Článek
Vysoká bezpečnost nejmodernějších aut má v dnešním automobilovém průmyslu velkou prioritu. Automobilky nepřetržitě investují až nepředstavitelné peníze do vývoje nových technologií aktivní a pasivní bezpečnosti, abychom se na nejnovější auta na trhu mohli spolehnout a bez zaváhání jim svěřili naše životy i životy našich rodin. Česká automobilka Škoda Auto už tradičně zlepšuje bezpečnost nových modelů ve své moderní crashové laboratoři v Úhelnici a připomíná, že letos uplynulo 50 let od prvního zdokumentovaného nárazového testu v Československu.
Pamětníci však vzpomínají, že vůbec první crash test s novým vozem Škoda se odehrál už v roce 1968 za branami areálu závodu v Mladé Boleslavi. Tehdy se tam proti zdi rozjela Škoda 1000 MB přibližně dvacetikilometrovou rychlostí. Karburátor byl seřízen tak, aby vůz této rychlosti dosahoval už při jízdě na volnoběh, ale bohužel se o provedených zkouškách nedochovaly žádné oficiální záznamy. První zdokumentovaný crash test se pak v Československu uskutečnil až v květnu 1972.
Hlavním důvodem prvního oficiálního československého crash testu byly přísnější bezpečnostní předpisy v západoevropských zemích
Tehdy nejmodernější Škoda 100 se vyráběla už od roku 1969, a dokonce se vyvážela i do západní Evropy. V těch letech sice v Československu ještě neexistovala povinná bezpečnostní homologace, ale legislativa západoevropských zemí byla výrazně přísnější. Legendární „stovka“ tak musela projít nárazovou zkouškou, kterou provedl Ústav pro výzkum motorových vozidel (ÚVMV) v souladu s mezinárodními předpisy EHK OSN (Evropská hospodářská komise OSN).
Úplně první oficiální nárazovou zkoušku v Československu připravil ÚVMV pro novou Škodu 100 L. Nejprve si však ústav musel naplánovat a vybudovat testovací plochu, která vznikla na Praze-Ruzyni na místě vedle dnešního Letiště Václava Havla, a následně vymyslet, jak „stovku“ rozpohybovat proti betonové zdi. Vyvinul proto parní raketu, díky níž se škodovka pohybovala na zkušební dráze bez přítomnosti řidiče.
Historicky první nárazovou zkoušku zaznamenala vysokorychlostní kamera s frekvencí 1 000 snímků za sekunduVideo: Škoda Auto
Jméno parní rakety FODRŠAMARUPUSOPR se skládalo z prvních dvou písmen příjmení všech členů tehdejší skupiny bezpečnosti UVMV a jejím konstrukčním základem byla 300litrová tlaková nádoba s topnými spirálami. Technici ji natlakovali horkou párou a následně ji uvedli do pohybu otevřením ventilu. Vozidlo s raketou udržovala v požadovaném směru kolejnice, končící asi 5 metrů od betonové stěny, kde byla raketa oddělena od vozu a zastavena klínovou brzdou. Rychlost, na jakou se škodovka měla rozjet, závisela na množství vody v nádobě i hmotnosti vozu.
Škodovka narazila do zdi přibližně padesátikilometrovou rychlostí a průběh nárazového testu zaznamenala vysokorychlostní kamera s frekvencí 1 000 snímků za sekundu. A výsledek? Škoda 100 L úspěšně zvládla projít historicky prvním československým crash testem. Tehdy se sledoval jen pohyb tyče řízení, která se ve „stovce“ posunula jen o 10 centimetrů, tedy o 20 procent pod stanoveným limitem. Přední kola se zablokovala, čelní sklo vypadlo z rámu, přední i zadní dveře byly otevíratelné a sedadla zůstala na svých místech.
Po úspěšné premiéře se v tehdejším Československu začaly nárazové zkoušky konat pravidelně. V současnosti je tuzemská Škodovka provádí ve své speciální moderní laboratoři v Úhelnici nedaleko Mladé Boleslavi a oslavuje úspěchy v testech Euro NCAP i Global NCAP. Všech patnáct nově uvedených modelů Škodovky od roku 2008 získalo nejvyšší pětihvězdičkové hodnocení, přičemž v roce 2021 byly nejnovější vozy Fabia a Enyaq iV vyhlášeny nejbezpečnějšími ve svých třídách.