Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Únor 2020. Podle kalendáře je to docela nedávno, ale z naší perspektivy to datum působí nesmírně vzdáleně – až prehistoricky (skuteční historici omluví nadsázku). Před čtyřmi lety se ještě automobilky chlubily překonanými prodejními rekordy z předchozích let a netušily, co se na ně valí.
Jenže pak to šlo v rychlém sledu: Vypuknutí covidové pandemie a několik lockdownů, nedostatek čipů, výpadky dodavatelů a uzavírání továren, kolaps globální logistiky. Přes počáteční ochromení celého světa se ale zákazníci brzy oklepali a v touze po ještě větším distancování od všech ostatních začali objednávat auta, která však továrny s pracovními omezeními a nedostatkem dílů nebyly schopné dodávat.
Na nové vozy se tak čekalo dlouhé měsíce až roky (a kvůli tomu šel do vrtule i trh ojetin, když ceny vystřelily vzhůru a z nabídkových ploch začaly z nouze mizet i polomrtvé ležáky) a prodejci mohli zvesela šponovat ceny: Chcete auto a chcete ho hned? Tak prachy na stůl a ještě nějakou tu kačku navrch, jinak můžete na konec řady a uvidíme se za rok dva.
A když už začalo na konci temného tunelu svítat a covid se zdál pod kontrolou, zbláznil se „Ivan“ a svou nesmyslnou agresí rozpoutal zbytečnou válku, která nepomohla vůbec nikomu, jen (kromě zbytečně ztracených životů na obou stranách) vyšponovala ceny všeho až do stropu (a ještě trochu) – suroviny, energie, díly, lidská síla a logistika, za všechno se krutě připlácelo. Ceny aut trpící zdražujícími se vstupy tak poskočily o pořádný kus výš, takže Fabia podražila z 300 tisíc na 450, Octavia stála místo pěti set spíš sedm set a Superb s Kodiaqem rovnou milion a víc. Šílenství!
To ale s přelomem roku skončilo, zdá se. Už loni začala masivně zlevňovat Tesla, která tak tlačila ke zdi nejen elektrickou konkurenci, ale přibližovala se také konvenčním modelům. Svou roli určitě hraje i vlna laciných čínských aut. Tím nejdůležitějším vlivem je však šetření na straně firemních i soukromých zákazníků. Firmy i lidé se začali bát budoucnosti a místo rozhazování peněz více šetří, což pocítily nejen potravinové řetězce a maloobchody, ale ještě více automobilky – chleba nebo nové boty si totiž koupit musíte, ale s novým autem se dá ještě počkat.
Což je problém, protože do továren proudí ve velkém díly a výplat žádostiví pracovníci, linky jedou naplno a chrlí nová auta… která ale nemá kdo kupovat. Proto se automobilky snaží zachránit situaci velkými slevovými akcemi, jež mají nalákat nerozhodné zákazníky (a pomoci plně vytížit produktivitu továren) a přesvědčit je, že právě teď nastala správná chvíle obměnit vozový park. Je totiž pořád výhodnější prodat auto pod cenou než zastavovat výrobní linku, snižovat objednávky dílů a zaměstnance nechat sedět doma.
Automobilky tak každou sekundou krvácí peníze (už čtvrtý rok v řadě), ale vy na tom můžete vydělat, protože plošné slevové akce dokážou ušetřit desítky až stovky tisíc – a to už je docela velká motivace vybrat úspory a udělat si v tomhle těžkém období pořádnou radost.
Jestli se ale současné „akční“ ceny stanou novým standardem v rámci narovnávání trhu, to vám nikdo se stoprocentní jistotou neslíbí. Určitě však není moc na co čekat, ceny už nemají kam klesat. Takže moc neváhejte, automobilky sice pláčou, ale vy na tom můžete vydělat.