Černého lesa se nebojte, nabídne oktanové vyžití i kochačky

V Evropě je spousta míst, kam můžete vyrazit klidně s celou rodinou a pod záminkou cestovatelského objevování naplánovat trasu tak, aby to nebylo jen o okupování pravého jízdního pruhu a zastávkách na toaletu.

Na západě Německa v blízkosti hranic s Francií leží nenápadná lokalita nazvaná Schwarzwald (Černý les), která patří právě mezi destinace, kam můžete vyrazit sami, s partnerem nebo s celou rodinou a vesměs ani jeden z členů výpravy nebude ochuzen o zážitek. My to tentokrát pojali poněkud oktanově, takže jsme si vypůjčili statný Mustang s pětilitrovým osmiválcem a vyrazili provětrat jeho 449 koní – nejprve na německé dálnice.

Nebudeme vás zdržovat nudnými historkami o courání 130 km/h po Česku, překračujeme čáru a cedule oznamující zrušení rychlostních limitů nám dává zelenou k sešlápnutí plynu. Přestože je pátek podvečer, mírný dálniční provoz dovoluje nechat starosti stranou a soustředit se na jízdu, doplněnou lahodným zpěvem výfuku.

Jedeme 190 km/h a desetirychlostní automat drží motor v rozumných třech tisících otáčkách, a protože nám jsou cedule neomezující rychlost stále nakloněny, přitápíme pod kotlem na 230 km/h i 250 km/h. Legální rychlostní adrenalin vpravený do žil bezpečně odplavuje za zvuku makající V8 negativa stranou. Grafický otáčkoměr kmitá, převodovka ve sportovním nastavení uměle kope, je nám zase 10 let…

Pravdou zůstává, že si mírného provozu užíváme až k široké oblasti před Stuttgartem, kde je hustý provoz neustále a rychlostní limity obvykle nastaveny na 120 km/h. Po cestě si však všímáme několika věcí:

Na samotný začátek předmětné trasy, o níž je dnes řeč, to máte z Prahy asi 560 kilometrů, tedy necelých šest hodin jízdy. Cokoli blíž na západ ČR dojezdový čas zkracuje, zatímco nadšenci z takové Ostravy se projedou krapet víc.

Za startovní bod doporučujeme zvolit město Freudenstadt, kde se lze občerstvit, případně si nakoupit. V naději na objevení zajímavého místa vybíráme jako počátek trasy stářím poznamenaný hotel Chateau Marquette (Grand Hotel Waldlust), nicméně nevlídnost jeho majitele nás přesvědčuje, že vám toto místo rozhodně nemůžeme doporučit.

Raději spouštíme zážehovou sekvenci a jedeme ulicí Strassburger až k prvnímu zajímavému místu a pro vás potenciálnímu tipu na započetí výletu. Benzinka AVIA Tankstelle & Bistro je velmi vyhledávanou lokalitou díky svému retro stylu, který najdete nejen zvenčí, ale i zevnitř. Stačí se podívat na stojany, lednice nebo na malou garáž opodál. Rovněž ceny paliv zde oproti dálnici klesly o 8 Kč na litru, takže značka ideál. Pumpa má vlastně jedinou nevýhodu, jak je atraktivní, pořád sem někdo courá.

Narážíme zde na bandu nezodpovědných motorkářů blokujících průjezd stanicí, takže ke stojanu nuceně couváme, zatímco pobavení němečtí bikeři bedlivě pozorují, zdali jim neodřeme jejich nablýskané stroje. Ale jsme klidní řidiči, takže vztyčený prostředník jim posíláme jen telepaticky.

Nádrž plná, V8 běží a hurá – najíždíme na silnici Bundesstraße 500 vedoucí skrze Černý les. Prvních 13 kilometrů (z necelých 60 km) platí rychlostní omezení na 70 km/h a moc tu nejde předjíždět, takže to bereme spíše jako kochačku. Rozhodně nejsme sami, jelikož míjíme lidová auta, drahé sporťáky německých značek a také mraky rozličných kabrioletů či roadsterů včetně otevřeného T-Rocu nebo Opelu GT.

Téměř na každém rohu najdete nějaké parkoviště, z něhož vedou cesty k různým vyhlídkám, vodopádům, lesům, lyžařským vlekům či jiným památkám. Vybaveni několika žhavými tipy uhýbáme z hlavní cesty B500 v obci Ruhestein, abychom na jednom z přilehlých parkovišť dočasně ustájili našeho koníka a uviděli nějakou tu historii v přírodě.

Konkrétně volíme lehce přes kilometr dlouhou pěší cestu vedoucí kolem ruin premonstrátského kláštera All Saints' Abbey (Kloster Allerheiligen Ruinen), kde se dnes konají různé akce (např. svatby) a kde najdete též restaurace či skromné zahrady. Zdatnější turisté si mohou vyšlápnout až k památníku věnovanému původně obětem první světové války Ehrenmal des Schwarzwaldvereins, respektive dorazit až k vodopádům All Saints Waterfalls (Allerheiligen-Wasserfälle).

Dost bylo pěší, nastal čas řidičské zábavy. Odbočením z hlavní cesty B500 totiž najedete na úzké, ale pekelně klikaté silničky, kterými se lze vrátit na původní trasu, ovšem s blaženým úsměvem na rtech a prázdnější nádrží.

Přepínáme kompletně do sportovního profilu a bedlivě sledujeme dění vpředu i zpětná zrcátka, na nic dalšího není moc čas. Z protisměru se mnohdy vyřítí cyklisté, motorkáři, ale také karavany či autobusy, proto je nutné hodně předvídat.

V klesání, stoupání a v klikaticích se naplno projevuje výhoda zastavěného desetirychlostního automatu Mustangu, jenž umí z desítky podřadit klidně rovnou na šestku a udržovat motor ve vyšších otáčkách. Tedy žádné zbytečné přeřazování, ale přirozeně dávkovaná radost od atmosférického osmiválce. Říkáme si, že kvedlat s manuálem by tu bylo trochu za trest.

Stačí dvacet minut divoké jízdy a adrenalinu máme přemíru, o pocení ani nemluvě. Po malé odbočce znovu navazujeme na B500 a vyhlídkovým tempem míříme až k 17 metrů hlubokému jezeru Mummelsee. Ve výšce lehce přes tisíc metrů nad mořem se tyčí malý vodní turistický grál, kde najdete lokální obchůdky s cestovatelskými cetkami, hotel, restaurant, dětské hřiště a fronty (jsou všude a na všechno). Co tu naopak nenajdete, je místo k parkování nebo bankomat – tedy eura s sebou, protože ne všude přijímají platební karty.

Další plánovanou zastávku hlásí mapové rozhraní ve vyhlídkovém místě zvaném Schwarzwaldhochstraße, kam lze dojet buď poklidně po B500, anebo divoce úzkými cestami okolo. Volíme variantu B, a tudíž v obci Sand uhýbáme na semaforech doleva. Radost ovšem netrvá dlouho, dojíždíme totiž autobus, jenž nám polovinu objízdné trasy poněkud kazí.

Inu každý den není posvícení a Černý les už máme téměř pokořen, takže pokračujeme přes obec Lichtental, před kterou jsou dvě rychlostní fotopasti, až do cílového města Baden-Baden. Pokud by vás toto místo blíže zaujalo, je tu problém s parkováním, které je především v centru na ulici nemožné, takže musíte užít podzemních parkovacích domů.

Černý les může být pro turistické nadšence minimálně celodenní záležitostí, ostatně stačí mrknout do mapy a uvidíte, že okolo 60 kilometrů dlouhého úseku je dostatek vyhlídek, vodopádů, hradů, památek, lesů, vleků, cest pro pěší. Jestliže vám turismus nic moc neříká, ale vaší rodině ano, můžete je směle vysadit u vybraných bodů zájmů, zajezdit si, pak je zase přesunout, zase si zajezdit a takhle to dělat celý den. Nudit se nebudete ani jeden, a pokud vyrazíte v něčem zajímavém typu Ford Mustang, radost se minimálně zdvojnásobí.

Na závěr pro vás máme ještě pár tipů na aktivity v širším okolí:

S platností od půlnoci 1. 8. 2021 platí nové vstupní podmínky na území Německa. Nově musí cestující z Česka při vstupu na území Německa disponovat potvrzením o bezinfekčnosti, tj. platí povinnost předložit potvrzení o testu nebo očkování nebo prodělané infekci SARS-CoV-2 při případné kontrole. Registrace při vstupu není pro cestující z nerizikových zemí (aktuálně ČR) nebo běžných rizikových zemí povinná. Registrace je povinná pro osoby, které v posledních 10 dnech před příjezdem do Německa pobývaly na území vysoce rizikové země nebo oblasti s nebezpečnou mutací viru. Před cestou do země si ovšem informace ověřte na stránkách ministerstva zahraničí.