Auta před revolucí? Každému podle jeho zásluh

Soudruzi nedlouho po obsazení Československa ruskou armádou sice objevili heslo „Chléb a hry“,  ale nedokázali je plně naplnit. Pozornost občanů ovšem přitáhli různými megalomanskými projekty – počátkem 70. let se hlavní město Praha začalo měnit na jedno velké staveniště, přišly největší stavební úpravy od konce druhé světové války, které se dotkly především dopravy. Začalo se kutat metro, umrtvil se střed města a na jeho jihu vzniklo provizorní napojení první části dálnice D1, protože Nuselský most byl dokončen až později.

Jak v roce 1971 prohlásil Ing. Josef Kopecký, ředitel Ředitelství dálnic Praha, dálnice má dvě jednosměrné vozovky široké sedm metrů a oddělené středním pruhem, je konstruována na návrhovou rychlost 120 km/h (!), nejmenší poloměr oblouku je 1 200 metrů a největší stoupání dosahuje jen čtyři procenta. První úsek 23 km z Prahy-Spořilova do Mirošovic byl slavnostně otevřen v pondělí 12. července 1971 (stavba začala v září 1967), ale dokončení až do Bratislavy probíhalo dalších devatenáct let. Okruh kolem Prahy, navržený ve 30. letech, neexistuje dodnes a průtah magistrály středem města je jeho trvalou bolestí.

V porovnání s dneškem byla nabídka motorových vozidel opravdu zajímavá. V roce 1971, kdy začala cesta k tzv. normalizaci, což byla nenormalizace s upevněním komunistické moci v Československu, obsazeném ruskými vojsky, jsme v nabídce napočítali deset typů motocyklů Jawa a ČZ (jiné nebyly na trhu) a 17 základních typů automobilů, pokud zahrnujeme i kuriozity jako nedostupnou luxusní limuzínu Tatra 603/2 či rumunský terénní automobil ARO M-461. Proti roku 1961 tedy k žádnému velkému pokroku v šířce sortimentu nedošlo, o deset let dříve totiž bylo 14 typů motocyklů včetně mopedů a skútrů, které po deseti letech bohužel zmizely, a 13 základních typů automobilů!

Konkrétně v roce 1961 se ještě neprodávaly levné trabanty, nicméně nabídka rozlišovala volný trh, kde ceny byly značně vyšší. Zatímco v roce 1960 prodala státní síť Mototechny závratných 28 500 osobních vozů, tak na rok následující slíbil ředitel František Pokorník navýšit odbyt o dalších 500 vozů! K tomu sdělil, že o vysoké životní úrovni našich pracujících svědčí 60 000 vkladů na nákup nového automobilu na pořadník a dalších 30 000 čekatelů na dodávku vozu z volného trhu. Takže, aby bylo jasno, ceníky sice existovaly, ale poptávka mnohonásobně převyšovala nabídku automobilů! V roce 1961 se uváděly čekací lhůty nejméně dva roky!

V roce 1961 oznámila Mototechna (nikdo jiný občanům nová vozidla přece neprodával) sortiment následujících typů automobilů. Z československé produkce Škoda Octavia (28 500 Kčs na pořadník), Škoda Octavia Super (38 500 Kčs volný trh), Škoda Octavia Combi (novinka), Škoda Felicia (42 000 Kčs volný trh, mj. získal zpěvák Josef Zíma a jiní prominenti), Škoda 1202 STW a teoreticky i Tatra 603 (98 000 Kčs volný trh). V pořadníku se objevily také importované typy, můj táta toužil pro Fiatu 600 D, který stál jen 22 000 Kčs stejně jako Renault 4 CV, ale tato cesta byla pro něho nedostupná, byl synem prvorepublikového stavitele, a tedy měl špatný kádrový profil, takže prostě smůla (o deset let později sehnal zánovní Fiat 850 z druhé ruky, když při dočasném uvolnění společenských poměrů v letech 1968 – 1969 mohl vydělat nějaké peníze u Siemensu, ale neemigrovali jsme). Teoretické ceny 45 a 47 tisíc korun československých byly také na typy Simca P60 Aronde Elysée a britský Hillman Minx! Ze socialistických zemí se dovážely Moskviče 407, Volhy M21, FSO Warszawa (polská licence ruské Pobědy) a dvoudobý tříválec Wartburg (od 25 800 Kčs na pořadník).

V roce 1961 se ještě vyráběly různé mopedy Stadion (S11, S22) a Jawetta (Sport), legendární Jawa 50 Pionýr (cena 2500 Kč) a skútry Manet S100 (za 5 900 Kč) a Čezeta 502 (za 8 500 Kč). Jednotná řada Kývaček zahrnovala třídy 250/350 (Jawa) a 125/175 (ČZ) s cenami od 5 300 do 10 400 Kčs. Lahůdkou byl britský Norton 500 ES2 za 12 000 Kčs, skutečně u nás jezdily, zřejmě jako část jakéhosi výměnného obchodu. Měsíční plat zaměstnance 1 500 Kčs v tomto roce patřil k těm lepším!

Před startem sezony 1971 byly uvedeny velké novinky, a to Škoda 110 R (Coupé), VAZ 2101 Žiguli (první Lada na základě Fiatu 124), Volga M24 a dnes už zapomenutý Renault 6 TL, vlastně jakási kombinace stylu R16 s podvozkem R4! Mototechna zveřejnila plán ročního prodeje 113 000 automobilů a přes 50 000 jednostopých motorových vozidel!

Základ nabídky tvořily samozřejmě modernizované vozy Škoda 100/110 L od 55 500 Kč, plán předpokládal prodej 56 tisíc základních modelů Š 100 a lépe vybavených Š 100 L, ještě 7500 silnějších Š 110 L a také 400 nových kupé Š 110 R. Dobíhal prodej Octavie Combi, čímž z domácí produkce vypadl automobil s touto víceúčelovou karoserií, když stejšn Š 1202 STW nahradily minibusy Š1203, ovšem podstatně dražší (od 113 400 Kč). Reprezentační osmiválec Tatra 2-603 podražil na 195 000 Kč.

Dvoudobý dvouválec Trabant 601 byl tehdy objednán ve 12 tisících kusech ze Zwickau, prodával se od 35 000 Kčs a jeho nenáročnost později zvyšovala možnost výměny motoru po generálce za 1 500 Kč (tedy za jeden měsíční plat)! A ty další? Wartburg už v hranaté karoserii (typ 353), Moskvič 408 a 412 včetně verzí kombi (těch jsem moc na silnicích neviděl!), druhá generace Volhy M24, sedany Polski-Fiat 125p s motorem 1 300 nebo 1 500 (ten měl 81 koní!) a rumunský gazík ARO M-461, kopie ruského typu GAZ-69, ale se čtyřválcem vlastní konstrukce, vzniklým rozdělením benzinového motoru V8 z nákladního Bucegi! Italské Fiaty 500 a 850 byly za 49 a 69 tisíc, ale po nich se jen zaprášilo!

U zveřejněného přehledu ve Světě motorů 1971 bylo lakonické sdělení: Nemá skutečně smysl, aby se čtenáři na nás obraceli s individuálními dotazy o informace podrobnější, než jsme uvedli. Dojde-li k nějakým změnám, úpravám nebo upřesněním, budeme čtenáře včas informovat, avšak na individuální dotazy tohoto druhu skutečně nestačíme a ani nebudeme odpovídat!

Do roku 1989 se sice sortiment ještě obměňoval, ale základem byly vždy vozy Škoda, Lada, Wartburg, Trabant a Moskvič; ty exotické ze Západu se opravdu prodávaly jen v omezených počtech, byť některé z nich už lze považovat za raritu jako třeba Ford Cortina, Austin Allegro, Chrysler 180 (francouzský), Fiat 131 nebo Daewoo Racer. Dnešní nabídka, rozvíjená od roku 1990, se s minulým stavem vůbec nedá srovnávat, a to i když hovoříme pouze o sortimentu.