Článek
Svoje pojednání si dovolím zahájit tím, že bodový systém po 12 letech fungování dle policie a ministerstva dopravy slaví úspěch. Snížil se počet nehod, obětí, zraněných a škod. V současnosti bodový systém přiděluje 2 až 7 bodů za jednotlivé přestupky, kdy 2 trestné body můžete dostat za manipulaci s telefonem, naopak 7 bodů dostanete za jízdu pod vlivem alkoholu/drog. Škála je tedy velmi rozmanitá a projednávaná novela bodového systému počítá s tím, že rozdělí přestupky do dvou skupin 4 a 6 trestných bodů. V praxi by to znamenalo, že např. uvedený telefon se posune ze 2 na 4 body a jízda pod vlivem alkoholu/drog ze 7 na 6 bodů.
Co se tímto dá kvitovat, je jednodušší rozdělení přestupků a jejich postihu, zároveň se tímto ale natolik zpřísní ty „lehčí“ přestupky, že nám logicky přibude více tzv. „vybodovaných“ řidičů. Od zavedení bodového systému v roce 2006 dosáhne hranice 12 bodů 35 až 38 000 řidičů ročně (v roce 2018 to bylo cca 36 800 řidičů). V případě zavedení pouze dvou skupin bodů 4 a 6 lze očekávat, že toto číslo dramaticky stoupne.
Co by tedy znamenalo přijetí připravované novely v praxi v kontrastu současného nastavení? Při zachování dvanáctibodové hranice je to zcela zřejmé. Bude stačit spáchat dva závažnější přestupky, případně tři lehčí a budete se muset na rok rozloučit s řízením. Je také potřeba mít na paměti, že u všech šestibodových přestupků budete určitě potrestáni vyšší pokutou, 6 trestnými body a zároveň vám bude vyměřen i zákaz činnosti v délkách 6 až 24 měsíců.
V připravované novele je zakomponovaná i úvaha o bodovém postihování nedodržení bezpečné vzdálenosti od vozidla před sebou. Pokud byste tedy jeli na dálnici za vozidlem blíž, než stanoví zákon, a zaznamenala by vás mýtná brána, bude vás čekat postih v podobě pokuty a 4 trestných bodů. Jenže pokud nebudete zastaveni hlídkou na místě a určeni jako řidič přesně vy, tak se celá věc bude muset řešit s provozovatelem vozidla.
Průběh bude takový, že Krajské ředitelství Policie ČR vám pošle jako provozovateli žádost o podání vysvětlení, nebo sdělení totožnosti řidiče, který v danou dobu měl vaše vozidlo řídit. V takovém případě jsou dvě možnosti, jak celou situaci řešit.
1. Doznáte se a necháte si udělit pokutu a trestné body.
2. Využijete svého práva odepřít podání vysvětlení dle ustanovení § 61 odst. 3 zákona o Policii České republiky, neboť se budete obávat, že byste podáním vysvětlení mohli způsobit sobě nebo osobě vám blízké riziko stíhání pro přestupek nebo jiný správní delikt.
Každému je tedy jasné, že zvítězí spíše druhá varianta, takže celá věc skončí tím, že policie předá podklady místnímu úřadu s rozšířenou působností, kde se přestupek měl stát, a ten vyměří pouze pokutu provozovateli, kterou jakmile zaplatí, tak je vše uzavřené. Nikdo tedy nebyl trestnými body potrestán. Z toho plyne, že se celý záměr naprosto mine účinkem. Naproti tomu bude PČR administrativně zahlcena, stejně jako následně městský úřad, který ale na rozdíl od policie zinkasuje pokutu od provozovatele a bude tedy schopen financovat i tuto větší agendu.
Dalším tématem jsou nehody způsobené mladými řidiči, kteří jsou označováni jako „začátečníci“. U nich se už několikrát zvažovala jen 6 bodová hranice pro vybodování, nebo udělení řidičského průkazu na zkoušku, tedy spíše podmíněné udělení. Jenže je otázkou, zda by se tento model ukázal jako řešení tragických nehod, kdy se mladý chlapec chlubí kamarádům, co jeho auto dovede, a následně havaruje, nebo si místo sledování provozu píše s kamarády na sociálních sítích, případně streamuje video, na kterém porušuje pravidla silničního provozu. Obecně se ví, že zvýšení represe nemá za následek výrazné zlepšení chování, protože každý žije v tom, že jeho přece nikdo nezastaví a on řídit umí, takže všechno zvládne.
Dovolím si zde prezentovat svůj osobní názor. Spíše než zvýšení represe by bylo mnohem efektivnější lépe vzdělávat řidiče, a to nejen inkriminované začátečníky, ale obecně všechny napříč věkem, počtem najetých kilometrů a délkou držení řidičského průkazu. Osobně se při školení firemních řidičů setkávám s tím, že různé elektronické testy pro řidiče „referenty“ nemají vůbec smysl, protože se v 99 % jedná o test na počítači, kdy není omezen počet opakování do úspěšného splnění. Je proto potřeba začít od začátku, tedy u autoškol, a samotné získání řidičského průkazu podmínit např. složením psychotestů, které paradoxně musíte doložit, pokud žádáte o navrácení ŘP při trestu delším než 6 měsíců. Dále by bylo fajn investovat do výstavby polygonů pro trénink ve smyslu školy smyku, aby si každý žák mohl otestovat a poznat limity vozidla, protože je důležité zažít si některé návyky. Bohužel tyto novinky by měly za následek prodražení získání řidičského průkazu, což nechtějí autoškoly ani prodejci aut a samotné automobilky.