Článek
Necelé tři dekády – tolik času od sebe dělí první evropské modely Hyundai, jako byl Accent, Sonata nebo Scoupe, jimž se konkurence vysmívala, a nejnovější elektromobil Ioniq 5 se stylem a technikou, kterou mu konkurence závidí.
Ioniq 5 na silnicích působí jako zjevení, jeho technika je na špičkové úrovni a jezdí jako luxusní byt na kolech. Co víc byste si mohli přát?
Kvality modelu Ioniq 5 potvrdily výsledky hlasování o Světové auto roku (WCOTY), v němž elektromobil Hyundai zvítězil hned ve třech kategoriích – získal ocenění za elektromobil roku, design roku a samozřejmě také celkové vítězství, když porazil vedle Fordu Mustang Mach-E také sourozence EV6 (mimochodem čerstvého držitele titulu Evropské auto roku) automobilky Kia patřící pod křídla stejného koncernu (a prakticky totéž, co budu psát o Hyundai, platí i pro ni).
Něco pro každého
Úspěch koncernu Hyundai staví i na tom, že dokáže nabídnout atraktivní auto prakticky každému zákazníkovi. Značka Hyundai je takový usedlejší hi-tech, Kia cílí zase víc na mladší a stylovější, pro fanoušky silničního sportu jsou tu modely divize Hyundai N s vývojovým centrem na slavném Nürburgringu, a nároční zákazníci požadující vrcholný luxus mohou sáhnout po modelech Genesis, s nimiž Hyundai opsal stejný recept, jaký zvolila Toyota, Honda a Nissan při dobývání USA (a následně celého světa).
Tohle auto nepostavilo Bentley ani Mercedes, ale Hyundai. Nevěříte?
Pro Hyundai to po řadě menších ocenění představuje skutečně zasloužené uznání neuvěřitelné proměny, kterou značka za těch posledních třicet let prošla. Nezapomenu na to, jak si Jeremy Clarkson dělal v pořadu Top Gear legraci z hodně mizerného Accentu, který označil za „dynamicky nejhorší auto na trhu“ a překřtil ho na „Accident“ (v překladu „nehoda“).
Hyundai Accent nebylo dobré auto. V žádném směru
Nezapomenu ale ani na to, jak o dekádu později přišel na trh mrňavý Getz a celý automobilový svět zpozorněl – odborníci uznale pokyvovali hlavou, konkurenční automobilky se drbaly na hlavě a zákazníci stáli před showroomy fronty, čemuž pomohlo i povedené SUV Santa Fe. Hyundai konečně postavil nejen laciné auto, ale „za ty prachy dobré auto“.
Getz byl malý sympaťák, který automobilku Hyundai dostal na mapu
Totéž hodnocení šlo vztáhnout i na následovníky v podobě modelů i10, i20 a i30, které přišly na trh kolem roku 2007 – prakticky všechny naráz, což je taky příznačné pro přístup Hyundai. Rychlá modelová obměna (životní cyklus je spíše šestiletý místo běžných osmi let) s citelným skokem vzhůru v kvalitě, ale nikoliv v ceně. Hyundai se tak na evropském trhu stal najednou přeborníkem v disciplíně „za ty prachy dobré auto“. Jenže to Korejcům nestačilo…
Cíl byl totiž od začátku jasný – dostat se na špici. Proto si Hyundai již v devadesátých letech založil v Evropě své centrum (design, výzkum a vývoj, výroba) a začal si do něj od ostatních automobilek stahovat věhlasné odborníky: Luc Donckerwolke, Albert Biermann, Thomas Schemera, Andera Adamo, Fayez Abdul Rahman a mnozí další, jejichž jména neproběhla novinovými titulky. Kdo říká, že se zkušenosti nedají koupit? Byli to totiž právě oni, kdo naučil korejskou automobilku stavět pořádná auta. Nejen „za ty prachy dobrá“, ale skutečně dobrá.
Slovutný designér Luc Donckerwolke dal automobilům Hyundai tvář
Postupné dotahování muselo být pro konkurenci s mnohem delší historií velmi nepříjemné – když se jim logo s písmenem „H“ neustále zvětšovalo ve zpětném zrcátku. Koneckonců Hyundai postavil své první auto až v roce 1968 a tehdy šlo o licenční Cortinu od Fordu, první vlastní design postavili na kola ale již o sedm let později, příznačně s přispěním odborníků z Evropy.
A co teprve když ono příznačné logo začalo konkurenty předjíždět. Jen se znovu podívejte na Ioniq 5, který kraluje mezi elektromobily, na nový Tucson vládnoucí segmentu SUV… a další modely se již chystají na startovní čáru ve své nejnovější generaci. Hyundai nohu na plynu určitě nepovolí…