Článek
Moskevská automobilka ZiL (Zavod imeni Lichačova) se během své existence vedle nákladních vozidel zaměřovala na stavbu toho nejluxusnějšího, co bylo v tehdejším Sovětském svazu v oblasti automobilů k dispozici. Malosériově vyráběné limuzíny pro nejvyšší stranické funkcionáře však někdy doplňovaly ještě exkluzivnější kousky. Mezi ně se bezpochyby řadí i ZiL 41042.
ZiL 41042 byl součástí řady 4104 (známé též jako 115), která se začala vyrábět v druhé polovině sedmdesátých let. Od výchozí limuzíny se tento derivát lišil karoserií, šlo totiž o obří kombi!
Přední partie sice byly prakticky totožné s limuzínou, od předních dveří však auto už mělo jinak řešenou střechu, která byla zvýšená a protažená až ke splývající zádi s ostře skloněnými pátými dveřmi. Jejich otevírání bylo zdvojené – dolní část se sklápěla dolů, horní vyklápěla nahoru.
Příď navazovala na výchozí limuzínu.
Postavené vozy s úctyhodnou délkou přes 6 metrů měly černou barvu, což by mohlo naznačovat službu „luxusního“ pohřebního vozu, pravdou však je, že cílový úkol vozu byl jiný. ZiL 41042 byl totiž zamýšlen jako ambulantní vozidlo pro nejvyšší pohlaváry v případě nouze.
Černé lakování karoserie tak primárně sloužilo k tomu, aby tyto sanitky tolik nevyčnívaly ve vládních kolonách, které obvykle byly plné černých automobilů. I kvůli pro sanitky nezvyklému zbarvení se ZiL 41042 dočkal přezdívky „černý doktor“.
Zadní dveře byly zdvojené, dolní část se sklápěla dolů, horní vyklápěla nahoru.
Přestože se často mluvilo o tom, že ZiL 41042 je vlastně pojízdná jednotka intenzivní péče, tak dobře lékařský vůz vybaven nebyl. Určen byl „jen“ pro rychlý převoz pacienta k hospitalizaci, k čemuž měl sloužit tým až tří lékařů. Ošetřovaný se nicméně opravdu cítil jako VIP osoba – interiér byl pojat luxusně, konkrétně nosítka využívala prvky z pravé kůže.
Technika v útrobách se naopak neměnila. Pohon tak zajišťoval zážehový atmosférický osmiválec o objemu 7 695 cm³. Vidlicový karburátorový motor poháněl zadní kola, a to prostřednictvím třístupňové automatické převodovky.
Účel ZiLu 41042 byl opravdu speciální, a to i na poměry limuzín tohoto výrobce, a tak vlastně není divu, že vyrobených kusů bylo jen pár. Mezi lety 1979 až 1982 vznikly tři kousky, na konci osmdesátých let pak následovaly další čtyři kusy, postavené už na bázi modernizovaných derivátů 41045, respektive 41047. Tyto exempláře se lehce odlišily ztvárněním přídě nebo nedělenými pátými dveřmi. I ty si každopádně uchovaly označení ZiL 41042.
Sanitní ZiL 41042 každopádně nebyl jedinou specialitou postavenou na bázi ZiLu 4104. Byla tu i zkrácená varianta sedanu s délkou 5 750 mm (ZiL 41041), různě řešené kabriolety postavené jako přehlídková vozidla (ZiL 41041 AMG, respektive 41044 Phaeton) nebo speciální komunikační vozidla (ZiL 41043, respektive 41046).