Článek
Staré boxy, nacházející se na ulici Jihlavská v městské části Brno-Bosonohy, jste dost možná mohli po cestě na Moto GP přehlédnout – zbyla z nich totiž už jen ta nenápadná zeď za polorozpadlou boxovou zídkou, kde slavnou historii okruhu připomínal jen památeční věnec a cedule nad ním. To se ale brzy změní, na stometrové zdi už vznikají graffiti s motivy historie trati – auta i motorky, slavní jezdci a jejich silné příběhy.
Československý motorsport má v Brně dlouhou tradici nejen v souvislosti s motorkami a cestovními vozy, ale i s formulemi
Autory jsou streetartoví umělci Pavel Beneš a Jakub Nemček. „Cílem je oživit alespoň vizuálně staré depo, které od roku 1986 neslouží svému účelu,“ sdělil jeden z iniciátorů Vladimír Koudelka. Na pátek 19. června je naplánován křest, akce by se dokonce měly zúčastnit i samotné stroje – ať už cestovní vozy, formule nebo motorky – které tu před desetiletími psaly historii.
„Nejsem nějaký motofanda, že bych se díval na Velkou cenu, ale rallye mám třeba rád. Je to brněnský okruh, patří to k Brnu, tak by se to mělo podpořit,“ řekl vyznavač streetartu Jakub Nemček. „Máme čas do pátku (19. června), takže to určitě stihneme.“
Zajímavé potom je, že každý motiv na sto metrů dlouhé zdi vychází ze skutečných příběhů, jak vysvětlil spoluorganizátor projektu Jiří Smetana: „Pro všechny motivy jsou konkrétní fotografie z archivu fotografa Zdeňka Zavřela. Tady třeba stojíme u Bohumila Staši, nejúspěšnějšího československého závodníka v Mistrovství světa, který tu v roce 1971 dojel na – řekněme až skandálním – druhém místě,“ sdělil Českému rozhlasu spoluorganizátor projektu Jiří Smetana.
Druhé místo v závodě Mistrovství světa závodníka Bohumila Staši je dodnes nepřekonaný český úspěch
Pak je tu jeden chlapík, který sedí na motorce a přitom se opírá o berle. „Je to František Šťastný, který v roce 1956 byl před startem závodu zraněný. Opravdu k té motorce došel o berlích. Ty odložil, sedl na motorku a závod vyhrál. Je to úplně typický příběh, který psal starý okruh. Udělat nějaký reprezentativní průřez, to by ta zeď musela mít kilometr a ne sto metrů. Proto jsme vybrali opravdu ikonické momenty celé historie a zvěčnili je v těch motivech.“ uzavřel Smetana.
František Šťastný tehdy přišel k motorce o berlích. Poté na ni nasedl, odložil je a odstartoval do závodu. A dojel si pro své první vítězství
Je skvělé, že se Česká republika, potažmo Československo, může pochlubit takto bohatou a dlouhou závodní historii. Historie se začala oficiálně psát roku 1930, kdy se na trati vzniklé prostým spojením okresních silnic jel první závod. Prezident Masaryk přitom už rok předtím odsouhlasil, že trať může nést jeho jméno. Původní rozvržení mělo na délku přes 29 kilometrů a vedl po trase Bosonohy–Nový Lískovec–Pisárky–Kohoutovice–Žebětín–Ostrovačice–Veselka–Bosonohy. Trať tehdy patřila nejnáročnějším okruhům na světě, a to včetně neblaze proslulé Nordschleife v Německu.
Po válce (v roce 1949) byl okruh zkrácen na 17,8 kilometru a změnil se směr jízdy. Od roku 1964 byl pak ještě zkrácen na 13,9 kilometru, a od roku 1987 už funguje nový okruh o délce 5,4 kilometru, který se nachází v Ostrovačicích. V průběhu let se tu vystřídala jména jako Chiron, Rosemeyer, Nuvolari nebo Caracciola na vozech jako Alfa Romeo, Auto Union, Bugatti a Mercedes. Z českých závodníků vzpomeňme třeba legendy Bohumila Stašu nebo Františka Šťastného. Je úžasné, že vzpomínka na tyhle fantastické roky znovu ožije alespoň v podobě ozdobené boxové zdi.