Článek
Na první pohled je to velmi lákavá představa. Senna, který z každého auta dokázal vyždímat 110 procent, a Schumacher, který téměř nechyboval, by mohl být dokonalý recept na vítězství. Nebo ne? Tuto otázku si někdy položil snad každý fanda závodů, a jde tak o jedno z největších „Co kdyby“ v celém motorsportu. Jak nedávno přiznal Luca di Montezemolo pro italskou televizi Sky Italia, tato vize (teoreticky) neměla až tak daleko k realitě…
Není tajemstvím, že Senna se u Williamsu trápil
„V Boloni za mnou (Senna) osobně přišel ve středu před osudnou tragédií v Imole. Řekl mi, že nechce jezdit pro Williams a že chce jezdit pro Ferrari za každou cenu. Nakonec jsme se dohodli tak, že to více probereme po Imole… No a pak se stalo to, co se stalo. Ale vím, že by jistě šlo o výraznou třešničku na pomyslném dortu Ferrari, podobně jako ostatně byl Michael.“
V době, kdy Senna tragicky zahynul, už byla jeho první sezona u Williamsu v plném proudu. Není tajemstvím, že se v týmu Brazilec trápil. Jednak mu chyběla „rodinná“ atmosféra McLarenu a pak mu tým nebyl schopen 100% vyhovět s nastavením auta, přičemž jeho frustraci nepomohly ani vrtochy jeho Williamsu FW16, které se podařilo odladit vlastně až na konci sezony.
Michael Schumacher a Ayrton Senna v roce 1993
Naproti tomu Schumacher zažíval téměř raketový vzestup a onoho osudného roku 1994 získal svůj první mistrovský titul. Když jej pak o rok později dokázal obhájit, přešel v roce 1996 právě k italské Scuderii. A přesto Montezemolo není přesvědčen o tom, že by se tato dvojice setkala v jednom týmu. A když, tak by to stejně nešlo dohromady. Prý by to podle něj zkrátka ve stáji Ferrari nedělalo dobrotu.
Je však na místě připomenout, že i přes rivalitu na trati (a vlastně i počáteční rivalitu mimo ni) tito dva velikáni motorsportu došli k jakési vzájemné úctě. Schumacher ve skutečnosti Sennu hluboce respektoval, což potvrdil v Monze na tiskové konferenci po Velké ceně Itálie, kdy v roce 2000 Schumacher svým 41. vítězstvím vyrovnal právě Sennu.
„Mít dva takto vyhraněné jezdce se může zprvu jevit jako tým snů, ale pro tým by to ve výsledku bylo kontraproduktivní. Byl by to jistě hit, to určitě. Ale spíš pro publicitu a média, nikoliv pro stáj Ferrari,“ shrnul Montezemolo.
Na první pohled „Dream Team“, podle Montezemoly by však toto společenství v jednom týmu nedělalo dobrotu
Montezemolo se také nechal slyšet, že Schumacherovo následné partnerství s Barrichellem bylo vlastně vynikající, skvělý příklad toho, jak by měl fungovat stabilní a soudržný tým. „Kdybychom naopak v týmu měli dvě takovéto hvězdy naráz, bylo by poměrně těžké vyhrávat.“
Je pak přinejmenším zajímavé, domýšlet si, jakým směrem by se jejich kariéry ubíraly – a vlastně i celá F1 jako taková. Dejme tomu, že v roce 1995 by Senna nastoupil k Ferrari. Co by bylo pak? Kolik mistrovských titulů by si na konto připsal on a kolik Schumacher? Je také třeba brát v potaz, že Senna už tou dobou patřil ke „starým mazákům“, takže je téměř jisté, že by nejpozději na konci milénia tak či tak odešel do důchodu. Nahradil by ho Schumacher? Nebo by se opravdu stali týmovými kolegy a zažili bychom podobnou vřavu, jako tomu bylo se Sennou a jeho stájovým kolegou z McLarenu Alainem Prostem? Můžeme si jen domýšlet…