BRM znovu ožije ve velkém stylu s legendární V16 pod kapotou

Proč dnes specializovaná renovátorská společnost otce a syna Hallových uvažuje o stavbě zbrusu nových monopostů BRM type 15 s jedenapůllitrovým šestnáctiválcem a dvojicí kompresorů? Jedním z důvodů je sedmdesátileté výročí monopostu, ale to je spíš jen hezká záminka. Tím pravým smyslem je připomenout zvuk tohoto dechberoucího motoru. Řev dvou k sobě připojených řadových osmiválců překoná sedm a půl tisíce otáček a dere se s plným výkonem šesti set koní k červenému poli u dvanácti tisíc. Než dotočí maximum, už vám doslova vyhrknou slzy z očí. Onen zvuk si pusťte v připojené nahrávce, jiný takto brutální a současně zvukomalebný motor na světě neexistuje.

BRM, celým svým jménem British Racing Motors slaví sedmdesáté narozeniny svého legendárního šestnáctiválcového motoru. Společnost, přezdívaná ve své době jezdci trochu škodolibě „british racing misery“ (neboli britské závodní neštěstí) díky skutečně mizernému skóre startů versus dokončení závodů, má ale na triku spoustu závodních legend, které spolu s ní vyrostly. S jejich monoposty závodil Juan Manuel Fangio, Graham Hill, sir Jackie Stewart i Niki Lauda. Monoposty BRM zazářily ve slavných filmech automobilového prostředí, ať už to byl zmiňovaný Grand Prix 1966 nebo fenomenální Rivalové, film o dekádu pozdějším legendárním souboji Nikiho Laudy s Jamesem Huntem. BRM bylo vždy při tom.

BRM Type 15 vznikal už dávno předtím. To byla éra monopostů s brutálně silnými motory vpředu, obrovskými bubnovými brzdami a jízdními vlastnostmi, které by už dnešní piloti F1 zkrotit nedokázali. Byly to úžasné a taky děsně nebezpečné stroje. BRM Type 15 V16 byl konkurencí pro Ferrari 125 F1 s motorem V12 od geniálního konstruktéra Gioacchina Colomba, ale zejména pro veleúspěšnou „Alfettu“ Alfu Romeo 158/159. To byl historicky nejúspěšnější monopost Alfy Romeo s řadovým osmiválcem od konstruktéra Vittoria Jana. Přelom čtyřicátých a padesátých let, to bylo surové závodění na úžasných strojích a bylo jen pro ty, kteří měli pro strach uděláno.

Typ 15 měl mezi tehdejšími stroji jednu velkou výhodu. Tou byl naprosto omamný zvuk motoru. Dodnes pamatuji na burácení velkého šestnáctiválce Auto Union, když vyrazil do kopce od brány ve Feirleitenu v rámci revivalu slavného závodu Grossglockner Grand Prix. Monopost BRM jsem zatím naživo šanci slyšet neměl, ale revivalu v Goodwoodu se pravidelně účastní. A ten zvuk je údajně ještě podmanivější. Jediný dochovaný exemplář je k vidění v Beaulieu Automobile Museu, které najdete ve Velké Británii. A pro exhibiční jízdy v Goodwoodu monopost každoročně připravují u zmíněné specializované dílny Hall&Hall.

Uvedení monopostu do provozu je nesmírně náročná práce, protože motor je ve skutečnosti dvojice řadových osmiválců s poměrně komplikovaným zapalováním, například má čtyři magneta a velmi choulostivou karburaci od SU. Motor je vybaven dvěma centrifugálními kompresory od Rolls-Royce a naladění optima zapalování není vůbec jednoduché. Stlačený vzduch z kompresorů má tendenci zapalovat směs do sání a plive oheň v momentě, kdy nemá. Spolehlivost byl velký problém, ale když se maličké písty roztočily do svých optimálních otáček, motor podával nesmírně výbušný výkon. Vždyť dosahoval maxima šesti set koní při 12 000 otáčkách!

Fangio o BRM říkal, že bylo vážně těžké to auto odlepit od startovní čáry, protože pod 7 000 otáček motor vůbec netáhl, a když se otáčkoměr přehnal přes 7 200, nastala taková exploze síly, že udržet auto rovně bylo takřka nemožné. Juan Manuel Fangio taky se zběsilým BRM mnohokrát nestartoval. Přesto vůz krátce po svém debutu zvítězil ve volném závodě mimo pohár velké ceny v Goodwoodu v září roku 1950. Odvážný muž za volantem byl Reg Parnell. I závodník formátu Stirlinga Mosse o tomhle autě prohlásil, že se nesmírně obtížně řídí.

První tři vozy, které momentálně staví renovátorská dílna Hall&Hall, specializovaný podnik otce se synem, kteří stojí za přípravou většiny slavných historických formulí k exhibicím a současným závodním podnikům, poputují přímo k Johnu Owenovi, přímému potomkovi ředitele někdejší firmy BRM. John, kterému bylo letos už 81 let, je synem sira Alfreda Owena, který za úspěchy BRM tehdy stál. Johnovi bylo v té době teprve deset, ale přesto si dokonale pamatuje, když slyšel zvuk motoru BRM V16 poprvé, a rekonstrukce legendárního vozu je splnění jednoho velkého dětského snu.

„Sledovat „Býka z Pampy“ (argentinského jezdce Josého Gonzáleze) nebo přímo Fangia, jak si s řízením bláznivého, výbušného BRM type 15 umí poradit a zkrotit jeho temperament, to bylo zkrátka něco. Ten úžasný zvuk motoru mi rezonuje v uších ještě dnes, po sedmdesáti letech. Doufal jsem, že ho budu jednou moci poslouchat znovu,“ říká John Owen, který se na projektu spolupodílí.

Další dva exempláře budou na prodej a jejich cena je takzvaně „na vyžádání“. Přeložme si tuto frázi jednoduše tak, že budou šíleně drahé. Budou postaveny podle regulí FIA a bude možné se s nimi účastnit oficiálních závodních podniků pro historiky. Originál už pravděpodobně zůstane jen muzejním exponátem v Beaulieu.

Vše je čistě ruční práce, která vzniká opět v městečku Bourne na jihu Lincolnshiru, přímo v místě sídla původní firmy BRM. Veškeré díly si zajišťují sami, zrovna jako tehdy, kdy BRM dokázalo navrhnout a vyrobit v malé továrně o sto zaměstnancích úplně všechny klíčové komponenty. BRM a Ferrari, to byly jediné dva týmy v šampionátu F1, které dokázaly monoposty vyrobit tak říkajíc od píky. Měly své motory i podvozky. Nikdo jiný to takto neuměl. Otec a syn Hallovi mohli k věrné rekonstrukci vozů přistoupit, protože se jim podařilo v dávné minulosti získat původní archiv BRM a mají k dispozici přes dvacet tisíc technických výkresů, podle kterých se snaží udržovat slavné monoposty BRM připravené k dalším závodům a vyrábějí pro ně náhradní díly. Každý z precizně vyrobených kousků bude odpovídat tehdejší realitě.

Je jen velké štěstí, že se takto rozsáhlý a úplný archiv dochoval. Je tedy skutečně možné postavit naprosto autentické stroje, což by u jiných závodních strojů, dokonce i výrazně mladších nešlo. Starší z „Hallů“, Rick, byl ještě u toho, když BRM stavěl monoposty Formule 1. Pracoval pro firmu v sedmdesátých letech, a když v roce 1977 zkrachovala, věnoval se kolotoči F1 dál, ale ne těm novým, ale staral se o zákazníky, kteří chtěli se svými historickými formulemi dál závodit v revivalových podnicích. Všechny exempláře BRM type 15 V16 budou hotové během letošní zimy a v prvních jarních měsících 2021 se očekávají první demonstrační jízdy k sedmdesátému výročí slavné britské stáje BRM. Bude tedy příležitost vidět tahle úžasná auta v pohybu. Máme se na co těšit.