Článek
Píše se rok 1928 a Eliška Junková najíždí do druhého z pěti kol extrémně těžkého závodu Targa Florio. Její vůz se protahuje mezi zatáčkami, jede na úžasném prvním místě. Jedno kolo má ale 105 kilometrů a jede se jich pět! Ve třetím kole je druhá, ale dotahuje se na prvního. Když v pátém kole v zatáčce za Polizzi musí vyměnit kolo, propadá se na celkové páté místo. I to je ale obrovský úspěch…
Nemusíte patřit k nejbystřejším, abyste pochopili, proč Elišku Junkovou a závod Targa Florio zmiňuji. Ve své době nejrychlejší žena na světě totiž závodila právě s Bugatti Type 35 a ten showcar z úvodní fotky mi to samozřejmě připomněl…
Ještě chvíli historie, prosím. O Bugatti Type 35 se říká, že je to nejúspěšnější závodní auto všech dob, protože jen v letech 1924 až 1930 dokázalo zvítězit ve víc než dvou tisících závodech na okruzích i v horách. Vůz nenavrhl nikdo jiný než Ettore Bugatti, který při jeho konstrukci myslel hlavně na závodění. Vůz měl dvoulitrový řadový osmiválec s výkonem 95 koní a vážil cca 850 kg. Každé prodané auto bylo o kus lepší než to předchozí, velká změna pak přišla s motory 2,3 l, které byly přeplňované kompresorem a výkon vyšplhal až na 140 koní. Parádní záležitost!
Bugatti Type 35D
O autě z úvodní fotky žádné technické informace bohužel nevíme, ale jak je vám asi od první chvíle jasné, tohle je reinkarnace pro 21. století v té nejčistší podobě. Pro Bugatti ji vytvořila německá společnost Uedelhoven Studios, která má za sebou pětačtyřicet různých konceptů, většinou samozřejmě bez fanfár a ohňostrojů.
Bugatti 35 Type D bylo navrženo již v roce 2015 a nyní se automobil světu ukázal vůbec poprvé. A jak lidé z Uedelhoven Studios, tak samotná automobilka okamžitě přispěchali s oznámením, že jde jen o pouhou designérskou hříčku.
Podobnosti mezi studií a původním Bugatti Type 35 jsou jasně vidět na první pohled. Auto je sice větší, stojí na širších kolech, ale celkový tvar a hlavně typická podkova chladiče zůstávají. Všimněte si citlivě zakomponovaných karbonových dílů, mimo jiné třeba i žeber na přídi auta, která se starají o přítlak na přední nápravě. Zadek auta má pak tvar rybího ocasu, podobně jako originální pětatřicítka, ale ta neměla difuzor ani tak sofistikované zavěšení kol.
Interiér je celý vyvedený v překrásné hnědé kůži, najdete ji nejen na sedadlech a dveřích a palubní desce, ale i na volantu a středovém tunelu. Až v nebývalé symbióze to krásně funguje s díly z leštěného hliníku a karbonovými plochami, souzní s tím vším i dřevěná hlavice řadicí páky.
Takže jediný problém je, že je to jen statická záležitost. Bugatti si ji nechalo udělat už v roce 2015, ale Uedelhoven Studios ji na svých stránkách představilo až nyní. Nikdo ale nepochybuje o tom, že by se mezi námi našla spousta fanoušků, kterým by se taková reinkarnace moc líbila, mě nevyjímaje. Ale na Targu Florio bych si tím netroufl!