělo. Stejně je škoda, že se to nepovedlo!

Načítám