Článek
Abraham Jakovlevič Koop úspěšně vyráběl různé zemědělské stroje, hlavně pro sklizeň obilí a pluhy pro úpravu půdy, a vedl si tak dobře, že v roce 1907 mohl výrobu výrazně zmodernizovat nákupem strojního zařízení ve větším množství ze zahraničí. V roce 1912 opustil závod žací stroj s pořadovým číslem 100 000. Po roce 1917 byl podnik znárodněn, 1921 přejmenován na Kommunar (na oslavu pařížských komunardů) a pokračoval ve výrobě zemědělských strojů až do státního rozhodnutí z listopadu 1958, které nařídilo proměnu z výroby žacích strojů na automobilku. Ze spolupráce automobilového institutu NAMI a moskevské automobilky MZMA se zrodily prototypy Moskvič 444 v letech 1957–1959, v definitivní verzi přejmenované na ZAZ 965 Záporožec jako nové výrobky Záporožského automobilového závodu (později AvtoZAZ).
V roce 1908 jiný podnikatel Izmail Davidovič Zaferman založil strojírenský závod v Melitopolu a začal vyrábět vznětové motory. Tato náplň práce byla zachována i po roce 1931, kdy se podnik stal součástí komplexu Sojuzdizel. Za války byl evakuován a nakonec v roce 1960 převzal výrobu vidlicových čtyřválců MeMZ 965 pro první Záporožce, ale až roku 1975 se spolu s automobilkou LuAZ z Lucku stal součástí automobilky ZAZ. Zkratka MeMZ znamenala Melitopolskij Motornyj Zavod, LuAZ vyráběl lehké terénní vozy 4×4 s motory ze Záporožce.
Výroba automobilů v Záporoží
První ZAZ 965 Záporožec vyjel z továrny v Záporoží v říjnu 1960. O jeho historii jsme už psali zde, připomeňme jen, že opravdu nešlo o žádnou kopii italského Fiatu 600 v první generaci, ani německého NSU v generaci druhé, přestože to na první pohled tak může vypadat. Konstrukčně šlo o zcela odlišné vozy, v jejichž zádi byl neobvyklý vidlicový čtyřválec, vyráběný v Melitopolu. K nám se tyto automobily nikdy nedovážely, ale hojně jezdily v Německé demokratické republice. Výroba Záporožců, které dostaly jméno na počest místa výroby, přežila i změnu politických poměrů a podle dostupných údajů jich vzniklo celkem 3 422 444, z toho 322 166 prvního typu ZAZ 965 se zaoblenou karoserií.
Pomozme Ukrajině
Kam posílat peníze, aby byly využity správně, kde jsou sběrná místa a co je zrovna potřeba, kam nabídnout možnost ubytování pro ukrajinské běžence? Podívejte se, jak můžete pomoci Ukrajině a jaká pomoc vhodná není.
Pokud máte ve svém okolí lidi, kteří do České republiky prchli před hrůzami války, nasměrujte je na tento manuál pro Ukrajince v ČR. Najdou v něm, kde hledat relevantní informace, které by jim mohly pomoci, jak je to nyní s vízy, se zdravotním pojištěním, možností ubytování apod.
Nástupcem Záporožců se stala třetí (a poslední) generace automobilů vlastní konstrukce ze Záporoží. První moderní ZAZ 1102 Tavrija vyjel z linky 18. listopadu 1987. Byl to třídveřový hatchback s kapalinou chlazeným řadovým čtyřválcem, uloženým vpředu napříč a s pohonem předních kol. Objem melitopolského motoru postupně vzrůstal z 1 091 na 1 197 a nakonec 1 299 kubických centimetrů, výkon základních typů činil 53, 58 a 63 koní (39, 43 a 46 kW).
Po faceliftu v roce 1999 (Tavrija Nova) se vůz vyráběl až do září 2008, přežily jej odvozené verze kombi ZAZ 1105 Dana, pick-up ZAZ 11055 a pětidveřový hatchback ZAZ 1103 Slavuta, který ukončil produkci této řady 14. ledna 2011. Modernizovaný závod byl vybaven 235 roboty, z nichž více než stovka pracovala ve svařovně a na finální montáži. Tavrie se objevily také na našem trhu, ale dodávaly se rovněž např. do Francie, Německa a na Maltu. Francouzský dovozce Jacques Poch vytvářel vlastní modifikace, německý nabízel elektrickou verzi (už v roce 1993!).
S kapacitou 150 000 vozů ročně
V Záporoží hledali partnery pro další rozvoj, smlouva s Daewoo přinesla rozšíření výrobního programu především o typ Lanos (ZAZ Sens). Po korejském bankrotu v Melitopolu připravili verzi vlastního motoru 1,4 litru (odvozen z Tavrie 1,3 litru) pro Lanos a přidali dodávkovou verzi Van. V roce 2008 vyrobili stotisící Lanos, roku 2011 se nástupcem Tavrie stala výroba čínských typů Chery A13 (včetně motorů v Melitopolu), jež dostaly označení ZAZ Forza.
Firma rozšířila výrobu do závodu IZAA (Iljičevskij Zavod Avtomobilnych Agregatov) v Černomorsku, kde se až do roku 2015 montovaly další typy Chevrolet Aveo (ZAZ Vida), Opel Astra, Mercedes-Benz třídy E a ML, Dacia Solenza i nákladní vozy Tata (licence Mercedes-Benz) a čínské Dongfengy. Pak byl provoz v Černomorsku zavřen a výroba autobusů ZAZ (uvedeny 2006), posledních originálních produktů ukrajinské značky, převedena do Melitopolu.
Vše už probíhalo pod taktovkou nového vlastníka UkrAVTO, velkého prodejce automobilů a majitele servisů na Ukrajině, který AvtoZAZ po úpadku projektu ZAZ-Daewoo koupil v roce 2002 (a o tři roky později také automobilku FSO ve Varšavě).
V letech 1991–2014 byl ZAZ vedoucí značkou na domácím trhu. Roztříštěné aktivity a hospodářská krize však vedly k úpadku odbytu, výroba vozů na Ukrajině klesla ze šestimístných na čtyřmístná čísla, a proto se v roce 2018 produkce osobních vozů zastavila (pokračovaly jen autobusy ZAZ). Propagační materiály ovšem zdůrazňují, že ZAZ je jedinou ukrajinskou automobilkou, schopnou vyrábět kompletní automobily, a to s dnešní kapacitou 150 tisíc ročně. Továrna LuAZ není částí ZAZ už od roku 2000, nyní jako dceřiná společnost Bogdan Group vyrábí v Lucku autobusy a trolejbusy Bogdan.
Nedobré vyhlídky
V září 2020 bylo oznámeno, že ZAZ zahájil spolupráci s Groupe Renault (patří mu AvtoVAZ/Lada) a rozjel zkušební montáž vozů Lada Vesta, Granta, XRay a Largus pro přechod na zvýšení kvality podle Renault/Nissan Alliance Production Way; následovaly Renaulty Arkana (ruská verze na platformě Renault/Dacia B0). V Záporoží tak vzniklo 816 automobilů do konce roku, o dalším vývoji se nám však nepodařilo nic zjistit, navíc ruská invaze na Ukrajinu má samozřejmě vliv na vzájemnou spolupráci, zejména když konstrukční celky pro montáž vozů Lada jsou z ruského Togliatti a pro Arkany z moskevské továrny Renault.