Automobily českého stříbrného plátna, které možná neznáte

Zjistit, jaký zelený automobil nechal Jan Svěrák, režisér kultovního snímku devadesátých let, předělat na podomácku zhotovený kabriolet, mně trvalo fakt dost času. Road movie o svobodě vznikla ještě v době, kdy jsem nebyl pořádně ani v pubertě, ale hitovka „Mám jednu ruku dlouhou“ od kapely Buty mě ve vzpomínkách vrací zpátky na gympl. Legendární zelený, mírně orezivělý kabriolet s francouzskou SPZ s písmeny „JZD“ uprostřed představoval fakt svobodu a bezstarostnou jízdu naší porevoluční zemí plnou těch správných ideálů. A bylo by jedno, kdyby snad náhodou Mirka Spáčilová nazvala děj plytkým a skutečnost, že se tentokrát Aňa Geislerová úplně nesvlékla, promarněnou šancí. Ten film pro mě bude navždy kultovním českým snímkem a já už teď konečně vím, že zeleným kabrioletem byla Mazda 626 (Capella) coupe vyrobená na konci 70. let. Dnes takových jezdí po světě už vážně jen minimum.

„Na co tady vůbec čekáme?“, ptá se Jiří Macháček ve své životní roli. Leží na molu u rybníka a čeká na UFO. Slavná scéna rozsvíceného úzkého minivanu Subaru Libero, od něhož kráčí Macháček hulící trávu, podkreslená úžasnou hudbou Jana P. Muchowa, se dostala i na přebal soundtracku Samotářů. Následná hláška na sebe nenechá dlouho čekat a přichází, když zrovna stříbrné posprejované Subaru řídí. „Já osobně s nima pokecám, smotnem brčko třeba, ale nikam nepoletím, mně je tady hezky.“ Jenže, jakmile se dozví, že je v galaxii až čtyřicet dva civilizací a na nich je potřeba sedm bytostí různého pohlaví, aby se spojily a měly dítě, tak by nakonec do toho vesmíru přece jen odletěl.

Film Samotáři Davida Ondříčka považuji spolu s mnoha lidmi opravdu za to nejlepší, co česká kinematografie kdy vytvořila. A to, že se v naší zemi málo hulí, je asi i po osmnácti letech od premiéry filmu stále pravda. A ve filmech provoněných jointy marihuany se malý, dnes bychom řekli „hipsterský“, minivan Subaru objevuje znovu v roce 2014. Do kin míří komedie „Hodinový manžel“ a nemůžu nevzpomenout na povedenou scénku, kdy další filmové Libero 4 x 4 nacouvá na kruhovém objezdu do Felicie, ve které jedou podle policisty přece všichni „úplně vožralý“.

Nyní udělám obrazně velký střih a přenesu vás do úplně jiné doby, a sice mezi dvěma světovými válkami. Koblihy servírované sluhou Saturninem, případně noční masku a dokonalá přísloví tety Kateřiny zná díky jedné z nejlepších seriálových komedií snad úplně každý. Přiznám se, že pro „Saturnina“ Zdeňka Jirotky, ať už v jakékoli literární podobě, mám zvláštní slabost. Ale co bych to byl za automobilového blázna, kdybych si nevšiml, čím se v Saturninovi jezdilo. Krásné slečně Barboře to v malém Fiatu Balilla slušelo, ale s určitostí tvrdit neumím, zda nakonec nešlo o jiný předválečný roadster.

Nicméně mně v paměti utkvěla úplně jiná scéna. Najdete ji pouze v seriálu. Dědeček, pan továrník vyjíždí na projížďku ve Škodě 430 (rok výroby 1930) se Saturninem za volantem. Ještě předtím, než Škodu označí za „nádherný exemplář“, stihne prozradit Jiřímu Oulickému na otázku, zda umí řídit vůz, že kdysi i závodil u Bugattiho. A divoká, ryze nadšenecká jízda končí rozbouraným novinovým stánkem v jedné blíže nespecifikované obci. Jestli si na tu scénu nepamatujete, pusťte si ji, je ve druhém díle seriálu. Jen upozorním, že hledání scén Saturnina je nakažlivé a shlédnete ve výsledku seriál nakonec úplně celý.

Nyní se přesouvám do doby, kterou jsem nezažil, ale díky neuvěřitelnému množství repríz se mi už od dětských let zaryl „Koudelka“ pod kůži jako jedna z nejlepších československých komedií. A zejména proto, že se v ní vyskytovala slušná koncentrace „západních“ automobilů. A to nejen v servisu, kde bylo potřeba nebrat úplatky ani v podobě tvárnic, protože by se z toho dřív nebo později mechanik musel zbláznit. Mně utkvělo v paměti hned několik zajímavých aut. Na rychlostní zkoušce „Konopištské kolo“ se objevil Saab Sonett, pravděpodobně Theodora Pištěka, a pak nádherná modrá Alpinka A110 Vladimíra Hubáčka coby šampiona Volejníka, kterého brilantně zahrál i s opakovaným ceremoniálem Petr Nárožný. A Ford Mustang s dánskou poznávací značkou, který má vzadu v motoru „samou mosaz“, jsem od té doby, když jsem film viděl jako malý kluk, chtěl mít doma v garáži.

Kdo si ovšem vzpomene na oranžovou Hondu 600 Z Coupe, se kterou přijede pravý japonský malíř Uko Jeshita (nebo Ješita?) Vsadím boty na to, že tahle Honda byla tehdy v Československu jen jediným dovezeným exemplářem. Pravděpodobně zde ani v současnosti víc malých Hond z počátku 70. let nebude. Kdo tento vůz vlastní, má dnes doma v garáži naprostou raritu, kterých se dochovalo do současnosti minimální množství.

Bohuš si na konci svérázné komedie režisérky Věry Chytilové stejně všechny koupí. Zděděná cihelna mu dopomohla k herečce Irence, pštrosovi i k bazénu s protiproudem. Bohuš možná neměl ten správný vkus ani společenské vzdělání pro stolování v luxusní restauraci, nicméně auto si tehdy vybral skvěle. Pamatujete na bílé BMW 325i (E30) kabrio, kterým ho vezl kamarád z nevěstince? Od té doby jsem byl už jako malý kluk pořádně zakoukaný do mnichovského bestselleru konce 80. let. V červené barvě se objevila „tříca v kabriu“ ještě v jednom československém filmu. Na italských značkách a s fanfárou místo klaksonu s ním přijel do jihočeských Hoštic Oldřich Kaiser coby italský Vincenzo. Asi jste poznali, že komedie se jmenovala „Slunce seno, erotika“, a tenhle bavorák byl jednoznačně tím nejlepším, co se ve snímku režiséra Zdeňka Trošky objevilo.

Filmová trilogie režiséra Dušana Kleina, na kterou po sametové revoluci navázaly nové díly, je spíše než automobilů plná vtipu, poezie i „kukadel jako zrcadel“ od zkušeného Emila Nádeníčka. Vězte, že zarytý autíčkář i zde najde mnoho zajímavých automobilů, které se filmem mihnou. Nejlepší je však scéna, kdy Pavel Kříž v roli Štěpána Šafránka zamíří do bazaru pro nějaké hezké auto do patnácti tisíc. Prorezlé díry u malého červeného Fiatu jsou zkušeně přelepeny „závodními“ samolepkami a vzhled Fiata 600 D mladého doktora z Bezdíkova nemá chybu. Dalo se s ním dojet klidně až na ministerstvo do Prahy, případně zažít i trochu lehké filmové erotiky.

Tohle byla moje neznámá auta ve velmi známých českých filmech a seriálech. Jaká jsou naopak ta nejpopulárnější? Máte favorita mezi níže uvedenými? Zapomněli jsme na nějakou legendu? Podělte se s námi v komentářích.