Článek
Pozoruhodný motor zvaný Omega 1 vyvíjí firma Astron Aerospace. Během provozu by měl produkovat jen minimální množství emisí a měl by disponovat vynikajícím specifickým výkonem, tedy výkonem v poměru ke svojí vlastní váze.
Technicky vzato jde o rotační motor, ale nejde ani o Wankel, ani o turbínu. Firma už dokonce otestovala funkční prototyp a v budoucnu by mohl najít využití nejen v autech a motocyklech, ale klidně i v leteckém průmyslu.
V podstatě jde o motor se čtyřmi rotory rozdělenými do dvojic, kde každá z nich sdílí společnou část bloku. Kromě vlastní části bloku dané dva rotory sdílí soukolí dvou ozubených kol, která každý z nich roztáčí v opačném směru.
Omega má být podobně jednoduchý a kompaktní jako motor Felixe Wankela (na obrázku), ovšem bez jeho neduhů
První pár rotorů je tzv. „studený“ a druhý „horký“. První pár pracující se studeným vzduchem funguje do značné míry podobně jako kompresor, který známe z klasického pístového motoru, a stará se o první dvě fáze spalovacího procesu – sání a stlačení směsi benzinu se vzduchem.
Od předního „studeného“ páru rotorů připravená směs putuje nejdříve do malinkaté předkomory a až poté do koncového páru rotorů, které mají na starost výbuch a výfuk. Výhodou je stlačení směsi až pod 10krát vyšším tlakem a mnohem komplexnější spálení směsi, což je ostatně mimo jiné důvod oněch nižších emisí. Zajímavé potom je, že alespoň dle animací společnosti Astron má motor jak zapalovací, tak žhavicí svíčky.
V praxi má jeden takový motor díky své velmi jednoduché konstrukci vážit jen 16 kilogramů, přičemž volnoběžné otáčky jsou nepatrně vyšší, než běžně známe (cca 1 000 otáček za minutu), rozsah otáček je však mnohem větší, maximum má být až 25 tisíc (!) otáček za minutu. Výkon se má pohybovat okolo 160 koní a 230 Nm.
Prakticky žádný pístový motor není schopný podobného výkonu při takto nízké váze, ale řekněme, že by se po přivření oka dal z hlediska kompaktnosti přirovnat k dnešním přeplňovaným motorům o objemu jednoho litru. Výkon se tam pohybuje okolo 120 koní, přičemž s hmotností se takový agregát nedostane níž, než je něco málo pod 100 kg.
Omega se v určitých ohledech podobá také turbínám či proudovým motorů, vystačí si například s chlazením vzduchem. Podobá se mu i při pohledu na příčný řez
Zcela zásadní faktory, které motor Omega téměř nemusí „řešit“, jsou ztráty, a to zejména ty mechanické, a které jsou už jen z principu pístového motoru de facto nevyhnutelné. Třecí ztráty částečně snižuje také výrazně menší počet pohyblivých částí, navíc se nemusí zatěžovat proháněním chladicí kapaliny v okolí celého motoru, protože je chlazený vzduchem, čímž nepatrně vychází z turbínového motoru. A se vzduchovým chlazením si vystačí díky tepelné účinnosti až 80 %.
Není tu zapotřebí klikový hřídel jako u pístového motoru nebo ošemetná těsnění rotorů, která tak ráda odcházejí na Wankelech – práce vykonaná motorem (tj. síla) je přenesena přímo a efektivně díky rotačním hnacím hřídelům.
Při nízkém zatížení je tu také funkce „vynechání zážehu“, která nespálí hořlavou směs po každé jedné otáčce motoru, ale třeba po každé páté či každé desáté, čímž se palivo nepálí zbytečně a do značné míry tato funkce supluje vypínání válců.
Firma Astron svůj agregát přirovnává, pokud budeme mluvit o složitosti konstrukce a přibližném počtu jeho částí, k jednoválcovému čtyřdobému motoru – ano, čili v podstatě k motoru ze sekačky. No jen si představte 160 koní v sekačce!
Jednoduchost také potenciálně šetří to, oč jde až v první řadě – peníze. Astron uvádí, že agregát bude při servisních úkonech vyžadovat jen poměrně jednoduché a finančně nenáročné úkony, s tím, že generálka motoru je potřeba někdy po zhruba 100 tisících mílích, tedy po nějakých 160 tisících kilometrech.
Výhodou podobající se Wankelu je (na rozdíl od pístových motorů) jejich snadné spojení a tedy násobení výkonu – kdyby se dva takové motory teoreticky „spojily“ jedním rotačním hnacím hřídelem, znamenalo by to výkon cca 320 koní a 460 Nm při hmotnosti pouhých 32 kg.
Nezní to špatně, že? Firma už dokonce na svých stránkách přijímá objednávky od výrobců, ale půjde do toho někdo? Už šel – první institucí, která podepsala dohodu o spolupráci, není kupodivu nic menšího než americké ministerstvo obrany.