Článek
Čas nezastavíme a pokrok je zkrátka pokrok. V dobách, kdy jsme my Češi jezdili v „Embéčkách“, Angličané v „Minících“, Němci v „Broucích“ a Francouzi v „Kachnách“, se na druhé straně Atlantiku lidé projížděli po širokých rovných bulvárech v obrovských kárách. Ty už tenkrát měly výkony přes tři sta koní, bublající osmiválce a v interiéru klidně i klimatizaci, okna na elektriku a samozřejmě automat. Kdo by se v Americe otravoval s nějakým řazením, že?
Evropa dlouho trendům automatických převodovek odolávala, byl to pro nás jen luxus. Ještě dnes spousty z nás jezdí tvrdošíjně jen s auty, které mají manuál a „novinku“ v podobě automatu do svého vozu nikdy nepřijmou. Projezdil jsem velkou část světa a vím, že všude jinde – než na našem starém kontinentu – už auta s manuální převodovkou takřka nemají. Automat znamená pohodlí a svým způsobem i pokrok. Přesto věřte, nebo ne, jsem stále velkým fanouškem manuálního řazení. Mám tak auto víc pod kontrolou, lépe se mi řídí.
Trvat u dnešních běžných aut na manuálu nedává smysl
Poslední roky začíná pro nás Evropany tichá revoluce. Spousta automobilek už v určitém segmentu ani možnost manuálních převodovek nenabízí a případné příplatky za automat bývají menší a menší. Zdá se, že je stále méně motoristů, kterým manuál chybí. V případě hybridních pohonných ústrojí či přímo elektromobilů manuální převodovky nejsou ani technicky možné anebo jakkoli smysluplné řešení.
Asi vážně už i mě, konzervativci, svítá, že není důvod nepřiplatit za automat či dvojspojkovou převodovku v novém mainstreamovém autě. S moderním automatem má nižší spotřebu, jízda v husté dopravě je pohodlnější, zrychlení auta dokonce lepší. A v podstatě si ani dramaticky nezvýším servisní náklady, pokud se v budoucnu nevykašlu na pravidelnou výměnu oleje a filtru. Američané to pochopili už před dobrými sedmdesáti lety. Auta s manuálními převodovkami tam byly jen pro podivíny anebo automobilové závodníky či nadšence do sportovní jízdy.
O to víc nás manuální řazení láká ve sportovním voze
Pokud jste zapálený nadšenec do sportovních aut, situace je úplně jiná. Já osobně každou sportovní novinku ochuzenou o možnost zvolit manuální převodovku div neobrečím. Proč tomu tak je? Když řídím sportovní auto, chci, aby mi dodalo co nejlepší zpětnou vazbu ovládání. Základem je skvělý posez za volantem, sedadlo, které mi podepře nejen stehna, ale zejména i ramena a trup. Díky tomu jsem v kontaktu s autem. Spojka a mechanická převodovka představují další úroveň ovládání auta. S vyšlápnutou spojkou vůz ani nezrychluje ani nebrzdí motorem, míru zapojení přenosu síly na kola dokážu díky spojce jemně ovládat a korigovat.
A pak je tu samozřejmě radost z každého správného zařazení. Když vedu rukou řadicí páku v kulise, cítím, jak rychlost v převodovce zapadla. U některých vozů (hlavně Ferrari) právě zařazený „kvalt“ v kovové kulise i zřetelně zaklapne. Radost je naučit se podřadit s šikovně trefeným meziplynem. Byť mají skoro všechna poválečná auta převodovky už plně synchronizované a nepotřebují řadit s meziplynem, my nadšenci jej stále používáme. Minimálně stačí ten falešný, kdy jen vytočením části chodidla vrknete do plynu a otáčky motoru se hezky srovnají s otáčkami rychlosti, na kterou právě podřazujete, to je zkrátka potěšení.
Každý typ auta také řadí úplně jinak. Když si třeba vzpomenu na neuvěřitelně krátké a přesné dráhy řadicí páky Hondy S2000 anebo Mazdy MX5, můžu pak vnímat třeba velký kontrast s tím jak hrubiánsky a skutečně až silou musím řadit třeba v manuální převodovce Chevy Corvette či Mustang Shelby GT350. Pak vzpomenu znovu na kovovou otevřenou kulisu v osmiválcovém Ferrari 348tb anebo teď nedávno 360 Modena a pořád si živě vybavím ten zážitek, když jsem ta auta mohl řídit, mohl jsem pěkně sekat meziplyny a cvakat jednotlivé rychlosti v přesné mechanické kulise řazení. Podobný zážitek se vám dostaví i při ovládání sportovních Lotusů Elise a Exige.
Další kapitolou jsou mechanické převodovky vozů Porsche 911. Dnes už si je vybere jen malá část zákazníků, ale Porsche je stále nabízí. Dokonce větší zájem o manuální řazení našli v nedávné minulosti marketéři v USA, zemi, kde řada řidičů už ani se spojkou zacházet neumí. I proto se zde dala koupit třeba desetiválcová M5 s manuálním řazením a vzpomněli bychom si jistě i na další exotická auta, kde manuál docela úplně nevymizel, ale v evropské specifikaci chyběl.
V případě značky Porsche jsou priority jasně dané. Na okruhové svezení orientované GT3 (v případě Caymanu GT4) zákazníci stále s manuální převodovkou chtějí, mají stále chuť se dál v umění řadit zdokonalovat a užít si tu dodatečnou kontrolu auta skrz alcantarou potaženou řadicí páku. Pokud chcete ještě víc, čistě okruhově zaměřené modely GT3/GT4 RS volí automobilka systém PDK, jste s ním totiž rychlejší.
I u běžnějších modelů řady Porsche 911 hraje prim systém PDK, který má více rychlostních stupňů, tím pádem mohou být ty první čtyři krátce odstupňované a řadí se nahoru i dolů úplně bleskurychle. A to platí vlastně univerzálně nejen u značky Porsche. Když chcete v dnešní době rychlost, volíte u sportovního auta automatiku, chcete-li hlavně radost z učení se řidičskému řemeslu a nechcete si řízení o dovednost ovládání spojky ochudit, volíte manuál.
I proto mě vždy mrzí, když výrobce nenabídne alternativu. Jak moc rád bych si třeba já osobně v budoucnu koupil úžasný vůz Alpine A110. Ale nemám možnost volby, pokud ji chci, musím se smířit s tím, že proces řazení omezím jen na ovládání pádel pod volantem.
A jak to vidíte vy, naši čtenáři? Baví vás stále řadit s mechanickými manuálními převodovkami, nebo už si rádi řízení zjednodušíte a užijete si pohodlí automatiky, která práci obstará za vás?