Wartburg nejsou jenom profláklé sedany a kombíky, kdysi stavěl i sporťáky. Některé jsou obzvlášť krásné a dnes vzácné

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jméno Wartburg nenese jen hrad nad východoněmeckým městem Eisenach, ale také automobily vyráběné právě tam. Původně se tu takto pojmenovaný vůz vyráběl už v roce 1899, dnes jsou ale spíše známé až poválečné automobily tohoto názvu, hlavně hranatá řada 353. Před ní tu však byla ještě řada 311, jejíž nabídka byla značně širší. Vedle rodinných modelů zahrnovala i ryzí sporťáky.

Wartburg 311 se začal vyrábět v roce 1956 jako náhrada za někdejší modely EMW, což byly ve skutečnosti ještě předválečné vozy BMW přejmenované kvůli sporům se západoněmeckou automobilkou o značku BMW. Aby se sporům předešlo, dostaly další automobily z továrny v Eisenachu jméno po nedalekém hradu. Mezitím se v Eisenachu krátce vyráběl i model IFA F9 vycházející ještě z meziválečné konstrukce DKW.

Automobil byl vyvíjen potají, za což vedoucí automobilky dokonce dostal pokutu, po představení nejvyššímu vedení státu však byl schválen. Možná i díky povedenému vzhledu, díky němuž se Wartburg 311 někdy označuje za nejhezčí vůz východního bloku z padesátých let.

Řada 311 se světu oficiálně představila na veletrhu v Lipsku na jaře 1956, a to rovnou v několika karosářských verzích. Vedle sedanu dorazilo rodinné pětidveřové kombi a kabriolet s plátěnou skládací střechou a luxusnějším interiérem.

Základem byla rámová konstrukce s přední nezávislou nápravou a odpružením listovými pery vycházejícím z podvozku zmíněného modelu IFA F9. Pohon zajišťoval kapalinou chlazený dvoudobý tříválec 900 cm3 o výkonu 28 kW spárovaný se čtyřstupňovou manuální převodovkou. Poháněná byla přední kola.

Kabriolet (s označením 311/2) tvarově navazoval na výchozí sedan, šlo tudíž o elegantní vůz s oblou karoserií dle tehdejší módy. Karoserie mimochodem vznikala v Drážďanech.

Nabídka se přitom v dalších letech postupně rozšiřovala. Vedle pick-upu dorazilo v roce 1957 dvoudveřové kupé 311/3, které vznikalo v Meerane. Vedle dvoudveřové karoserie zaujalo i dvoubarevným lakováním, s kontrastní střechou a boky.

Tyto sportovně laděné varianty přitom byly cíleny hlavně pro export. Tomu odpovídala právě stylová dvoubarevná karoserie nebo třeba luxusnější výbava. Skvěle to dokazoval třeba i prototyp Bellevue z roku 1957, což byl vlastně landaulet – třídveřový kabriolet otevírající jen zadní část střechy, zatímco ta přední byla prosklená. Do sériové produkce však tento netradiční projekt nezamířil.

Zajímavostí a raritou pak byl i Wartburg 313/1 Sport vyráběný mezi lety 1957 až 1959. Vedle inovované karoserie s pevnou nebo stahovací střechou měl tříválec doplněný o dva karburátory a vyšší stupeň komprese, což znamenalo výkon 34 kW. Díky němu vůz uháněl až rychlostí 140 km/h, zatímco běžné varianty zvládaly jen asi 115 km/h. Karoserie pro tento typ se vyráběla v Drážďanech, ke kompletaci však docházelo až v Eisenachu.

Také Wartburg 313/1 Sport byl zamýšlen hlavně pro export, několik kusů údajně zamířilo i do Spojených států. Tam se mimochodem prodávaly i ostatní karosářské verze, kvůli vysoce nastavené ceně však v konkurenci osmiválcových amerických bouráků neprorazily.

Wartburg řady 311 se nakonec vyráběl do roku 1965, když bylo postaveno zhruba 250 000 kusů této modelové řady. Na její místo nastoupil mezityp Wartburg 312 se stávající karoserií, avšak přepracovaným podvozkem s nezávislým zavěšením všech kol s odpružením vinutými pružinami.

Tato řada vedle sedanu opět čítala i další karosářské varianty, včetně kupé a kabrioletu. Vyráběla se nakonec do roku 1967, kdy už vznikaly jen některé odvozené deriváty – výchozí sedan v roce 1965 nahradil moderně vyhlížející model Wartburg 353.

V Eisenachu s myšlenkou sporťáku koketovali i po nástupu modelu Wartburg 353. Mezi lety 1968 a 1969 tak vzniklo několik exemplářů prototypu Wartburg 355, což bylo čtyřmístné třídveřové kupé se splývavou zádí.

Návaznost na 353 naznačovaly jen obdobné přední světlomety, jinak se kupé od výchozího sedanu lišilo svébytně řešeným designem, který i po letech vypadá nadčasově. Mimochodem těmto tvarům se později přiblížil Volkswagen Passat kupé první generace, jako by se západoněmečtí inženýři inspirovali v NDR.

A zásadně se změnila také technika v útrobách. Pod kapotou totiž pracoval motor dodaný francouzskou automobilkou Renault v podobě kapalinou chlazeného čtyřválce o objemu 1,3 litru, který dosahoval výkonu 54 kW. Agregát vyvinutý pro Renault 8 poháněl ve Wartburgu 355 přední kola prostřednictvím čtyřstupňové manuální převodovky. Pro sériovou výrobu se však počítalo také se známým dvoutaktním tříválcem z Wartburgu 353.

Zajímavý projekt se však do sériové výroby nakonec bohužel nedostal, v NDR zkrátka nebyl prostor pro výrobu „auta pro playboye“ – v socialistické zemi měla spíše hrát prim auta pro masy. Vzniklo tak jen několik kousků prototypu – v závislosti na zdroji jich bylo šest nebo jedenáct, které si odkoupili zaměstnanci automobilky.