Böhmerland: Legenda ožívá pod českou taktovkou

S Peterem jsem se poprvé setkal právě loni u příležitosti pražského Motosalonu, předtím jsme spolu jen krátce mluvili po telefonu. Jeho příběh mě zaujal už tehdy. Od roku 2009 provozuje Peter v severočeském Turnově prototypovou 3D tiskárnu, díky které umí vyrábět prakticky libovolné díly z prakticky libovolných materiálů. A když jste zdatný konstruktér, máte k ruce takovou „hračku“ a ještě do toho fandíte historickým českým strojům Čechie-Böhmerland, musí nezbytně přijít fáze, kdy si prostě řeknete: „Já si vyrobím svojí vlastní motorku!“

Peter to tedy vzal od podlahy a někdy kolem roku 2010 zažádal na Úřadě průmyslového vlastnictví o práva k použití značky Böhmerland – tedy té značky, kterou si před bezmála sto lety zaregistroval česko-německý konstruktér Albin Hugo Liebisch. Práva dostal v roce 2013, a tak se mohlo rozjet kolečko plánování a příprav nového motocyklu, který bude duchovním nástupcem strojů pana Liebische. Zcela konkrétně pak jednomístného modelu 600 Sport, jehož originál si Peter postavil z dohledaných dílů již před lety a obrazil na něm spoustu akcí a srazů.

V první chvíli chtěl Peter motorku postavit skutečně pouze pro sebe, ale nadšené reakce okolí ho přiměly přemýšlet nad tím, zda by nebylo fajn vytvořit alespoň malou sérii, a tu nabídnout malému trhu. Už před rokem na výstavě bylo tedy jasné, že vznikne přinejmenším deset kusů.

Jenomže jak už bylo řečeno v úvodu, před rokem se na Motosalonu prezentoval jenom ten zmíněný plakát. Motorka na něm vypadala sice nádherně a zmínky o zcela vlastní konstrukci s vlastním motorem zněly fantasticky, jenomže na světě existuje až příliš slibných a nerealizovaných projektů na to, abych se na nový Böhmerland z dílny Petera nekoukal s alespoň malou dávkou skepticismu.

O to větší radost přišla, když se pár měsíců po výstavě objevil první prototyp s elektrickým pohonem, sestrojený kvůli testování šasi. A ještě větší nadšení následovalo, když jsem se poprvé tváří v tvář setkal s motorkou, která skutečně má vlastní motor a do zcela finální podoby jí zbývají pouze krůčky.

Vyloženě krásný stroj se opravdu věrně podobá původní šestistovce zkonstruované před téměř sto lety a je skutečně celý navržen i vyroben v malé firmě v Turnově. Počet dílů, které Peter musel nakoupit, je naprosto minimální a pořád se snižuje. Jak se práce na motorce chýlí ke konci, jsou i poslední detaily nahrazovány vlastními. Při mé návštěvě byly na prototypu například namontovány univerzální páčky brzdy a spojky nebo malá zrcátka na konci řidítek. I tyhle drobnosti však budou nahrazeny – koneckonců třeba gumové rukojeti jsou už zcela vlastní výroby, stejně jako přepínače na levé straně řídítek.

To se však pořád bavíme o detailech, zatímco skutečně podstatné jsou jiné prvky. Vlastní výroby je totiž i ocelový trubkový rám – základ nizounké a protažené stavby. Vlastní je taky neotřelý návrh krátké zadní kyvné vidlice, která je přepákovaná na centrální zadní tlumič od jablonecké firmy H/P Sporting. Přední zavěšení je řešeno masivní teleskopickou vidlicí, odpruženou vnějšími pružinami.

Kola jsou po vzoru dobového originálu o rozměru 21 palců, takže při bočním pohledu hrají stěžejní roli v utváření profilu. Bližší ohledání navíc prozradí, jak promyšlená je jejich konstrukce. To, co na první pohled vypadá jako relativně jednoduchá plochá kola se šesti otvory, jsou ve skutečnosti poměrně komplikované duté hliníkové odlitky. Stejně jako spousta dalších hliníkových dílů vznikají i kola v pískových formách, které se vytisknou na průmyslové 3D tiskárně a následně se do nich odlije hliník.

Stejně se vyrábí třeba i unikátní konstrukce sedla. Plochý podsedlový rám, svařený ze dvou odlitých hliníkových částí, je uložen vpředu u krku řízení na pantu. Vzadu pod sedlem je pak odpružen dvěma pružinami. Vcelku jednoduše tak lze nastavit jednak výšku sedla, jednak i tuhost jeho pružení. Při usazení za řídítka je překvapivé, jak kompaktně jinak docela dlouhá motorka působí. Nohy na stupačkách jsou poměrně dost zalomené, tělo je potřeba trochu předklonit a ruce položit na nizounká řídítka hodně pod sebe. O cestovním pohodlí tu nemůže být řeč, neboť i jízdní pozice je maximálně věrná původnímu sportovnímu Böhmerlandu.

Šasi je úžasné, a dalo by tak se o něm mluvit hodiny, ale vlastně největší „frajeřina“ z celé motorky je motor vlastní konstrukce. Jednoválcový čtyřtaktní dvouventil s odkrytým OHV rozvodem a litou hliníkovou skříní opět věrně kopíruje konstrukci původních agregátů. Objem 600 kubíků je dosažen čtvercovým poměrem vrtání a zdvihu, takže je zdvih přece jenom nižší než na původním Böhmerlandu, který byl ikonický pro svoje velmi nízké otáčky. Zajímavé je také chlazení, kdy je motor se žebrováním sice dochlazován vzduchem, ale hlavním chladicím médiem je voda v šikovně schovaném chladiči před motorem.

Dalším unikátem je použití přeplňování Rootsovým kompresorem. Ten je poháněn řetězem od klikové hřídele, stejně jako primární převod, přenášející výkon na suchou spojku (povšimněte si přítlačného talíře s vyřezávaným nápisem „Böhmerland“) a pětistupňovou kazetovou převodovku, umístěnou ve vlastní skříni za motorem. O přípravu směsi se u prototypu staral provizorní karburátor, ale ve finále jej nahradí elektronické vstřikování s dvojicí vstřikovačů.

Stejně tak se u motoru objeví startér, nahrazující (nebo možná doplňující) klasickou nakopávačku. Prototyp se ale startuje pěkně postaru. Zapnout sytič a přes ruční dekompresor párkrát prošlápnout motor naprázdno. Pak už jen citlivě nastavit motor za horní úvrať, pořádně šlápnout, a když všechno klapne, z otevřeného výfuku se začne ozývat zlověstné dupání velkého jednoválce.

Pohled na oživlý stroj a jeho detaily je snem každého milovníka techniky. Ventilová zdvihátka létají nahoru a dolů a otevírají ventily s obnaženými pružinami. Na druhé straně ocelové řetězy roztáčí kompresor a přítlačák suché spojky… nádhera.

Z jízdních dojmů jsem toho zatím (kromě výše zmíněné jezdecké pozice) nenačerpal příliš. Böhmerland teprve čeká konečné naladění po všech stránkách, i tak se ale jednalo o zážitek jako blázen. A zážitek měli i všichni kolem v autech i na chodnících, kteří mohli fascinující stroj, delikátně kombinující starý a nový svět českých motocyklů, vidět na vlastní oči. Jisté je jedno – základ je vynikající a kvalitní, a jakmile se vše doladí, odpružení bude o něco poddajnější a motor s kompresorem nabídne předpokládaných 50 - 60 koní, bude to jízdně naprostá paráda. Bližší jízdní dojmy snad už co nejdříve…

Docela brzy už by se měli dočkat také první zákazníci, z nichž někteří dokonce složili zálohu. Jen co proběhne nezbytné legislativní kolečko s homologacemi, bude vyrobeno prvních deset kusů, z nich každý bude upraven na míru konkrétnímu jezdci. A posléze už je to hlavně o zájmu dalších, dost možná i zahraničních zákazníků.

A cena? Prvních deset šťastlivců si odveze svou motorku za 1,5 milionu korun. A jestli se vám právě protočily panenky s tím, že to je přece strašně moc, pak vám řeknu jedno – ani omylem. Shrňme si to – máme tu překrásnou motorku, která je v Česku kompletně vyvinutá, financovaná a vyrobená téměř do posledního dílu a detailu. Takže ten milion a půl za kus je vlastně naprostá lidovka.

Celý je to příběh, který se v dnešní době často nevidí. Na vzniku Böhmerlandu se podílelo jen několik velmi šikovných lidí, kteří přivedli stroj z plakátu na kola za velmi krátký čas. Ve sprintu do finiše se pracovalo dnem i nocí a prototyp pořád prochází postupným laděním a úpravami, ale ani tak nezbývá, než před Peterem Knoblochem a jeho týmem řádně smeknout. Tleskám a přeji znovuzrozenému Böhmerlandu dlouhý a úspěšný život. Protože přesně takové projekty a lidi kolem nich se vyplatí podporovat.

Hotový kus se představí veřejnosti opět na březnovém Motosalonu, ten se ovšem tentokrát koná v Brně. A nebude sám. Vedle spalovací varianty chce Peter ukázat i nový elektrický prototyp.

Zároveň Peter poodhalil zatím jen náznakové informace o plánovaném bezemisním vozidle (jehož pohon prý nebude klasický elektrický/bateriový) a také o možnosti otevření značky zájemcům o investice. Více informací tímhle směrem lze nalézt na nových stránkách Bohmerland.cz a na budoucnost nového českého Böhmerlandu jsme víc než zvědaví.