Článek
S vozy prémiových značek to není na trhu ojetin moc jednoduché. Tahle auta bývají nacpaná složitou technikou, a pokud se něco z toho rozbije, jsou z toho pak pro kupce naprosto likvidační účty za opravy zcela mimo rámec chápání běžných smrtelníků.
Pokud někdo četl náš test BMW 325i s motorem N53 a následný speciál o tomto posledním atmosférickém řadovém šestiválci BMW, už ví, že i celkově slušné auto může skrývat opravdu drahá rizika, která se průměrnému kupci ojetiny v cenové relaci kolem 250 000 korun nevyplácí opravovat.
Proto jsme k podobnému BMW 335i s přeplňovaným šestiválcem a udávaným vyšším nájezdem přistupovali jako k dalšímu příkladu finanční atomové bomby, která z budoucího majitele udělá oběť finančních institucí a dluhových pastí. Nakonec to ale dopadlo všechno jinak. Úplně jinak.
Zadokolky s manuálem skoro nejsou
Na test jsme si v Auto ESA půjčili BMW 335i s manuální převodovkou a pohonem zadních kol. Vůz z roku 2008, který se doslova válel v nabídce bazaru už od loňského léta, měl v době testu najeto 184 000 km a prodejce za něj chtěl 330 000 Kč.
BMW řady 3 generace E90 (a příbuzných karosářských verzí) je v inzerátech zastoupeno hojně, v nabídce inzertního portálu Sauto.cz jsou skoro čtyři stovky možností. Většina aut má ale pod kapotou diesel, přes šedesát aut jsou čtyřkolky a zpravidla jde o čtyřválce. Ceny začínají už pod 80 000 Kč.
Když hledáte řidičské kombinace s benzinovým šestiválcem, výkonem od 150 kW nahoru, manuální převodovkou a pohonem zadních kol, je nabídka o poznání menší. Vybírat můžete tak ze dvou až třech desítek aut a slušný kus bez nutných vysokých vstupních investic se pod 200 000 Kč skoro koupit nedá. Možná nějaká chudě vybavená 325i.
A jak si řada 3 od BMW stojí v bazarech? Odpovídá Filip Kučera z Auto ESA: „BMW řady 3 u nás patří mezi top 10 nejprodávanějších modelů. I když se umísťuje na desátém místě, je v první desítce jediným prémiovým modelem. V této i dalších generacích je u BMW řady 3 nejžádanějším typem karoserie kombi a za ní následuje sedan. U těchto typů karoserie zákazníci volí nejčastěji naftové motory. Naproti tomu u kupé dávají zájemci přednost benzinovým motorům. V nabídce celé řady 3 převažují modely s manuální převodovkou a pohonem zadních kol. U mladších roků výroby roste podíl automatických převodovek a pohonu všech kol. V prémiové střední třídě u nás najdete karoserie kupé také u modelů Mercedes-Benz třídy C a Audi A5. Mercedes-Benz třídy C kupé kupují zákazníci, kteří očekávají od vozu větší kompromis mezi pohodlím a sportovností. Audi A5 oslovuje některé zákazníky mimo jiné tím, že na rozdíl od BMW a Mercedesu nabízí v základu pohon předních kol.“
Na tohle ojeté BMW jsme byli opravdu zvědaví. Bylo nám totiž záhadou, proč tohle auto v opravdu nadšenecké kombinaci (silný šestiválec v teritoriu ikonického modelu M3, zadokolka, manuál) stojí v bazaru tak dlouho. Domluvili jsme se proto s naším specialistou na BMW Petrem Dorotovičem, že k němu na dílnu u Kutné Hory testovačku přivezeme na prohlídku.
Při přebírání auta nám bylo hned jasné, jaká je země původu. Bílá perleť a světlý interiér bez vyhřívaných sedaček naznačují původ někde na jihu Evropy. Vynulované budíky a hodiny prozrazují, že auto stálo s odpojenou (nebo vybitou) baterií. Palubní menu se pak přepnulo do defaultně nastavené italštiny. Tak to jsme na tohle auto opravdu zvědaví…
Lepší, než byste čekali
Auto ale startuje naprosto normálně, spojka zabírá plynule a z hnacího řetězce jsou cítit jen minimální vůle, které jsou prakticky u každého ojetého auta a tady po zahřátí zcela zmizí. Už jsem zažil mnohem horší. Motor jde krásně za plynem a po ohřátí se má s plnou chutí do života. Slyšet je jen vzdálené rachtání výfukové klapky, která je uvolněná prakticky u všech kusů (původně jsme mysleli, že jde o spojovací tyčky regulace turbodmychadel, ale posléze se ukázalo, že ty jsou zcela potichu). Tohle auto určitě bude mít stále slibovaných 300 koní (oficiálně má mít tenhle motor 306 koní a 400 Nm, ale nové a dobře zajeté vozy vykazovaly často mnohem lepší parametry).
Po příjezdu na dílnu k našemu specialistovi na bavoráky putuje auto na zvedák. Černé koncovky výfuku jsou typickým projevem motorů s přímým vstřikováním, které ještě nemají částicový filtr. Petr Dorotovič ale ukazuje na zajímavé detaily, například na nedávno měněné originální brzdové kotouče a destičky. To naznačuje, že bývalý majitel nemusel nutně šetřit, kde se dalo. Ani v palubním menu pak nesvítí jindy obvyklé varování na prošvihnutý servis někdy před půl druhým rokem. Čistá je i chladicí kapalina, oleje je v autě dostatek, takže to nevypadá, že je tento kus zanedbaný podobně jako jiné bavoráky té doby. Leccos prozrazuje i relativně čistý motor.
Dole je ale vidět únik oleje, pravděpodobně kolem olejové vany a ventilového víka. Dalším podezřelým je tzv. „domeček“ olejového filtru, který u starších bavoráků často netěsní. Jinak je ale podvozek v nadprůměrném stavu, bez nadměrné koroze (lehce jsou napadené jen plechové díly náprav) a vlastně jen s vůlemi v uložení předních ramen, která ale nejsou v havarijním stavu. Jejich výměna by ale zlepšila ovladatelnost a přesnost řízení.
Diagnostika tak neodhaluje žádnou velkou katastrofu. Vstřikovače jsou podle všeho v pořádku, vysokotlaká palivová pumpa, jedna z nejdiskutovanějších věcí, také. Objevujeme pouze drobnosti, i když je otázka, v co přerostou. Diagnostika hlásí problém s nízkotlakým palivovým čerpadlem a to chrastění by opravdu mohla být regulace turba, i když následný log při jízdě naznačuje, že obě turbodmychadla stále dodávají potřebný tlak.
Spíše se jedná o elektronické drobnosti. Diagnostika hlásí vadné zrcátko u řidiče, ale to funguje. Svým životem si naopak žijí parkovací senzory, které jednou fungují, aby při následné jízdě hlásily chybu. Nefunguje CD changer a aby byl výčet závad kompletní, tak displej rádia je rozsypaný a nečitelný.
„Doporučuji udělat preventivní větší servis s proplachem motoru a dekarbonizací, aby měl příští majitel klid,“ říká Dorotovič a ještě projíždí výpis z diagnostiky. „Auto nemá originální baterku a tahle zřejmě nebyla v diagnostice správně zaregistrovaná, takže je její preventivní výměna na zváženou,“ doporučuje náš specialista. Nabíjení je ale dostatečné a měření ukázalo, že se baterie delší jízdou dobíjí, takže možná bude stačit jen její plné nabití a registrace v jednotce. U těchto auto už nejde baterii prostě vyměnit jako u Felicie. Musíte řídicí jednotce říci, že dáváte autu novou baterku a ono pak ví, jak ji dobíjet. To samozřejmě nikdo bez příslušných znalostí a vybavení nedělá.
„V rámci toho velkého servisu bych raději přetěsnil ventilové víko a všechna místa, ze kterých obvykle u těchto motorů uniká olej“, vysvětluje Dorotovič a hledá další drobnosti, které bude nutné opravit. „Brzdy budoucí majitel řešit nemusí, osobně bych vyměnil ta přední ramena se silentbloky a nechal seřídit geometrii,“ dokončuje seznam nezbytných věcí náš mechanik.
Shodujeme se na tom, že bychom na auto dali menší kola, maximálně nějaké osmnáctky a určitě ne runflaty, na toto BMW dodávané standardně. Na těchto devatenáctkách (225/35 R19 vpředu a 255/30 R19 vzadu) není jízda na průměrné české silnici moc pohodlná. Ale to už je na volbě každého.
Když to tedy shrneme, prohlídka auta ukázala, že krom preventivního servisu s výměnou provozních kapalin, přetěsnění motoru na pár místech a drobných oprav vůz nic zásadního nepotřebuje. Výměna a registrace akumulátoru a oprava čerpadla nízkotlakého palivového okruhu jsou tak spíše doporučené úkony, aby měl budoucí majitel klid. Tenhle bavorák tak překonal naše očekávání a začal se jevit jako velice dobrá koupě.
Sám podobné auto sháním, i když raději bych chtěl sedan nebo praktický Touring a atmosférický motor N52. Jenže najít dnes takhle slušné neztuněné BMW s historií bez právních vad je opravdový oříšek. Až jsem si začal říkat, že snad tenhle kus koupím, protože mě vysvobodí z toho několikaměsíčního trápení, kdy jsem objížděl inzeráty a zažíval těžko uvěřitelná „blízká setkání třetího druhu“, jako by někteří prodejci a bazarníci, původem zřejmě z Teplákistánu, přiletěli z jiné planety. Kdo někdy kupoval (nebo prodával) ojeté BMW, určitě ví, o čem je řeč.
„Já to koupím…“ – „Ne, já to koupím!“
Jenže to by se do toho nesměl vložit Dominik Valášek, který také hned chytil slinu a tohle BMW mi na víkend sebral a vrazil mi novinářské Audi Q5, ze kterého jsem byl akorát tak nešťastný. Zlaté bazarovky, co vám budu povídat…
Protože je ale Dominik služebně starší (a já už jsem si s třistakoňovým kupé od BMW užil posledních deset let svoje), nakonec jsem ustoupil a tenhle docela zajímavý kousek mu přenechal. Moje pátrání po nějaké hezké E90 s motorem N52, kterou nezničil tuner nebo dobytek, tak pokračuje.
Všechny dostupné motorizace jsme podrobněji rozebírali ve starším článku při testu kupé BMW 325i, takže vás odkážeme na něj. Tentokrát to uděláme podobně jako tehdy, o motoru N54 připravujeme obsáhlejší speciál, protože fanoušky BMW určitě bude zajímat.
Jen v rychlosti shrneme, že i přes jistá rizika je motor N54 solidní a potvrzují to také úpravci, kteří vidí v této pohonné jednotce slušný potenciál pro další zvyšování výkonu. Například dvorní úpravce Alpina v modelu B3 S dostal z pohonné jednotky až 400 koní. Rezerva tu tak určitě je, čímž ale neříkáme, že hned máte nechat tohle auto načipovat. Nechte ho raději v sériovém stavu.
Provedení 335i tak zůstávají všechna rizika, o kterých u ojetých BMW mluvíme, tedy zanedbaný či neodborný servis, nadměrné opotřebení kvůli vysokému vytěžování, často bohužel i falšovaný původ a nedohledatelná historie, jejíž součástí bývají podezřelé přeregistrace napříč východoevropskými státy a několik podivných pojistných událostí. Stočené tachometry jsou téměř pravidlem, zejména u dieselů.
Při hledání slušného ojetého BMW se musíte obrnit trpělivostí a smířit se s tím, že objedete mnoho nabídek, aniž byste koupili. Dokonalé auto pak stejně neexistuje, na každém bude nějaká práce a bude vás to stát něco navíc. Naše testovačka se tak, i přes mezery v servisní historii a jistou rizikovost některých technických celků, jeví vlastně jako malý zázrak v tom inzerátovém průměru podobných bavoráků. Nedivím se Dominikovi, že tohle auto „nasál“, protože takhle slušný kus se opravdu často nevidí.
Také se ukázalo, že slušné auto není potřeba hledat jen v soukromé inzerci. Zavedený bazar nemusí být jen skládkou odepsaných sporťáků, jak si mnozí zájemci o podobná auta myslí. Někteří majitelé slušných sportovních aut prostě s prodejem nechtějí mít starosti a vyřizovat telefonáty s „lidmi“, kteří evidentně neumí číst ani psát a nechápou, že za svého bavoráka chcete určitou sumu, a ne o 80 tisíc méně a vážně ho nechcete vyměnit za naftového passata s vybouraným dépeefkem. Takže auto s úlevou proženou výkupem bazaru. Dejte proto takovým autům šanci i v bazarech, občas se u nich hezké auto s potenciálem objeví. Pamatujete na testovanou ojetou X6? Její stav nás také velmi příjemně překvapil.
Celkové hodnocení: Ojeté BMW 335i E92
Těžko lze nějakým nezaujatým způsobem přistupovat k autu, které si chcete koupit. Provedení 335i je ale určitě velmi zajímavé a kdo chce dynamicky výrazného bavoráka, ale nemusí mít nutně ostrou M3 (která stojí minimálně dvojnásobek a její provozní a servisní náklady jsou o řád výš), bude s tímhle autem spokojený. V inzerci najdete kusy s nájezdy přes 300 000 km, takže tenhle motor rozhodně není nespolehlivý, pokud se staráte. Pokud nemůžete najít slušnou řadu 3 s motorem N52 a nechcete rizikový motor N53 s přímým vstřikem, klidně jděte do téhle přeplňované N54. Vyšší spotřebu přežijete a vyšší rizikovost některých komponent určitě vyváží opravdu výtečná dynamika.