Článek
Možná to máte podobně jako já. Když se naskytne volná chvíle na kávu a chcete se na chvilku odreagovat, jdete prohlížet automobilovou inzerci. Spousta mých kamarádů a vsadím se, že naprosto všichni mí redakční kolegové, to tak dělají. Není potřeba se s tím jít rovnou léčit.
Cvičeným okem si začnete všímat trendů, na některých inzertních serverech si můžete i „zaparkovat“ auta a sledovat, jak rychle z inzerce mizí, či kontrolovat výsledky posledních automobilových aukcí. A dá se tak vysledovat, jaký zajímavý automobil začíná dosahovat cenového dna, od kterého se jednoho dne odrazí vzhůru. Kolikrát na to stačí pár nezvykle vysokých prodejních cen v aukcích a trh se najednou začne měnit. Takže která atraktivní řidičská auta stojí za to koupit letos, protože příští rok budou nejspíš dražší?
Mercedes-Benz E55 AMG (W211) umí hodně a stojí pořád docela málo
Velký rodinný mercedes pocházející z pro mne a mé vrstevníky hezké části nultých let sleduji v inzercích už dlouho. Poté, co jsem si v jednom exempláři týden pojezdil kvůli recenzi na stránkách Garáže, mám větší a větší nutkání jej považovat za auto, které se brzy stane velkým objevem a bude dražší. Přitom se těch aut vyrobilo dohromady přes patnáct tisíc kusů a nepatří mezi ty extrémně vzácné modely AMG, ve srovnání s Alpinou z krásného podhorského kraje Allgäu jsou tahle silná „áemgéčka“ vlastně tuctová.
Důvodem, proč budou velmi brzy cennější, je jejich motor. Doporučím vám přečíst si celý článek o tomto nevšedním autě, bude vám to jasné. Ručně skládaný, kompresorem přeplňovaný osmiválec o objemu 5,4 litru umí řidiče obrazně nakopnout do žeber a zarazit ho do sedačky s razancí rolujícího proudového letadla. K tomu si přičtěte úžasný hluboký osmiválcový lomoz a máte jasno. Takové auto je na trhu neopakovatelné a přijde čas, kdy vyjde trochu víc ze stínu dnes tak populárního a na ceně výrazně stoupajícího BMW M5 (E39). Vždyť na pěkné E 55 AMG dnes stačí zhruba šest set tisíc korun, to je o dobrou třetinu méně než v případě zmiňovaného emkového bavoráku.
BMW M3 (E90–93) mají všechny atributy, být časem žádanější
O populární M3 E46, která mě a mé vrstevníky jako náctileté kluky nesmírně oslovila, když se před více než dvaceti lety objevila v showroomech, psát nebudu. Tam není o čem diskutovat. Tahle auta už levnější byla a kdo si je koupil zhruba před pěti lety, může si jen mnout ruce. Ale trochu kontroverzní osmiválcová M3 s točivým a v podstatě závodním motorem, který vycházel z desetiválce S85, zůstává už několik let na okraji zájmu. Předchůdce tohoto modelu (E46 M3) ji cenově přeskočil a lidé k jeho atmosférickému řadovému šestiválci stále víc a víc vzhlížejí.
Osmiválců řady E90 (sedan), E92 (kupé) a E93 (kabrio) zůstalo na trhu poměrně dost a ceny postupně během let klesaly. Auto vyžaduje poměrně důslednou údržbu, mezi kterou patří třeba i pravidelná kontrola a výměna opotřebovaných ojničních ložisek. Motor má závodní kořeny a je třeba k jeho údržbě přistupovat jinak než u běžných aut. Pokud byli předchozí majitelé rozumní a pečliví, BMW M3 se odvděčí velkou spolehlivostí. Klíčem k úspěchu je tedy důsledný výběr. Ceny exemplářů, o kterých stojí za to uvažovat, leží dnes někde na hranici osmi set tisíc korun. Můžete si vybrat mezi skvělou dvojspojkovou převodovkou DCT anebo méně častým manuálem. Dobře udržované kousky v blízkém budoucnu rozhodně mají tendenci odrazit se od nynějšího cenového dna a budou jistě dražší a vyhledávanější. Osmiválec o výkonu přes čtyři sta koní a otáčky lezoucí přes osmičku totiž budou mít mezi fanoušky (nejen) BMW čím dál větší obdiv.
Alpine A110 se neprodává skvěle, ale její čas se blíží
Mám kamaráda, který před třemi lety koupil Alfu Romeo 4C. Bylo to poslední skladové kupé od jednoho českého dealerství značky, v barvě, kterou původně nechtěl, ale se slevou tak lákavou, že nešlo na nákup nekývnout. Panovalo období, kdy se Alfa Romeo 4C obecně příliš dobře neprodávala. Uplynulo pár let a toto jízdně bláznivé a designově podmanivé auto začalo být znovu v kurzu. Lidé dnes často za málo ojeté kusy zaplatí více, než dal první majitel při nákupu, protože vědí, že Alfa Romeo už nikdy podobné auto nejspíš nevyrobí.
A já se domnívám, že podobný příběh bude psát i francouzský projekt, který začal původně jako joint venture s britským Caterhamem, od kterého se čekaly velké věci. Sériová podoba Alpine A110 se představila ke konci roku 2017 a její vzhled automobilovým nadšencům vyrazil dech. Nebudu to okecávat, to auto zůstalo mezi mými nesplněnými sny dodnes a mi příliš nevadí ani fakt, že za svou poměrně vysokou cenovku získám „jen“ čtyřválec a pádlovou dvojspojkovou převodovku.
Na den, kdy jsem se s modrým exemplářem z úvodní Premiere edition čítající 1 950 kusů mohl svézt a dokonce jej i lehce porovnat na stejných okresních silnicích s vlastním starším Lotusem Elise, pamatuji dodnes. Je velká škoda, že není pro zájemce o tento automobil příliš možností, jak si jej pořádně vyzkoušet. I moje jízda s Alpine byla spíš jen „ochutnávkou“ než skutečným prověřením jízdních vlastností s nalezením případných slabin.
Auto totiž podle mnohých jezdí naprosto skvěle, ovšem podle jiných má své dynamické nedostatky v rychlosti řazení převodovky, reakcích plynu či dávkovatelnosti brzd na závodním okruhu. Jenže – Alpine, podobně jako nádherná Alfa 4C, nejsou žádné okruhové brusky, ale perfektní auta pro radostné vyjížďky na prázdné oblíbené zakroucené okresní silnice. Alpine má navíc velmi vytříbený podvozek, který je v základní verzi snad až příliš měkký, až v případě Alpine A110S je lehce přitvrzený a snížený.
Dnes se ceny pohybují od jednoho a čtvrt milionu korun za nejstarší exempláře až po nějaké dva miliony za nová, neježděná auta modelu Alpine A110S. Během pěti let výroby vzniklo i několik limitovaných edicí. Povedená je zejména možnost konfigurovat vůz ve stylových historicky významných barvách typických pro automobilku. Zákazník má zkrátka možnost zajímavé individualizace.
Proč si myslím, že jsou Alpine letos na pomyslném cenovém dně? Víte, tahle auta se za necelé dva roky přestanou vyrábět. Vznikne jich celkem možná ani ne patnáct tisíc a nové auto od Alpine už bude jiné, pro odlišnou klientelu a nebude mít spalovací motor. Ti, kterým tento vůz učaroval, a zatím považovali jeho cenovku za mírně řečeno přemrštěnou, budou hledat mezi použitými kousky, které mívají typicky nájezd jen pár desítek tisíc kilometrů. Automobil si koupilo i mnoho osobností, mezi mnohými jmenujme třeba britského architekta a konstruktéra Gordona Murrayho. Jakmile se začne blížit datum, kdy už nebude možné zbrusu novou Alpine dál objednat, porostou ceny těch již vyrobených a používaných nahoru. Jsem o tom přesvědčen.
Morgan 3 wheeler už také nový nekoupíte
Velmi podobným příběhem je ultimátní retro v podobě tříkolového Morganu, který je jedním z nejintenzivnějších řidičských zážitků, jaké lze vůbec na čtyřech (ehm tedy třech) kolech vůbec zažít. Ve starobylé továrně v Malvern se už dobrý rok nevyrábí a oněch 2 500 exemplářů, které byly postaveny ručně, mění své hrdé majitele jen zřídkakdy. Ceny ojetých Morganů se nyní paradoxně ocitají vlastně už nad původními cenovkami prvních vozů, které se dostaly k zákazníkům právě před deseti lety.
Dalo by se říci, že 3 Wheeler právě kvůli ukončení výroby našel své cenové dno, byť levný nikdy nebyl. Dnes se stěží podaří koupit kousek, který by se vešel do jednoho a půl milionu korun. Nový model se představí na konci února a měl by mít spalovací motor, tříválcový Ecoboost od Fordu. Víc zatím automobilka neprozradila. Uvidíme, jaký bude. Přes sto deset let stará tradice a vibrující americké srdce motoru od S&S původního Morganu 3 Wheeler byl zážitek, kterému se prozatím nic nevyrovnalo.
Je smutné konstatovat, že jsou tato auta na svém cenovém dně, protože jsou posledními svého druhu. Mercedes s velkým osmiválcem dopovaným kompresorem, frenetický osmiválec od BMW ječící při osmi tisících otáčkách, subtilní Alpine zaměřená čistě na řidiče anebo vibrující dvouválcový Morgan, to jsou auta, jaká už těžko překonáme. Podobné by šlo říci i k Lotusům Elise a Exige zcela napříč všemi třemi sériemi i různými provedeními. Nový Lotus Emira je spíše náhradou za Evoru a malé, lehké a čistě puristické modely Lotusu už zůstávají bohužel jen historií.
Možná dokážeme postavit v budoucnu technicky dokonalejší automobily, ale emoce za volantem padají za oběť komfortu, všestrannosti i efektivní rychlosti. Přesto všechno se jeden zajímavý automobil plynoucí proti proudu letos představí i nám Evropanům. Jde o sporťák, jehož cenové dno přijde ještě za velmi dlouhou dobu, pokud si ho nyní vybere dostatek zákazníků. Tím autem bude malé kupé Toyota GR86 a já věřím, že o něm ještě mnoho zajímavého uslyšíme a za jeho volantem strávíme radostné kilometry.