Článek
„Italové se přijdou podívat na nejnovější Ferrari, ale uvidí tam zbrusu nové Lamborghini.“ To si asi říkal Ferruccio Lamborghini, zakladatel jedné z nejslavnějších továren všech dob, když se připravoval na slavnostní debut. Tradiční autosalon v Turíně v roce 1963 následně ukázal budoucnost italských sportovních aut. Vůbec poprvé se tam představila nová značka Lamborghini, vytrvale soupeřící s mýtickou aurou okolo Enza Ferrariho. A ukázal se tam i prototyp Lamborghini 350 GTV, první vůz všech dob s býkem ve znaku.
Legendární historka vypráví o hádce Enza Ferrariho a Ferruccia Lamborghiniho kritizujícího pochybnou kvalitu spojek vozů Ferrari. „Nechte mě vyrábět auta, vy vyrábějte vaše traktory,“ pokusil se jej Enzo Ferrari umlčet jednou pro vždy. Ferruccio Lamborghini už tehdy byl úspěšným italským průmyslníkem vyrábějícím dostupné traktory pro italské zemědělce, díky čemuž si mohl dovolit jezdit exkluzivními luxusními auty. Jenže v ten moment, kdy definitivně nepřesvědčil Ferrariho ke spolupráci na dodávkách kvalitnějších spojek z dílen své továrny na zemědělskou techniku, se rozhodl jednat.
Už během cesty domu se odhodlal, že bude vyrábět konkurenční sportovní a luxusní auta s vizí, že budou kvalitnější a rychlejší než vozy Ferrari. Během čtyř měsíců postavil novou malou továrnu na okraji městečka Sant'Agata Bolognese a zaměstnal nejlepší italské inženýry, co zrovna hledali novou práci v oboru. Vedoucím vývoje prvního vozu byl Giotto Bizzarrini, jemuž pomohli inženýři Gian Paolo Dallara a Paolo Stanzani i testovací jezdec Bob Wallace. Ferruccio Lamborghini si pro ně však připravil nelehký úkol: „Dokončíte to během čtyř měsíců?“ Byl rok 1963 a blížil se podzimní turínský autosalon.
A skutečně to zvládli. V záři výstavních reflektorů se světu ukázalo Lamborghini 350 GTV. Italové jej s nadšením přijali, ale reálně jen stěží ohrozilo pozici Ferrari na trhu se sportovními auty. Bylo teprve prototypem, který čekala ještě několikaměsíční cesta k sériovému modelu a výrobě. Elegantnímu kupé s křivkami od karosárny Touring však chybělo to nejdůležitější – srdce. V Lamborghini jej nestihli dokončit, a proto jej vystavili vedle vozu s cihlami v motorovém prostoru. Prototyp prostě musel vypadat důvěryhodně.
Giotto Bizzarrini opustil automobilku už po úspěšném otestování nového motoru, jenže tam zbylým inženýrům zanechal spoustu starostí a práce. Bizzarrini si vyžádal zaplacení odměny za 300 koní výkonu a bonus za každého jednoho koně navíc. Pro Lamborghiniho to nebyl dobrý obchod, protože v tu chvíli měl v rukách závodní dvanáctiválec o 400 koních (300 kW) v 11 tisících otáčkách za minutu. Byl by to ideální motor do závodního Ferrari pro Formuli 1, ale ne do silničního Lamborghini.
Lamborghini 400 GT
Historicky první Lamborghini, model 350 GT, lidé často zaměňují s následným typem 400 GT. Italské luxusní cestovní kupé Lamborghini 400 GT se začalo vyrábět v roce 1966 a bylo vylepšenou verzí původního vozu 350 GT. Hlavními změnami byly výkonnější čtyřlitrový V12 o 320 koních (235 kW) a rozměrnější karoserie, díky níž prostornější interiér nově disponoval koncepcí sezení 2+2 pro čtyři pasažéry. Nejvýraznějším poznávacím znakem modelu 400 GT jsou dva páry kulatých předních světlometů. Celkem se vyrobilo 247 vozů.
Celohliníkový 3,5litrový vidlicový dvanáctiválec následně v Lamborghini výrazně přepracovali, aby vyhovoval cestovnímu kupé a byl spolehlivý na minimálně 40 tisíc kilometrů. Pro každý nový motor byla připravena zabíhací procedura skládající se z čtyřiadvaceti hodin protáčení elektromotorem a následným prvním nastartováním s postupným zvyšováním výkonu na dynamometru. Po kontrole a usazení do vozu pak motory během 500 kilometrů zajížděl testovací jezdec Bob Wallace.
Jen o několik měsíců později, na autosalonu v Ženevě na jaře 1964, se konečně představilo první sériové Lamborghini. Bylo to o pouhých pět měsíců později po odhalení prvního prototypu. Oficiální jméno bylo zkráceno na Lamborghini 350 GT, praktičtější pevné světlomety nahradily dřívější vyklápěcí a dvanáctiválec pro lepší spolehlivost oslabil na výsledných 284 koní (209 kW) při 6500 otáčkách za minutu a 325 newtonmetrů. Spojili jej s celohliníkovým tělem, pětistupňovým manuálem ZF, pohonem zadních kol se samosvorným diferenciálem a nezávislým zavěšením všech kol.
Tehdejší tisk vůbec první sportovní auto od Lamborghini přijal s pozitivními reakcemi a Ferruccio Lamborghini měl velkou motivaci pokračovat ve svém novém byznysu. Vždyť během několika málo měsíců se svými inženýry vyvinul konkurenceschopné auto, jaké si prvních 13 zákazníků objednalo už na autosalonu v Ženevě a během dvouleté výroby jej vyrobil ve 120 exemplářích. A to byl teprve začátek vzestupu nové automobilky, jaká následně poznamenala celé generace automobilových nadšenců.
Už při dokončování posledního vozu 350 GT v dílnách Lamborghini začala vznikat vylepšená silnější varianta 400 GT se silnějším čtyřlitrovým dvanáctiválcem. V tu chvíli se však Lamborghini chystalo změnit svět sportovních aut, když ve stejném roce 1966 na autosalonu v Ženevě vedle vylepšeného kupé ukázalo i prototyp supersportu Miura. Až ten povýšil Lamborghini mezi nejvýznamnější výrobce italských aut. Jak kdysi řekl americký zpěvák Frank Sinatra, jeden ze zákazníků továrny: „Když si koupíte Ferrari, chcete být někdo. Když máte Lamborghini, jste někdo.“