Článek
Dieselgate si na chvilku oddechne, protože Takatagate nabírá čím dál tím zásadnější obrysy. U koncernového průšvihu byly poškozeny všechny vozy, u problému s airbagy se jedná o ruskou ruletu s desítkami až stovkami milionů aut po celém světě. Plynové patrony užívané k plnění airbagů jsou totiž především ve vlhkém podnebí nestále a mohou se nečekaně odpálit a způsobit řidiči i spolujezdci vážná zranění. Není divu, že vyšetřování probíhá rychlým tempem, aby se zamezilo dalším škodám na majetku, ale hlavně na zdraví či životech. Hlavní šéfové Takaty se včera oficiálně doznali k tomu, že o problému věděli a neřešili ho.
Takata už předtím v USA dostala miliardovou pokutu (jen v Americe se svolávalo 42 milionů aut) a čelí mnoha žalobám od jednotlivců a různých spolků. Takatagate má minimálně 16 prokázaných obětí a americká strana se snaží management firmy obvinit z několika trestných činů, což by ovšem bylo možné jen v případě, že Japonsko viníky vydá k trestnímu stíhání do USA. To je momentálně spíše nepravděpodobné.
Během soudního sporu ovšem vyplouvají na povrch další podrobnosti, které naznačují, že minimálně čtyři velké automobilky o problému věděly a snažily se ho bagatelizovat nebo zmírnit, ale rozhodně ne vyřešit. Ford věděl, že během testů některé airbagy Takaty explodovaly a jeho vlastní expert upozornil, že plnící směs může být nestálá. Ford to od roku 2005 řešil přidáním speciální látky, která měla za úkol vysušit vnitřek airbagu, aby předčasnému odpálení zabránila. To byla ovšem spíš náplast, než opravdové řešení. Honda o problému věděla a dokonce už v roce 2009 udělala menší svolávačku, aniž by zákazníkům řekla, čeho se skutečně týká. Honda na designu airbagů s Takatou v 2000 spolupracovala - možná proto tak dlouho váhala, místo aby začala problém řešit.
Materiály také v menším rozsahu zmiňují Nissan a Toyotu, ale Takata byla dodavatelem i pro evropské automobilky, takže je možné, že se ještě dozvíme další zajímavé věci. Doznání samotné firmy však tuto politováníhodnou aféru snad brzy dovede ke konci a my se nebudeme muset v autě bát věcí, které nám mají zachraňovat život.