Článek
Příchod nového BMW řady 7 (generace G70) znovu radikálně rozdělil názory odborníků a veřejnosti na současný designový směr bavorské automobilky – a nijak nepomohlo ani změkčení ve formě faceliftu X7, který velkolepému debutu zcela nové vlajkové lodi o týden předcházel a naznačil, co máme čekat. Obrovské ledvinky spolu s dělenými světly přesto nesedly každému…
A to je v pořádku, to ani nebylo jejich účelem. „Naším cílem není potěšit všechny,“ přiznal šéfdesignér Domagoj Dukec neobvyklý přístup automobilky v rozhovoru pro britský Top Gear. Dvě třetiny zákazníků preferují „elegantní a harmonickou estetiku“, vysvětloval v dalším interview pro Car Magazine, proto velkoobjemové modely jako řada 3 a 5 hrají svůj design spíš na jistotu.
Pak je tu ale zbývající třetina, která chce vystoupit z davu. Takoví lidé potřebují auto, které bude osobité, neokoukané a bude polarizovat názory. A přesně to je účelem těchto nových modelů. „Dříve byla řada 4 jen sportovní variantou trojkové řady,“ pokračuje v rozboru Dukec. „Ale jeho zákazníci jsou dnes jiní – chtějí více iracionální auto a jsou připravení připlatit si za jeho výraznou emotivnost, chtějí tím prostě něco vyjádřit.“
Tento názor podporuje ostatně i Adrian van Hooydonk, šéfdesignér celé skupiny BMW: „Nemyslím si, že dobrý design musí polarizovat, ale pojetí krásy polarizovat může. Někteří zákazníci chtějí krásné a nadčasové auto, ale najde se i dost zákazníků toužících po něčem, jako je X6, které rozhodně polarizuje – milujete ho nebo nesnášíte.“
Což je samozřejmě důvodem, proč na BMW prší taková spousta kritiky ze strany laické i odborné veřejnosti – fanoušci se děsí, nadávají nebo se posmívají, konkurenční designéři kritizují a navrhují změny. A BMW? Tam se tváří sebejistě, že je jim to jedno. Ostatně mají dost praxe z dřívějších dob, kdy designu šéfoval Chris Bangle…
„Na reakce na sociálních sítích nemůžete dát, ty vám nepomohou,“ krčil rameny Dukec v rozhovoru pro Autocar. Třeba v případě velkých ledvinek u řady 4, které podle něj až 80 % lidí kritizovalo, se soustředí na zbylých 20 %, jimž se tento designový prvek líbí. „To jsou zákazníci, na které cílíme,“ potvrzuje Dukec.
BMW samozřejmě není první, kdo zkouší tento radikální přístup – v módním světě lze vzpomenout na Karla Lagerfelda a na to, jak pozvedl značku Chanel, nebo Marca Jacobse v době, kdy vedl značku Louis Vitton. Na druhou stranu z automobilového světa si můžeme připomenout třeba Ssangyong a jeho cíleně ošklivá auta nebo velmi osobité Renaulty na počátku tisíciletí. Obě automobilky tento experiment málem stál krk.
Jenže BMW to (zatím) vychází. Ostatně vedle technicistního Audi a usedlého Mercedesu si BMW dlouhodobě nachází prostor u osobitých, sebevědomých zákazníků, kterým servíruje osobitá a sebevědomá auta. A každý rok je s touto strategií (a rostoucím modelovým portfoliem) úspěšnější a úspěšnější – díky rekordním loňským prodejům se stalo korunovaným králem prémiového segmentu. A na to se nedá nic říct, jen uctivě smeknout klobouk.