Článek
Patří ke každému autosalonu a poznáte je velmi rychle. Využívají dní pro novináře, kdy se k autům dostanete zblízka a můžete se do nich nerušeně posadit, aby posbírali maximum informací. Na krku se jim sice houpe novinářská akreditace, ale v ruce třímají pevné desky nebo blok s přesně nadefinovanými políčky, nezbytným doplňkem je ještě malý fotoaparát, metr, šuplera... Magnet, který měli taky ještě před chvílí v kapse, čím dál častěji nahrazuje indikátor kovů. Na auta se jen zřídkakdy dívají jako na celek, ale zaměřují se na jednotlivé detaily. Měří spáry, fotí.
Pozoruji jednoho asi pět minut, kdy se věnuje jen vnitřní straně řidičových dveří. Začíná tím, že si je vyfotí. Napřed celek, pak jednotlivé detaily. Horní hranu, kliky, čalounění, ovládání oken, zámek… Je tak důkladný, že si posvítí baterkou do odkládací schránky ve dveřích a pak si její vnitřek vyfotí. Vezme za otevírání dveří, zatáhne, vrazí tam čočku fotoaparátu a opět mačká spoušť. Pak foťák odkládá a na stopkách měří čas, za jak dlouho se stáhne okno. Pro jistotu to udělá dvakrát po sobě. Bere si blok a svinovací metr a s pečlivostí sobě vlastní vyplňuje jednotlivá políčka předkresleného formuláře. Když skončí, přesune se k zadním dveřím a vše se opakuje; jeho dva kolegové mezitím zkoumají chytré řešení zavazadlového prostoru se sjížděcí roletkou. Kromě fotografií a měření ještě vše natáčí na video.
Pozornost, s jakou zkoumají jednotlivá technická řešení je až neskutečná
„Jsou tady od samého rána,“ říká mi David Haidinger, tiskový mluvčí BMW. „Nevím kolik času stráví u každého auta, ale berou je postupně. Předpokládám, že nová trojka jim dá opravdu zabrat. Některé automobilky se je dřív snažily ze svých stánků vypudit, ale nemá to smysl. Za pár dní si auto mohou půjčit u dealera a udělat ještě detailnější průzkum.“
Jejich drzost nezná mezí a nezřídka se stává, že v nestřeženém okamžiku přijde ke slovu i šroubovák. V Ženevě jsem viděl, jak u Mercedesu S rozebírali schránku před spolujezdcem. A Vítek Pelc z tiskového oddělení Škodovky přidává historku o tom, jak byl před dvěma lety tady v Paříži v obležení tehdy nový Kodiaq. Druhý den už byla všechna auta zamčená a mohli jste se dívat jen oknem, případně jste požádali ochranku. „Jsou extrémně dotěrní, ale zároveň velmi slušní. Vyhodíte je z jedné strany a oni přijdou z druhé,“ říká tiskový mluvčí jedné z německých automobilek, který si ale nepřeje být jmenován. Na stánku této značky se totiž vloni ve Frankfurtu strhla malá šarvátka, když se ochranka snažila vymazat pořízené snímky v digitálním fotoaparátu špiona. „To bylo nepříjemné. Ale co vím, dotyčný byl třikrát požádán, ať nefotí. Když ho chytili počtvrté, což bylo po několika hodinách, situace se lehce vyhrotila.“
Většinou pracují jako celý tým, minimálně vždy ve dvojicích
Výrobci si najímají špiony, aby jim zprostředkovali cenné informace o konkurenci co nejdříve. Je samozřejmostí, že automobilky zkoumají konkurenční vozy ve svých dílnách, prostě si je koupí jako každý běžný zákazník a pak podrobí důkladné prověrce, při které nejen vyzkouší jak fungují, ale následně je i rozeberou do posledního šroubku. Jenže na autosalonech, kde mají konkrétní vozy svou premiéru, získají špioni informace s časovým předstihem a dodají pak kompletní podklady o konkurenci.
Všechny poznatky zapisují do předpřipravených formulářů, auta zkoumají krok za krokem
Špiony většinou potkáte na stáncích evropských automobilek. A když jsem včera zblízka studoval dva vystavené vozy nového vietnamského výrobce VinFast, uvědomil jsem si, že jejich kabina působí jako interiér evropských aut, jen o generaci zpátky. A tím myslím hlavně ovládací prvky. Je to až úsměvné.
Ale stejně úsměvná je i historka z roku 2011, kdy se šéf koncernu Volkswagen Martin Winterkorn šel osobně podívat na stánek Hyundaie na tehdy úplně novou i30. Společně s kolegy byl překvapený, jak je auto vyrobené a jeho komentář jeden z přihlížejících natočil na mobil a následně zveřejnil.