Hlavní obsah

Dva pohledy na elektromobilitu: Přinese řadu výhod!

Foto: Audi

Elektromobilita se stává pomalu, ale jistě realitou, pohled na ni se však stále diametrálně různí. Jedni ji odmítají jako slepou uličku automobilismu, druzí ji vítají jako symbol pokroku. Naši redaktoři se na ni proto podívali z obou úhlů a představí vám ji se všemi jejími výhodami i slabinami – v tomto článku se na ni podíváme z pohledu optimisty Martina.

Článek

Zajímá vás i pesimistický pohled? Přečtěte si od skeptika Honzy, co nás na elektromobilitě vytáčí!

Vítejte v roce 2019, ve věku vysokorychlostního internetu, supervýkonných počítačů s virtuální realitou a mobilních telefonů, které jsou chytřejší než vy. Interkontinentální lety se staly nudnou rutinou, jídlo ohřejete cvaknutím knoflíku, na lusknutí prstu můžeme mluvit s kýmkoliv na druhé straně světa… Ale auta, ta jsou v podstatě pořád stejná – řídíte je točením volantu, šlapete u toho na tři pedály, kvedláte pákou a celé je to poháněno spalováním zkapalněných dinosaurů. Stejně jako před sto lety, kdy byla vynalezena. Přitom naši předci dvě generace zpět očekávali, že touto dobou budou auta samočinně létat vzduchem…

Paradoxní je, že většina lidí na těch zastaralých principech tolik lpí – jezdí elektrickými vlaky a elektrickými autobusy nebo sedlají elektrokola, ale myšlenka, že by na elektřinu jezdilo i jejich auto, je pro ně nepřijatelná. Přitom je elektromobil významně prostornější, spolehlivější, tišší, dynamičtější a snazší na ovládání. Prostě Auto 2.0. Proč něco takového odmítat? No, tady jsou důvody, které obvykle z úst kritiků zaznívají – a argumenty, které je zpochybňují.

Politická tlačenka

Určitě se shodneme, že nekoncepční tlak politiků na násilné snižování emisí je až absurdní… ale svým způsobem nezbytný, protože automobilky se do elektromobility a významného snižování emisí rozhodně nijak nehnaly. Proč taky vydávat tolik peněz (a snižovat si tím zisk) do vývoje nových technologií, když lidem evidentně stačí, co mají? A upřímně, automobilky si za současnou vyhrocenou situaci kvůli podvádění  u emisních testů (není to jen koncern VW, i když to odnesl nejvíc) mohou samy.

Tesla mánie

A částečně za to může i Tesla, malý americký start-up, který těm největším automobilkám světa se staletou historií ukázal, že to jde – že elektromobil může ujet víc než 100 kilometrů, že může být rychlý, a hlavně pro zákazníky žádoucí. Elon Musk je sice blázen, ale svou vizí posunul automobilový průmysl minimálně o dekádu: obrovský dotykový infotainment, online připojení, vzdálený přístup přes mobil, autopilot… to vše se u zavedených automobilek začíná objevovat až nyní. Tesla tak připomíná Apple v nejlepších letech – pokrokový produkt, který se uživateli snadno používá, přináší mu výhody prostřednictvím technických inovací, to celé ve stylovém balení. A pokud remcáte na porodní bolesti a slabší výrobní kvalitu, asi jste nikdy nerozjížděli automobilovou velkovýrobu na zelené louce… Ale i když Tesla staví vlastní síť výkonných Superchargerů, ani ona zatím uspokojivě nevyřešila problém s nabíječkami.

Foto: Tesla

Z automobilů Tesla se stal rychle hit jako kdysi z iPhonů. Lidé prostě poznají to dobré...

Chybějící infrastruktura

Co bylo dřív – slepice, nebo vejce? Uživatelé se nákupu elektromobilů brání s tím, že je nedostatečná infrastruktura. Energetické firmy vám zase řeknou, že ani současná infrastruktura není plně využitá, tak proč budovat další, která bude jen zastarávat? S rostoucí poptávkou po nabíjecích bodech však rychle roste také nabídka – nabíječky rostou jako houby po dešti (a s nimi se zlepšují i instalované nabíjecí technologie), dokonce i v rozvojové České republice. V příštích pár letech ale bude elektromobilita především pro ty, co mohou nabíjet primárně doma, to je jisté – fronty u nabíječek nečekejte.

Roztříštěnost infrastruktury

Provozovatelů nabíjecích stanic je i v ČR hned několik a každý má své metody identifikace uživatele a platby, totéž platí v celé Evropě, na celém světě. A ano, je to chaos. Ale to si stejně dobře uvědomují i automobilky a pracují na konsolidaci – až si tedy v budoucnu koupíte elektromobil, dostanete k němu od výrobce kartičku a tím se budete identifikovat v celé síti u různých poskytovatelů a na konci měsíce vám přijde jedna faktura. Jednoduché, elegantní.

Foto: Porsche

Porsche Taycan už je za rohem a věřte nám, že změní váš pohled na zábavu za volantem elektromobilů

Nebude dost elektřiny

Nebojte se, už dnes jí vyrobíme tolik, že ji musíme vyvážet za hranice. A počet elektrifikovaných aut rozhodně neporoste geometrickou řadou, aby se síť nestíhala přizpůsobit požadavkům na odběr. Mimochodem, kolik si myslíte, že těch elektromobilů vlastně bude do pěti, deseti let v ČR jezdit? V zemi s nejstarším autoparkem v Evropě? Myslím, že můžete být v klidu – nikdo vás prvního ledna 2020 nebude nutit, abyste si koupili elektromobil.

Mizerný dojezd

Strach z omezeného dojezdu je skutečný. A že reálný dojezd neodpovídá tabulkovému, to by nás nemělo překvapit – vždyť ani dnes tabulková spotřeba aut neodpovídá skutečné a nikoho (kromě EU) to už moc netrápí. Faktem je, že městská elektroauta nabízejí nějakých 200 km (což většině lidí stačí na týdenní dojíždění do práce) a větší modely snadno najedou přes 300 km (jak často jezdíte do Chorvatska na dovolenou?). Auta, která přijdou v další vlně, se projektují na dojezd kolem 500 kilometrů, což je považováno za mentální bariéru pro zákazníky. S neutuchajícím vývojem baterií (hlavně díky mobilům a laptopům, automobilový průmysl se pořád spíš rozkoukává) toto číslo v blízkých letech výrazně poroste. Navíc vás nikdo nenutí okamžitě skočit rovnýma nohama do elektromobilu – můžete sáhnout po plug-in hybridu, který bude jezdit o třetinu úsporněji než auto s konvenčním pohonem a dojezd bude mít stejně neomezený.

Hodiny u nabíječky

Dobít baterii elektromobilu, to zabere klidně několik hodin, správně? Špatně. Nově vyvíjená auta s moderními systémy nabíjení slibují nabití na 80 % do půl hodiny – což je pořád déle než naplnění nádrže palivem, ale když k tomu připočtete návštěvu záchodu a klasické kombo kafe a cigáro/bageta na benzince, jste na podobném čase, takže…? Pořád jsem vás nepřesvědčil? Tak si vzpomeňte, jak jste ještě nedávno museli mít telefon v nabíječce přes noc kvůli plnému nabití, dnes vám stačí sotva hodinka a brzy to bude jen pár minut. Stejný vývoj čeká elektromobily.

Jsou příšerně drahé

Ceny elektromobilů postupně klesají a u generace, která přijde brzy na trh, se je výrobci budou snažit stlačit na úroveň dieselových alternativ (nový VW ID.3 už má stát stejně jako dieselový Golf). Elektromobily budou navíc ve srovnání s už tak dost úspornými diesely jezdit s polovičními náklady na pohonné hmoty (konec sponzorování absurdních paláců a obrovských automobilových sbírek arabským šejkům!). Další výhodou by měla být vyšší spolehlivost (méně pohyblivých částí, nižší opotřebení dílů) a praktická bezúdržbovost, což taky nějakou tu kačku ušetří. Ve finále by tak provoz elektromobilu měl být citelně lacinější než u konvenčních verzí.

Foto: Volkswagen

Nový Volkswagen ID.3 už má stát jako dieselový Golf. Přitom bude daleko úspornější a uživatelsky přátelštější

Vlastně nejsou nijak ekologické

Oproti obecnému předpokladu elektromobily nejezdí na uhlí – aktuální energetický mix v ČR představují z 57 % fosilní zdroje, z 37 % jaderné zdroje a zbylých 6 % činí obnovitelné zdroje. Což není žádná sláva nejen z pohledu elektromobility. Ale rozhodně je to pořád lepší než konvenční auta, která jezdí ze 100 % na fosilní paliva – elektromobil je proto při porovnání well-to-wheel emisí výrazně efektivnější (cca 70 % vs. cca 14 % u konvenčního pohonu). I když započtete emise při výrobě, elektromobil bude pořád o pětinu efektivnější. Další výhodou je, že v případě elektrifikovaných aut nevznikají emise CO2 přímo ve městech pod nosem lidí, ale mimo aglomerace v přírodě, která je snáz vstřebá a zužitkuje. Už to je krok správným směrem.

A co těžba lithia?

Hm, a co dlouhé dekády těžby ropy protkané řadou havárií vedoucích k ekologickým katastrofám? Dokonalé řešení neexistuje, v tuto chvíli prostě jen hledáme menší zlo. I to bude znamenat zlepšení.

Foto: Honda

Roztomilá Honda e představuje budoucí ideál pro dopravu ve městě a okolí

A co až baterie doslouží?

Jejich životnost je projektovaná na životnost auta, což je dnes nějakých 15 let. A kdo ví, co bude za 15 let? Automobilky každopádně připravují recyklační programy a druhý život bateriím může poskytnout i funkce domácího energetického úložiště (v noci lacino nabijete, abyste přes den pokryli špičky).

Jenže vodík…

Tak s tím ani nezačínejte! Složitě vyrábět elektřinou vodík, který v autě přeměníte zpátky na elektřinu, mi nepřijde jako nejefektivnější nápad. A to ještě před započtením energie nutné na distribuci a uskladnění vodíku a nákladných staveb plnicích stanic (jejichž síť momentálně neexistuje vůbec). Ve finále vám tak jako jediný bonus vodíku zbyde kratší čas čerpání. A to je s klesajícími dobíjecími časy baterií sakra málo.

Bateriové elektromobily tak nejsou dokonalým řešením individuální mobility a čeká je ještě spousta vývoje a překonávání překážek, ale rozhodně jsou o stupeň lepší než všechna současná řešení (vážně vám budou podměrečné přeplňované tříválce nebo rachtající čtyřválcové turbodiesely tolik chybět?). Vývojově jsou pořád teprve na začátku (velikost, hmotnost a kapacita baterií, doby dobíjení) a infrastruktura zaostává, momentálně se však všichni snaží s tím pohnout, takže v blízkých letech můžeme očekávat rychlý pokrok ve všech směrech.

Když byl před více než stoletím vynalezen automobil, byl na svou dobu nesmyslně složitý, absurdně drahý, nespolehlivý a komplikovaný na údržbu, neexistovala síť benzinek a silnice byly jen prašné. Lidstvo se průkopníkům za volantem ze sedel koní smálo. Současná startovní pozice elektromobilů je výrazně lepší a ať už se na to díváte z kterékoliv strany, představují pokrok. Miluju auta a řev vytočeného benzinového motoru je pro mě ódou na radost, ale takhle to prostě je. Jděte a nějakým moderním elektromobilem se svezte, ať si můžete udělat vlastní názor. Ale teď mě omluvte, jdu vyloupit banku a koupit si Mustang V8, dokud ještě můžu.

Načítám