Benzin i nafta zlevňují, ale ceny už moc neklesnou. Na situaci vydělá stát, který zapomíná na řidiče

Cena ropy na světových burzách znovu padá k 90 dolarům za barel, tedy na úroveň ze začátku února letošního roku, tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu. Je samozřejmě otázkou, co se na trhu zase stane a jak do ceny ropy promluví válka, kartel OPEC regulující objem těžby a také poptávka před nadcházející zimou.

Posilující americký dolar a především oslabující kurzy eurozóny (i když se tuzemská měna drží, stejně ji táhne slábnoucí Euro dolů) ale znamenají, že základní surovina mírně zdražuje. Přepočítávat burzovní cenu ropy na koruny a následně na ceny paliv je silně nepřesné, protože ropa se samozřejmě nespotřebovává jen pro paliva. Vytěžená ropa má i jiné uplatnění a v Evropě se jí na paliva spotřebovává jen necelá polovina.

Už jsme to uváděli dříve: v Evropě je 48 % ropy využito pro výrobu paliv pro pozemní dopravu, 9 % spotřebuje doprava lodní a 5 % doprava letecká. Skoro 16 % spotřebuje průmysl a desetinu energetika. K výrobě elektřiny se spíše používá plyn než kapalné ropné produkty. Služby a ostatní sektory, především výzkum a farmaceutický průmysl, spotřebují skoro 6 % ropy. Zbylých asi 6 % připadá na spotřebu v domácnostech. Pokud jde o spotřebu paliv v silniční dopravě, tak více než dvě třetiny tvoří nafta, benzin jen necelých 24 %. V celkovém objemu jen asi 2 % paliv tvoří LPG a CNG pouze 0,75 %. Jen pro zajímavost, například elektřina se v roce 2020 podílela na celkovém dopravním výkonu jen z 0,12 %.

Nedávno se médii prohnaly skandální zprávy o tom, že si pumpaři mastí kapsu, tahají peníze z motoristů a že zneužívají situace. No, je potřeba říci, že pumpař je jenom obchodník, který se řídí poptávkou a tomu přizpůsobuje nabídku.

Na vyšších cenách paliv vydělává ale zejména stát. Vláda sice v reakci na zdražování pohonných hmot udělala milostivý krok dočasného snížení spotřební daně z 12,84 Kč na 11,34 Kč za litr u benzinu a u nafty z 9,95 na 8,45 Kč na litr, ale stát si bere ještě DPH, které počítá ze základní ceny produktu plus spotřební daně. Takže nás vlastně daní z daně.

Když to spočítáme z aktuální průměrné ceny 41,50 Kč za litr benzinu a 43,20 Kč za litr nafty, tak z litru benzinu odvedeme do státní kasy na daních 18,54 Kč a z litru nafty 15,94 Kč. Takže i kdyby byl pumpař nenažraný zlý kapitalista v cylindru se skleněným monoklem a třeba pětikorunovou marží, tak je pořád proti státu vlastně dobrotivý filantrop.

Mimochodem, když spočítáme, kolik motoristé státu odvedou na poplatcích a daních a kolik dostávají zpátky na investicích do infrastruktury, tak vychází, že stát z každé stokoruny, kterou motoristům sebere, vrátí zpátky jen asi 40 korun. Ale na tohle se ještě podíváme v samostatném článku, ať máme ten výpočet přesný. Zbytek samozřejmě stát nasype do eráru, ze kterého pak financuje jiné věci. Bylo by dobré, kdyby na to motoristé při dalších volbách mysleli a neřezali svým hlasováním pod sebou větev.

Je potřeba si uvědomit, že čerpací stanice berou konečnou surovinu z dodavatelského řetězce, který má v sobě několik mezičlánků. A každý si samozřejmě něco přihodí, případně je potřeba náklady na transport a skladování zohlednit v ceně produktu. Pokud benzinka nespadá pod nějakou nadnárodní korporaci, tak obvykle nakupuje základní surovinu od státního podniku Čepro, který má samozřejmě také zájem obchodovat se ziskem. Ten pak zjednodušeně řečeno plyne státu, respektive Ministerstvu financí.

Čepro vyhlašuje plošné ceny základních paliv na každý den, aktuálně (17. 8. 2022) prodává litr benzinu BA95 za 30,89 Kč bez DPH, BA95 Optimal s aditivy za 31,04 Kč a BA98 za 33,89 Kč. Litr nafty stojí 33,49 Kč bez DPH, nafta Optimal s aditivy 33,69 Kč a jakostní nafta Arktika 36,99 Kč za litr. Samozřejmě si pak pumpaři s Čeprem vyjednají vlastní ceny závislé hlavně od množství prodaného paliva.

Když je pak v síti stanic EuroOil, což je společnost navázaná na státní Čepro, koncová cena pro zákazníka 39,90 Kč za benzin BA95, lze odvodit, že marže konkrétní pumpy proti plošným cenám Čepra je přibližně 2,50 Kč za litr. Zhruba dvoukorunová marže, kolísající o pár desítek haléřů nahoru a dolů dle lokality a nabídky konkurenčních stanic, je naprosto běžná. Samozřejmě s nějakou marží pak prodává i zmíněné Čepro. V Česku je zvykem, že pumpaři mají marže zhruba 7 % z koncové ceny.

Největší marže mají čerpací stanice kolem dálnic a v Praze, ale ty mají také nejvyšší náklady, především pak mzdové a provozní. A právě marže na palivu je to, co čerpací stanice živí. Navíc nikdo nikoho nenutí tankovat u té nejdražší pumpy a zákazník má možnost si svobodně vybrat. Nebo nikam nejezdit a netankovat vůbec.

U nás je už legendární sít čerpacích stanic Tank Ono, která dlouhodobě drží plošné nejnižší celorepublikové ceny, a jen výjimečně najdete pumpu s nižšími cenami. Aktuálně (17. 8. 2022) má Tank Ono plošnou cenu 37,90 Kč za litr benzinu BA95 a 39,90 Kč za litr nafty.

Tank Ono dlouhodobě funguje s marží okolo jedné koruny na litru, neboť firma těží z obrovského objemu prodeje a neutrácí prakticky vůbec za marketing a další vedlejší aktivity.

Čerpací stanice u nás živí samozřejmě i doplňkový prodej. Když si totiž na pumpě koupíte kafe, minerálku, sušenku a vodu do ostřikovačů, uděláte čerpací stanici větší kšeft, než když si natankujete 50 litrů paliva.

Jak pumpám rostou hlavně mzdové náklady a také samozřejmě náklady na energie, těžko půjdou s těmi maržemi dolů. Obáváme se, že na ceny paliv okolo 40 Kč za litr i v relativně klidné době si budeme muset zvyknout. Za poslední dva roky se totiž měna kvůli vysoké inflaci znehodnotila snad o třetinu. Takže dnešních 40 korun je něco jako před dvěma lety korun třicet.

Nižší koncové ceny lze dosáhnout s používáním různých věrnostních karet. Benzina svého času nabízela zákazníkům slevu až dvě koruny na vybraná paliva, běžné pohonné hmoty byly se slevou 50 haléřů až jedna koruna na litr.

Velmi výhodně pak mohou vycházet různé karty umožňující tankovat za plošné ceny. Ty jsou atraktivní hlavně pro ty, kteří toho hodně najezdí a nemají čas sjíždět z dálnice na levnější benzinku.

I na dálnici lze tak s věrnostní kartou, na které platí plošné ceny, tankovat na dražších čerpacích stanicích za nižší cenu. Ten rozdíl může být klidně i šest korun na litru! Ale takové ceny jsou pak individuální, obvykle dle odebraného množství paliv. Takže na výrazně výhodnější ceny dosáhnou především firmy s velkým počtem služebních vozů, které pak stejně řeší ceny bez DPH.

Běžný motorista tak má stále možnost využívat různé aplikace sledující aktuální ceny pohonných hmot a vybírat si, kde je levněji. Inu, je to takový český sport: zajet si klidně třicet kilometrů pro levnější benzin. A to se vyplatí!