Hlavní obsah

Souboj lidových čtyřkolek Dacia versus ARO: Úplně první Duster nemá s tím současným společného prakticky nic

Foto: Jiří Čermák

Ačkoli na snímcích vidíte hranatý model ARO 10, můžete si být jistí, že právě takový vůz se prodával také jako úplně první Dacia Duster 4 × 4. Neváhali jsme a původní Duster srovnali s tím současným, abychom zjistili, co mají společného a v čem se naopak liší.

Článek

ARO 10 se rumunskému národu představilo už v roce 1979, tedy v časech, kdy byla země pod komunistickou nadvládou. Šlo o výsledek spolupráce automobilky Automobil Românesc, která licenčně vyráběla sovětské gazy, a automobilky Dacia, jež si zase v druhé polovině 60. let licencovala některé produkty francouzského Renaultu.

Foto: Jiří Čermák

Duster není název auta z 21. století, objevil se totiž už v 80. letech 20. století.

ARO 10 s připojitelným pohonem všech kol tak dostalo motory Renault postavené v Dacii a pro britský trh od roku 1985 rovněž obchodní pojmenování Dacia Duster 4 × 4. Výběr názvu nebyl jen tak, jelikož tamní zákazníci už pod pojmem Dacia Denem znali od roku 1982 model Dacia 1300 (vycházel z Renaultu 12), proto bylo logické na tento trh přivést další známou Dacii, a nikoli neznámé ARO.

Zajímavostí je, že ve Velké Británii se ARO 10 (tedy Dacia Duster 4 × 4) prodávalo pouze s manuálním čtyřkvaltem a jediným příplatkem bylo ze začátku jen stereo audio za 100 liber. Pokud jde o díly, uvnitř jste mohli najít komponenty z Dacie 1300, případně jednoduchá látková sedadla. Posilovač řízení, klima nebo elektrická okna byly jen snem.

Foto: Jiří Čermák

Interiér desítky je prostý, sedadla jednoduchá, posilovač řízení či klima pak sci-fi.

S motory se to má tak, že model globálně začínal s jednotkou 1,3 litru, nicméně tu později nahradila varianta 1,4 litru. V modelu ARO 10 se však objevila například i benzinová šestnáctistovka (Dacia, Daewoo) nebo naftová devatenáctistovka Renault. Další motory do vozu pak zastavovali různí dovozci, například ten italský.

K dispozici byla i řada karosářských variant, včetně dvoudveřových, pick-upů, otevřených i užitkových modelů a unikátního roadsteru Spartana. Později se objevila dokonce varianta SUPER, což bylo jen modernizované luxusnější provedení.

Foto: Jiří Čermák

Tovární motory nebyly kdovíjak výkonné, lepší jednotky do aut zastavovali až jednotliví importéři.

Svého času bylo ARO 10 hodnoceno jako jednoduché terénní vozidlo, ovšem se slabými motory a hlavně mizernou kvalitou zpracování, na kterou si stěžovali všichni včetně Britů. Podobně jako Oltcit nebo i Dacia nemělo ARO 10 / Dacia Duster moc šanci konkurovat kterýmkoli západním vozům, byť šlo o vehikly typu Land Rover.

Uživatelé si dále stěžovali na nevýrazný projev motorů, ovládání vozidla, držení na silnici i řazení. To vše prvnímu Dusteru/desítce vytvořilo negativní auru, proto se tento model pro denní užití spíše nedoporučoval. Ono, co byste chtěli od auta, které má zrychlení z nuly na sto za 23 sekund s motorem 1,4 litru.

Foto: Jiří Čermák

Se čtrnáctistovkou auto dosahovalo zrychlení z místa na stovku za 23 sekund.

Poněkud jiná píseň tomu byla v terénu, ačkoli i tam auto schytalo kritiku za malá kola, nízkou světlou výšku a nedostatek výkonu. Na druhou stranu byl model relativně levný, takže v porovnání cena/výkon nabízel přijatelný kompromis, ačkoli jsme se mohli bavit na západních trzích o vozidle spíše na práci nebo pro fanoušky či nenáročné uživatele. Jakožto rekreační čtyřkolku na víkendy vám ARO 10 nemohl doporučit žádný rozumně uvažující západní off-roaďák.

ARO 10 se vozilo i do Československa, poprvé v roce 1988, nicméně porevoluční euforie jej posléze poslala do zapomnění. Ve Velké Británii se tento původní Duster držel až do roku 1993, nicméně stále se samolepkou auta pochybné kvality. Ostatně desítce/Dusteru nepomohl ani fakt, že Dacia neměla na Západě moc dealerů, přesto vydržela na vybraných evropských trzích téměř až do konce celé fabriky.

Foto: Jiří Čermák

ARO si drží českou stopu, dodnes zde působí akreditovaný zástupce. A to i přesto, že je automobilka už dávno zrušená.

Pár kusů ARO 10 se prodalo i v Česku, jelikož zde působil a dodnes působí akreditovaný importér – společnost AMC – který ovšem v rámci značky nemá od roku 2006, kdy ARO zcela definitivně padlo, co importovat.

Zdálo by se tak, že se skonem automobilky ARO zemřel i Duster, nicméně to by nesměl přijít rok 2009 a premiéra nové Dacie Duster, která ovšem začala psát úplně jinou kapitolu.

Podruhé a lépe

Koncem 2009 se totiž zjevilo levné SUV dostupné též s pohonem všech kol, které se pyšnilo ikonickým názvem Duster. Původní Duster à la ARO 10 si totiž už málokdo pamatoval, proto se rumunská automobilka nebála začít psát zcela novou kapitolu Dusteru.

Foto: Jiří Čermák

Novodobý Duster si našel miliony příznivců, tedy dokázal to, v čem jeho předchůdce selhal.

Přestože byl svým zpracováním Duster levný, leckdy až laciný, našel si velmi brzy řadu příznivců, kteří chtěli za rozumně peněz rozumně muziky. A protože ve šlépějích jednoduchosti kráčela Dacia i nadále, stal se z Dusteru za chvíli bestseller, který pomohl Dacii expandovat do světa, byť někdy pod názvy Renault Duster či Nissan Terrano.

Kouzlem novodobého Dusteru bylo přebírání dílů a už zaplacených technologií, což automobilce umožnilo nabízet i prvky typu pohon 4 × 4 (původně z Nissanu), automatická převodovka, monitoring slepého úhlu nebo třeba startovací karta. Dalším pádným argumentem Dacie jsou tovární pohony na LPG, což chutná nejen spořivým Čechům.

Foto: Jiří Čermák

Zatím můžete mít Duster nejen jako benzin (na snímku), ale i jako benzin s LPG nebo diesel. Ten ovšem od třetí generace končí a nahradí jej hybrid.

Proti původnímu ARO 10 aktuální Duster nezískal auru nekvality a nespolehlivosti, spíše naopak platí za etalon rozumného poměru cena / užitná hodnota, kterou mu ovšem poslední dobou narušují čínské značky, například MG ZS.

Současný Duster má rovněž méně karosářských možností, avšak je bohatší na motorizace, převodovky a doplňkovou výbavu. Jeho silniční vlastnosti jsou poměrně solidní a rozhodně jde o vhodný vůz pro každodenní užití.

Foto: Jiří Čermák

Zatímco původní ARO tehdy neumělo být autem pro každý den, u současného Dusteru je to jiná píseň.

S původním Dusterem 4 × 4 tak současný Duster duchovně sdílí hlavně terénní vlastnosti. Sice v tomto směru novodobý model nikterak neexceluje, už jen proto, že nemá redukci, ale namísto ní krátkou jedničku.

Současný sériový Duster s pohonem 4 × 4 zkrátka není autem, které byste si vzali na hardcore off-road víkend, nasadili jej dlouhodobě do těžebních dolů nebo s ním zdolávali Karpaty. Ovšem do lesa, na myslivost, na hory nebo prostě tam, kde haldexové čtyřkolky nemohou? Tam je „dusty“ jako doma.

Foto: Jiří Čermák

Jde-li o čtyřkolku, pak Duster moc přímých cenových konkurentů nemá.

Druhou duchovně-společnou věcí je cenová dostupnost. S nastupující elektrifikací to však nebude mít rumunská automobilka opatrovaná Renaultem vůbec lehké, nicméně její vedení dalo jasné stanovisko, že ve šlépějích cenové dostupnosti bude značka pokračovat. Plánuje se však i velké SUV, co by mohlo zavařit také zajetým matadorům typu Škoda Kodiaq.

Stejné jméno, jiné světy

Mimo rozumných terénních schopností a cenové dostupnosti jsou původní ARO 10 / Dacia Duster 4 × 4 a současný Duster dvě odlišná auta. Zatímco originál byl spíše vehikl, až „krám“, znovuzrozený Duster je prostě slušné auto pro běžný život, byť je plné plastů a levných řešení.

Foto: Jiří Čermák

Oba vozy mají společnou (tehdy a dnes) cenovou dostupnost a terénní schopnosti.

Tím nechceme auta srovnávat na přímo, to by ani vzhledem k jejich věku nebylo relevantní, pouze je dobré poukázat na to, že Dacia Duster 4 × 4 měla šanci zazářit už kdysi, ovšem svůj potenciál zabila přemírou negativních vlastností. Po letech se tak Duster objevil znovu, opět s podobnou filosofií, nicméně tentokrát se výrobce vyvaroval fatálních chyb a úspěch se, pro mnohé nečekaně, dostavil.

Možná se i novodobé Dacii Duster dnes kdekdo směje a považuje ji za ekvivalent ARO 10, nicméně za pár let bude rumunská „dachna“ možná jedna z posledních automobilek, co bude prodávat na evropském trhu cenově dostupná auta se spalovacím motorem určená pro běžné lidi.

Zatímco sehnat dneska pěkné ARO 10 je takřka zázrak, obzvláště v původním kabátku Duster 4 × 4, tak koupit současný Duster je otázkou návštěvy nejbližšího dealerství Dacie. Tam se dosluhující generace současného Dusteru prodává od 400 tisíc korun a výše, zatímco nastupující třetí generace by měla začínat na ceně lehce přes 460 tisíc korun. Jde o velký skok, nicméně stále půjde o jedno z cenově nejdostupnějších SUV na českém trhu, tedy pokud jej zcela nepřeválcují expandující čínské značky.

Za zapůjčení modelu ARO 10 děkujeme východočeské firmě AMC Automotive, která se zabývá schvalováním různorodých vozidel a doplňků k nim, včetně značek ARO a Dacia.

Načítám