Článek
Když se před padesáti lety v rámci oslav zahájení zkušebního provozu v nově vybudované pneumatikárně Rudý říjen v Otrokovicích jela první amatérská mini rally, kterou uspořádali místní motorističtí fanoušci, nikdo netušil, co tady bude o padesát let později. Psal se rok 1971, v cíli byli první pánové Halmazňa a Kostruh s tisícovkou embéčkem a na Zlínsku se zrodil fenomén, slavná soutěž, která ovlivnila celý místní kraj a za kterou se táhnou fandové z celé republiky, ale i z okolních států.
Na startu letošní Barum Rally bude 146 posádek z 24 států. Do Zlína dorazí pětice nejlepších jezdců z aktuálního pořadí mistrovství Evropy. V poli pojede 36 vozů kategorie Rally2 (R5) a hodně nabitá bude i kategorie dvoukolek s řadou zahraničních posádek. Čeká na ně 786 km a 15 rychlostních zkoušek na osmi úsecích v celkové délce 211 km. Není pochyb o tom, že Barum Rally oslaví padesátiny ve velkém stylu!
Možná by vás mohlo zajímat, že už druhý ročník soutěže v roce 1972 měl status soutěže mistrovství ČSSR. Pořadatelé z AMK Svazarmu Gottwaldov s podporou Českých závodů gumárenských a plastikářských připravili premiérovou plnohodnotnou rally, která se konala od pátku 2. do neděle 4. června 1972. Trať měla 610 kilometrů, jelo se na ní osm rychlostních zkoušek v délce od 3,1 do 13,6 kilometru a jejich celková délka byla 57 kilometrů. Přihlášku poslalo 210 posádek, organizátoři však mohli přijmout jen 120 dvojic…
Sláva Barumky rychle rostla a na startu se objevovaly opravdu zajímavé závodní vozy
Na silničkách Jihomoravského a Severomoravského kraje, ale taky v slovenském příhraničí jej jela nejrychleji ze všech legendární modrá Alpinka posádky Vladimír Hubáček a Vojtěch Rieger.
Až úsměvně působí vzpomínky zasvěcených, kteří říkají, že tehdy si posádky musely psát rozpisy nejen na rychlostní zkoušky, ale i na přejezdy. Spojovačky byly totiž dlouhé a času málo. Řada z nich navíc vedla po stejně náročných silnicích jako samotné erzety, často se jelo za tmy. Kdo chtěl odstartovat včas, ten prostě musel šlápnout na plyn!
Barumka byla vždy náročná, dojet do cíle se nepodařilo všem
V první polovině sedmdesátých let byla nejpopulárnější soutěží socialistického Československa Rally Vltava a na startu jste mohli vidět především vozy Škoda 100, 110 či 120 a za jejich volanty tehdejší domácí esa, jako byl Olda Horsák, Milan Žid, Karel Šimek nebo Jiří Šedivý. Na paty jim začínali šlapat mladíci jako Václav Blahna, Leo Pavlík nebo Milan Zapadlo. Usmíváte se? Pak vás jistě pobaví, že v roce 1974 stál na startu barumky i jistý Walter Röhrl z Německa. Pro většinu fanoušků byl zajímavý jen tím, že byl samá ruka, samá noha a moc lidí za ním s žádostí o autogram nechodilo, jeho čas měl totiž teprve přijít. A navíc se mu vůbec nedařilo, hned na první zkoušce v Otrokovicích musel se svým Opelem Ascona odstoupit kvůli technice.
Tehdy už ale byla startovní listina plná dalších zahraničních es a v cíli byla na prvním místě německá posádka s 250koňovou závodní 911, na druhém místě stáli bratři ze Sovětského svazu a na třetím Zdeňkové Ponec a Turek, obě posádky s Renaulty 12 Gordini.
Fanoušci se tehdy těšili hlavně na tajemstvím opředené a dlouho očekávané tovární Škody Super, ale ani jedno ze dvou přihlášených aut do cíle nakonec nedojelo. I jejich čas měl teprve přijít.
Rally Barum však už byla v plné síle. Zkoušky se prodlužovaly, pořadatelé už měli zkušenosti a diváků bylo u trati vždy dost. Tehdy se Barumka začala stávat tou soutěží, kterou známe dnes. Jely se zkoušky jako Pindula a Maják, které dodnes patří k tomu nejlepšímu vůbec, vznikly i erzety kolem Kašavy. Noční průjezdy Kopnou nebo pod malenovickým hradem se staly legendárními.
Zatímco v prvním ročníku jezdci museli absolvovat nějakých pětačtyřicet soutěžních kilometrů, tak na konci sedmdesátých let atakoval počet závodních kilometrů hranici tučné pětistovky. A vůbec nejdelší byla Barumka v roce 1979, kdy na posádky čekalo celkem 494 měřených kilometrů!
Pneumatikářská firma Barum stála u samých počátků závodu
A věděli jste, že souhrnná délka všech rychlostních zkoušek, které se v historii Barum Rally odjely, je přibližně 13 000 kilometrů? A že vůbec nejrychlejší byla Barumka v roce 2003, kdy průměrná rychlost vítězného Václava Pecha s vozem Ford Focus RS WRC byla 111,5 km/h?
Ale zpátky do historie. V roce 1984 je zlínská soutěž zařazena do seriálu mistrovství Evropy a o rok později se na startu poprvé objevuje Škoda 130 LR skupiny B, nástupce legendární 130 RS. Žádné slavné vítězství se ale nekonalo. Vyhrála Audi Quattro, za jehož volantem obhájil své vítězství z roku 1984 Němec Harald Demuth, sekundovaly mu další zahraniční posádky s vozy Renault 5 Turbo či Opely Ascona a Manta.
130 LR byla další výjimečné závodní auto z dílny Škoda Motorsport
Jak je jasně vidět, Barumka šla nahoru. Začaly se stále častěji objevovat zahraniční jména i zahraniční vozy v rukou českých posádek. To bylo radosti, když Leo Pavlík s Karlem Jirátkem se svou Audi Quattro opanovali Barum Rally, která se jela nejen v okolí Gottwaldova, ale i na Slovensku, kde na posádky čekaly jedny z nejkrásnějších rychlostních zkoušek jako Solčany – Lefantovce nebo jednatřicet kilometrů dlouhá erzeta v Povážském Inovci, kde se jelo po asfaltu a šotolině. Bohužel, soutěž se konala nedlouho poté, co FISA na základě několika tragických událostí v automobilovém sportu vyhlásila s platností od 6. května 1986 přísná bezpečnostní opatření týkající se vozidel skupiny B, takže i Barumka musela být okleštěna.
V té době už se start soutěže konal u hotelu Moskva a pamětníci rádi vzpomínají, jak si tam kdysi přišla okopírovat nějaké papíry drobná štíhlá blondýnka. „Z té holky jednou něco bude, říkal jsem,“ vzpomínal ředitel Czech Barum Rally Miroslav Regner. A měl pravdu… Fabrizia Ponson byla o tři roky později spolujezdkyní Michéle Mouton, vicemistryně světa v rally.
A v té době se Barumce také říkalo „rally na pětníku“, protože se jezdila na relativně malém území a na spoustu míst mohli diváci v pohodě dojet ze Zlína klidně i autobusem. Ze všeho nejvíc se chodilo na kopec Barák a do zatáček pod Hvozdnou. Když se na Baráku jelo v roce 1993 naposledy, tak Raimund Baumschlager proletěl těch necelých šest kilometrů mezi Vizovicemi a Loučkou za dvě a půl minuty, už tehdy atakoval hranici 130 km/h…
Svého času byl největší hvězdou českých rally Václav Pech jr. se svým Porsche 911
K Barumce patřily odjakživa okruhové zkoušky, které milovali jezdci i diváci, ale časem pak přibyla i městská zkouška ve Zlíně samotném. Od roku 2005 patří tahle zahajovací show nedílně k celé soutěži, autobusové nádraží, kde se závodí hned první den, je v obležení diváků. Tři ostrá kola jsou mimořádně náročná pro jezdce, ale fantastická pro diváky.
V roce 2002 se Barumka dostala mezi elitní evropské soutěže s nejvyšším koeficientem obtížnosti 20. Na startu se objevilo celkem 15 vozů WRC a 8 jezdců s prioritou FIA B. Výsledek? Více než čtvrt milionu podél tratí! Úžasný souboj Romana Kresty s Octavií a italským mistrem Renatem Travagliou s Peugeotem!
Úřadujícím vládcem Barum Rally je Jan Kopecký. Zvítězí i letos?
Krestu pak vystřídal na špičce Jan Kopecký. Aktuálně nejúspěšnější pilot v historii Barum Rally ve Zlíně triumfoval osmkrát a od roku 2015 zůstává neporažen. Vyhrávali zde však i jiní – k trojnásobným vítězům se řadí například právě Roman Kresta či Nor John Haugland. A mezi značkami dominuje domácí Škoda s dvaceti vítězstvími.
Ať už dopadne víkendová soutěž jakkoliv, tak Barumce nikdo neupře status výjimečnosti. A titul z padesátého ročníku bude mezi jezdci jistě mimořádně ceněný!