Článek
Vůbec ho neměli vyrábět, byl jen projektovým cvičením
Burkhard Göschel stál za celým projektem prvního novodobého roadsteru v historii značky BMW. Rozhodně nebyl první, pár menších bavoráků bez střechy vzniklo už v 60. letech a futuristická Z1 vyvolává obdiv ještě dnes. Jenže ani jeden z nich nikdy nebyl levný na výrobu. Za úspěchem malé Mazdy MX-5 byla kromě retro designu právě dostupná cenovka. BMW chtělo z nového koláče trhu ukrojit taky svůj díl a začalo pracovat na vlastní představě jízdy s větrem ve vlasech.
Tým projektu BMW Z3 začal rýsovat své návrhy záhy po uvedení malé Mazdy s „mrkačkami“ na trh. Zajímavý retrostyl nakreslil Joji Nagashima – designér, který stál za vzhledem spousty dnes už starých bavoráků, které máme tak moc rádi. Z3 byla krásná, ale inženýři pořád nebyli spokojení s jízdními vlastnostmi a tuhostí karoserie, tak se ji pokusili vyztužit přidáním pevné střechy.
Připomíná mí to příběh o vzniku prvního trojkového „Touringu“. Také si ho jeden z předních vývojových inženýrů BMW postavil sám pro sebe a pak šel složitě přesvědčovat správní radu, že by o ten šmrncovně střižený kombík měla asi zájem i širší veřejnost. Když totiž Burkhard a jeho tým představili „hlavounům“ variantu kupé Z3, manažeři seděli jako přikovaní a jen zírali. Jenže nakonec kravaťáky nějak záhadně přesvědčili a projekt dostal zelenou.
Kovová střecha tak výchozí roadster výrazně zpevnila – dokonce až natolik, že se Z3 Coupe stalo autem s nejvyšší tuhostí, jakou do té doby BMW vyrobilo. Neprodávalo se však jako teplé housky na krámě, bylo totiž hodně drahé a zůstalo jen unikátním strojem pro fajnšmekry. Když inženýři projektovali „emkovou“ variantu, museli instalovat jen pětistupňové převodovky, protože jinak by tahle zběsilá dodávka s lemy blatníků širokými jako u Porsche 911 Turbo dokázala jet vážně rychleji než sportovní vlajková loď v podobě M3.
Všechny esence BMW koncentrované v jednom celku
Právě ta „bavorákovitost“ mě na něm baví nejvíc. Vlastnil jsem několik BMW z 90. let a několik jiných jsem měl štěstí poměrně důkladně vyzkoušet – Z3 Coupe z nich byla ke svezení s přehledem ta nejlepší. Seděl jsem nízko, civěl na převelikou přední kapotu s decentním hrbem před sebou. Tu „primitivní“ zadní nápravu vycházející ze starší trojky jsem poměrně rychle dokázal zkrotit, byť by si jízdní vlastnosti přece jen zasloužily různá vylepšení.
Auto je ideální na výlety po okreskách, motor působí ve středních otáčkách hodně silně a z výfuku vyluzuje příjemný šestiválcový baryton. Není problém s ním občas z nějaké přehledné vracečky vyjet lehkým přetáčivým smykem, diferenciál typu torsen pracuje výborně. Z3 Coupe je vyladěné do neutrální charakteristiky a mixuje pocity, jaké budete zažívat za volantem těch starých, dnes už legendárních bavoráků generace E30 a populárních devadesátkových trojek, ale je kratší, mrštnější a pohled přes dlouhou vyboulenou přední kapotu je k nezaplacení.
Na okruh jsem s ním nikdy nevyrazil. Možná je to škoda, ale přesně vím, jak by tam „zettrojka“ (ne)fungovala. Volant pochází z dobového „emkového“ bavoráka a má poměrně velký věnec, brzdy jsou na ostřejší použití příliš slabé a motoru o objemu 2.8 litru chybí ochota sprintovat k výkonovému finiši v nejvyšších otáčkách. Je prostě slabším odvarem pravého emka, se kterým jsem se zatím svezl jen v několika BMW M3, nikdy však v Z3 M Coupe.
Motor 3.2 litru má snad ještě ležérnější projev v nižších otáčkách než stará dobrá M52B28TU (jak se kódově nazývá onen řadový šestiválec pod kapotou), ale vše podstatné se změní dramaticky k lepšímu při překročení pěti tisíc otáček. Motor změní zvuk a letí otáčkoměrem výš, až k osmitisícové hranici, a vy pak řadíte další rychlost. O tento koncert jsem byl vždycky ochuzen a vždycky mě to mrzelo, že jsem to pravé Z3 M Coupe nedokázal sehnat. To proto, že jich vzniklo celosvětově pouze lehce přes šest tisíc kusů a jejich cena a dostupnost na trhu ojetin tomu odpovídá.
Ošklivé káčátko už nikdy levnější nebude
Správní rada BMW tohle auto málem ani nepustila do výroby a svět se do něj na první dobrou nezamiloval. Jenže dnes po něm fanoušci starších sportovních aut doslova šílí. Tedy ne tak úplně, ale za posledních deset let se hodnota kupátek, kterých se celkem vyrobilo jen něco málo přes sedmnáct tisíc kousků, více než zdvojnásobila. Nejvzácnější nejsou paradoxně ty „emkové“ verze, ale třílitrové provedení s modernizovaným motorem M54. Těch se vyrobily jen necelé čtyři tisíce kousků.
Naprostou raritou je pak úplně poslední ročník M Coupe, který sjel z výrobních linek v americkém Spartanburgu v květnu 2002. V evropské specifikaci měl již novější evoluci motoru, která se montovala do E46 M3 a tak trochu „marketingově“ byl podladěn na 325 koní – to proto, aby nekonkuroval M3 s jejími 343 koni. Ve spojení s pětistupňovou převodovkou se alespoň na papíře „výběhový“ sportovní model těsně nestal nejrychlejším tehdy prodávaným BMW. Dnes se jedná o nejcennější variantu celé modelové řady nejen díky 434 vyrobeným kouskům, ale taky zásluhou toho, že v reálu tím nejrychlejším a nejsportovnějším tehdy vyráběným BMW skutečně byl.
Pamatuji si na jeden hodně starý sloupek v mém oblíbeném britském časopise o autech, kde Steve Sutcliffe vzpomínal na jeden volný okruhový den. Probíhaly zrovna závody v driftu a na tu akci vzal táta Hamilton patnáctiletého syna Lewise právě svým BMW Z3 M Coupe. Klukovi auto schválně půjčil a driftování mu zpočátku vůbec nešlo. Ale vytrvale jezdil až do večera. Diváci už dávno odešli a mladý Hamilton stále pilně trénoval a maloval jeden efektní powerslide za druhým. Měl talent i píli se naučit něčemu novému.
A BMW Z3 Coupe bylo skvělé učebnicové náčiní. Mělo krátký rozvor, silný motor vpředu, pohon zadních kol a samosvorný diferenciál mezi nimi. Dodnes pro mě představuje tu pravou radost z jízdy, kterou má již tradičně po dlouhá desetiletí značka BMW zakódovanou ve své DNA. A že na pravé M Coupe finančně nedosáhnete? Stojí totiž už zpravidla přes 40 tisíc eur. Kupte si Coupe 2.8, jaké jsem míval i já. Jeho motor neumí vyštěknout tak zostra a rafička otáčkoměru neletí směrem k osmičce jako zběsilá, ale za ceny od 10 do 20 tisíc eur, dle stavu a nájezdu konkrétního kousku, získáte skvělé svezení v hodně neokoukaném autě.
BMW Z3 Coupe 2.8 (1998) | |
---|---|
motor | řadový šestiválec DOHC, 4 ventily na válec, proměnné časování ventilů VANOS |
objem válců | 2 793 cm3 |
maximální výkon | 193 koní (142 kW) / 5 500 ot./min. |
maximální točivý moment | 280 Nm / 3 500 ot./min. |
pohon kol a zavěšení podvozku | pohon zadních kol, diferenciál typu torsen, vpředu vzpěry McPherson, vzadu zavěšení prakticky shodného typu se starší BMW 3er (E30) |
rozvor náprav | 2 446 mm |
rozměry | 4 025 x 1 740 x 1 306 mm |
pohotovostní hmotnost | 1 300 kg |
zrychlení 0-100 km | 7,1 sekund |
maximální rychlost | 231 km/h |
počet vyrobených kusů | 7 671 ks ( Z3 Coupe 2.8) , pak bylo vyrobeno 3 853 (Z3 Coupe 3.0) a celkově 6 291 ks emkových verzí jak v US tak v evropském provedení) |
cena na trhu dnes | začínají na 7 000 eur za vozy k renovaci, dobré kusy s vyšším nájezdem kilometrů vyjdou kolem 12 000 eur a vyloženě sběratelské kusy již přesahují 20 000 eur. BMW Z3 M Coupe vyjde na přibližný dvojnásobek ceny vozů s motory 2.8 a 3.0. |