Zapomeňte na modrou barvu u Bugatti. Zakladatel měl nejraději kontrastní žluto-černou kombinaci

Ferrari má červenou Rosso Corsa. Mercedes má stříbrnou Silbergrau Metallic. Subaru má modrou Mica Blue – ideálně se žlutými polepy. A třeba ke sportovním Hondám s označením Type R neodmyslitelně patří bílá Championship White. Když se však ve společnosti řekne „Bugatti“, většině z nás vytane na mysli modrá pod názvem French Racing Blue.

Existuje ještě jedna ikonická barevná (dvoj)kombinace s názvem Jaune Molsheim (čteno „žun-molšajm“). Zdá se to neuvěřitelné, ale podobně jako „Francouzská závodní modrá“ i tato černo-žlutá barevná kombinace sahá daleko do minulosti, konkrétně do konce dvacátých let minulého století, kdy barvu poprvé použil sám Ettore Bugatti na svém vlastním typu 41 Royale.

Kde bral zakladatel automobilky inspiraci? To je vlastně velmi prozaické, bylo to přímo v samotném sídle automobilky ve francouzském Molsheimu – v továrně Bugatti. Tuto jen těžko přehlédnutelnou barevnou kombinaci totiž nesla její brána společně s trámy, které se nad ní tyčily.

Dalším ovlivňujícím faktorem byl fakt, že Ettore Bugatti měl rád černou – a vlastně jeho první vlastní vozy stejnojmenné značky byly všechny černé. Poté se mu však začala zamlouvat tato kontrastní kombinace, kterou poprvé sám použil na výše zmíněném majestátním typu 41 Royale. Později se k němu začali přidávat rovněž zákazníci a posléze se ze zbarvení Jaune Molsheim stala ikonická barevná kombinace, ne méně významná než slavnější modř.

Je dobře známá věc, že automobilky rády připomínají svou historii, rády upozorňují na svůj rodokmen a rády prezentují svoji dlouholetou tradici. Výjimkou přirozeně není ani Bugatti, které patří k jedněm z nejstarších automobilek na světě – byla založena už v roce 1909.

Z poměrně nedávné historie si pak můžeme vzpomenout třeba na typ Veyron v ikonické barevné kombinaci Jaune Molsheim. Když totiž v roce 2010 přišla vrcholná verze s přídomkem Super Sport, která do Francie vrátila titul výrobce nejrychlejšího silničního vozu světa s rychlostí 431 km/h, vznikla také otevřená verze Veyronu Super Sport.

Otevřený model Veyronu se jmenoval Grand Sport Vitesse a uzmul pro změnu titul nejrychlejšího auta se skládací střechou. Tato verze totiž i po demontování karbonového střešního dílu jela přes 400 km/h: V roce 2014, těsně před koncem výroby Veyronu, vznikl jeden jediný exemplář modelu Grand Sport Vitesse ve žluto-černé kombinaci.

Tato tradice byla posléze oprášena také u současného Chironu. Exemplář z roku 2020 ve verzi Pur Sport nesl kombinaci čirého laku odhalujícího karbonovou strukturu zadní části karoserie v kombinaci se sytě žlutými hořčíkovými koly, panely přední „kapoty“, částmi předního nárazníku a dveřmi.

Je docela dobře možné, že toto barevné schéma se v budoucnu ještě objeví, neboť dle slov samotné automobilky se designéři při hledání inspirace často vrací do dob zakládající rodiny Bugatti. Žluto-černá barevná kombinace sice není běžným jevem, neodmyslitelně však k francouzské značce patří.

Žluto-černé vozy Bugatti koneckonců tvoří podstatnou část vystavených vozů v kolekci Schlumpf, která je součástí Národního automobilového muzea ve francouzském Mulhouse, a kde ze 400 vystavených exponátů tvoří 135 z nich právě vozy značky Bugatti.