Článek
Devět let výroby. Škoda Citigo se vyráběla v letech 2011 až 2020, za tu dobu vznikala v továrně na Slovensku nejmenší moderní škodovka ve vícero motorizacích – 1,0l tříválec o výkonu 44 kW, potažmo i 55 kW (což byl tentýž motor jen se softwarově upraveným výkonem), případně i varianta na zemní plyn CNG. Verzi se spalovacím motorem pak nahradila v roce 2019 ta elektrická jménem Citigo-e iV, po které se jen zaprášilo. Společně se sourozenci VW Up! a Seat Mii tvořilo Citigo skupinu koncernu VW, které se při představení říkalo „New Small Family“.
Citigo ve skutečnosti díky nízké hmotnosti jelo lépe než Fabia s tím samým motorem. Potřeba motor točit a často řadit pak přinášela tu pravou staromódní zábavu, kde si rychlost musíte odpracovat
Malé trio šlo slušně na odbyt, ačkoliv mateřský koncern VW očekával trochu víc – prognózy na začátku výroby mluvily o 300 tisících prodaných kusech, v reálu tato trojice dala dohromady ročně zhruba 150 až 180 tisíc prodaných vozů, což je i tak slušné. Výhodou Citiga byla pochopitelně nízká cena – nové Citigo u nás začínalo už na částce 189 900 korun, verze Citigo Green spalující CNG se pak dala pořídit od 254 900 korun.
Jeden by řekl, že nízká cena se nevyhnutelně musela projevit na kvalitě – jenže opak je pravdou. Citigo totiž těží zejména z jednoduché konstrukce, jinými slovy, jak krásně napsal náš kolega Dalibor ve svém testu, co v autě není, nemůže se rozbít. Můžete se koneckonců přesvědčit, že Citigo je po téměř 10 letech a 160 tisících najetých kilometrů stále bytelná a spolehlivá ojetina, navíc s velmi rozumnými provozními náklady.
Interiér je na dnešní poměry možná až příliš jednoduchý, vykazuje však malé známky opotřebení a sedadla dlouho drží původní tvar. Navíc se sedí překvapivě nízko
Výhodou byly pochopitelně velmi kompaktní rozměry, takže jste s ním zaparkovali v podstatě všude. S malými rozměry většinou jde ruku v ruce i nízká hmotnost – a je pravda, že Citigo i s droboučkým benzinovým tříválcem jede vlastně docela slušně, jen je třeba motor držet v otáčkách a často řadit, pokud chcete držet tempo. Tříválec má navíc jadrný a občas i poměrně příjemný zvukový projev. I při dynamičtější jízdě dá se spotřebou udržet pod šesti litry na sto kilometrů, s „lehčí“ pravou nohou na plynovém pedálu se pak člověk vešel pod pět litrů.
Jenže co vnitřní prostor? Jasně, Citigo nebylo žádná dodávka, ale tím jak bylo chytře navržené, umělo svůj vnitřní prostor skvěle využít. Z vlastní zkušenosti musím v tomto ohledu pochválit zejména jízdní pozici, která byla oproti jiným autům ze segmentu malých vozů překvapivě příjemná a sedí se v něm i poměrně nízko. Jak se to tehdy konstruktérům v tak malém autě podařilo, to těžko říct.
Citigo bylo nakonec skvělé a promyšlené malé auto, určené sice hlavně do města, případně na okresky, ale dala se s ním zvládnout i jízda po dálnici. Dnes se dají sehnat ojeté kusy i pod 100 tisíc korun, přičemž je toho díky bytelné a jednoduché konstrukci jen málo, co by mohlo zlobit. Za ty peníze jde o skvělou užitnou hodnotu. Pokud vás ojeté Citigo zaujalo, určitě doporučujeme článek od kolegy Dalibora Žáka.