Citroën Traction Avant – Splněný sen o revolučním automobilu

Psal se rok 1931, kdy americká karosárna Budd předvedla svému letitému obchodnímu partnerovi André Citroënovi prototyp karoserie automobilu s pohonem předních kol, jehož otcem byl rakouský inženýr Joseph Ledwinka.

Francouzský továrník se myšlenky o novátorském automobilu chytil a zadal svým návrhářům i konstruktérům několik jasných úkolů, které měly vést k úspěšnému zrození jeho motoristického snu, na nějž vsadil úplně všechno a kvůli němuž se vysoce zadlužil. Mezi požadavky bylo například:

Prvotní plány byly načrtnuty už v únoru 1933 a dokončeny v červnu téhož roku, přičemž první dva prototypy spatřil André Citroën o dva měsíce později.

Vizionář Citroën, toužící po převratném vozidle ve všech směrech, chtěl Traction Avant vybavit bezspojkovou převodovkou, a tak se obrátil na brazilského vynálezce Sensauda de Lavauda, který předmětný systém skutečně vyvinul. Rovných pět prototypů toto kouzelné řazení získalo, ovšem následné testy odhalily jeho vysokou nespolehlivost. André tak musel od původní myšlenky ustoupit a svolit k nasazení klasického třírychlostního manuálu, což však vyžadovalo přepracování výchozí samonosné karoserie. A tedy další neplánované výdaje.

Když se budoucí světově první masově-sériově vyráběné auto s pohonem předních kol a s onou skořepinovou samonosnou karoserií ukázalo světu (19. dubna 1934), nebylo zprvu příliš vlídně přijato. Objevovaly se dokonce hlasy, že takto zkonstruovaný automobil je daleko nebezpečnější než vozy posazené na rámu.

Na to André zareagoval o měsíc později poněkud netradičním crash testem. Vzal Citroën Tout Acier B10 na rámu i čerstvě představený Traction 7CV a oba vozy svrhnul z osmimetrové skály. Průběh akce samozřejmě zaznamenal na kameru, a tím společnosti demonstroval tuhost samonosného těla.

Ostatně porovnejte dobové fotografie sami, zatímco z Toutu Acier zbyly pouze trosky, Traction 7CV měl zmuchlaný vesměs jen předek. Dokonce mu tehdy šly otevřít všechny čtyři dveře a byl pojízdný. Na potenciální úspěch tedy bylo zaděláno, což podpořila ještě výstavba fungl nové továrny, kde tractiony posléze vznikaly. Jenže…

Evropou zmítala hospodářská krize, v Německu rostl vliv Adolfa Hitlera, André Citroën propadal čím dál intenzivnější hráčské vášni a klientský zájem o revoluční předokolku rovněž nebyl nijak oslnivý. Automobilka tedy nezvládala splácet své pohledávky a musela jít do konkurzu, přičemž většinový akciový podíl ukořistil francouzský pneumatikářský koncern Michelin.

André Citroën sice zůstal ředitelem firmy a menšinovým vlastníkem, nicméně díky horšícímu se zdraví a sílící závislosti na hazardu nebyl schopen své závazky plnit, což vyústilo v jeho odchod do důchodu a následné úmrtí (†3. 7. 1935) na rakovinu žaludku. Velký vizionář tedy ve věku 57 let skonal, ale jeho životní odkaz žil dál a nabíral na síle…

Citroën Traction Avant se nejprve produkoval ve variantě 7CV se čtyřválcovými motory o objemech 1 303 cm3 (tato verze vznikala jen 3 měsíce), 1 529 cm3, 1 628 cm3 a 1 911 cm3. Následně dorazil typ 11CV obdařený právě touto devatenáctistovkou a chvilku na to se ukázal také vrcholový koncept 22CV, hostící vidlicový osmiválec o dvojnásobném objemu – celých 3 822 cm3.

Pro pořádek uvádíme, že 7CV vznikl v řadě verzí, například A, B, C, Sport. To samé platí i o typu 11CV, který můžete znát kupříkladu s přívlastky 11BL, 11B, Performance, Normale, Légère, 11D Légère, 11D Normale a s dalšími.

Dvaadvacítka (22CV), která měla v rámci prototypů také motory Ford V8, však do sériové produkce nikdy nepoustoupila. Koncern Michelin projekt odpískal kvůli potížím s homokinetickými klouby a plánovaným úsporám. No aby ne, když měl Super Traction uhánět rychlostí až 140 kilometrů za hodinu. Velmi vzácné předvýrobní kusy (cca 20) ovšem nebyly zničeny, nýbrž zachovány, osazeny standardním motorem i kapotáží 11CV a následně prodány. Takové vozy dnes pochopitelně patří k nejraritnějším.

Roli hlavy rodiny Traction Avant tedy přebral od roku 1938 typ 15 Six (verze G, D a nakonec H) se zastavěným šestiválcem o objemu 2 867 cm3 (maximálka 130 km/h), který se v polovině padesátých let, tedy těsně před odchodem do důchodu, ukázal se zadním samonivelačním hydropneumatickým odpružením.

Komu už začíná svítat, potvrzujeme teorii o příchodu Citroënu DS s kompletním hydropneumatickým odpružením, který debutoval 1. října roku 1955 na pařížském autosalonu. Přímý nástupce Tractionu Avant do konce trvání výstavy uchvátil 80 000 zájemců, kteří si automobil ihned objednali.

Citroën DS 19 tedy ihned nahradil vrcholový typ 15 Six, nicméně 11CV se v produkci udržel až do roku 1957, kdy jej přišel vystřídat lidovější Citroën ID 19. Traction Avant se mimo Francie vyráběl i v Anglii a Belgii a po dobu své 23leté produkce vznikl v počtu 759 123 kusů.

Dnes se tedy bavíme o líbivém historickém automobilu, jehož ceny začínají na cirka 350 000 Kč za vůz ve slušném stavu a stoupají až k milionu a výše. Ale jak se s takovým vozem jezdí, zdali je těžké jej řídit a jestli umí vyvolat i nějaké emoce? Na to nám odpovídal David Hubáček, zapálený frankofil a vlastník Citroënu Traction Avant.

„Je úžasné, jak vůz pěkně vykresluje stopu, takže člověk nemá v zatáčkách strach, že mu něco uskočí. Jízdní dojmy bych řadil mezi Škodu 120 a Favorita, přece jen se stále bavíme o autě vyvinutém před rokem 1934. Do kopce se mu moc nechce, převodovka má jen tři rychlosti, hydraulickým brzdám chybí posilovač, ale pořád jde o automobil, který dnešnímu uspěchanému provozu rozhodně dostačuje.“

„Řízení vozu není zase tak těžké, motor nahodíte tlačítkem a řadicí páka (díky tvaru nazývaná kravský ocas) je pod volantem, ovšem samotné změny kvaltů už vyžadují trochu citu a preciznosti. Blinkry se zapínají kolébkovým spínačem umístěným vpravo a po chvilce se samy vypnou, takže se o ně nemusíte nijak starat.“

„Stěrače mají jednu rychlost, ovšem také možnost ručního pohonu. Topení je velmi jednoduché a ventilace řešená otevřením náporové klapky či vyklopením čelního okna. Musíte zkrátka zapomenout na rozmary dnešní doby a přizpůsobit se autu, což platí u téměř každého veterána.“

„Traction Avant vyvolá emoce pouze v těch lidech, kteří k takovým automobilům mají vztah a znají jejich historii. André Citroën vsadil vše na tuto jednu kartu a úspěchu se vlastně nedožil, ačkoli novátorská předokolka zářila před i během válečného období, stala se symbolem odboje a po válce zajistila masovou mobilitu pro většinu Francouzů. To vás prostě musí chytit za srdce a jízda fungovat jako stroj času.“

Za realizaci fotografování děkujeme Jiřímu Míšovi, nadšenci, sběrateli a vlastníkovi autorizovaného dealerství a servisu Citroën v Kroměříži.