Český Aero Minor se vrací do Le Mans! Po více než sedmdesáti letech od vítězství ve své třídě

Jedním z organizátorů návratu malého českého vozu do Le Mans je designer Michal Froněk, spoluzakladatel studia Olgoj Chorchoj, který se svými přáteli před lety vytvořil spolek Le Mans Redux, tedy návrat do Le Mans. Přihlášeni byli s Aero Minorem Sport z roku 1949 už na ročník 2020, ale ten se po odkladech pojede s dvouletým zpožděním až letos. O to více času bylo na přípravu, renovovaný Aero Minor Sport s lehkou doutníkovou karoserií a malým dvouválcem se několikrát objevil na testování v Mostě (ostatně členem spolku je také Josef Zajíček, majitel Autodromu Most).

Technické přípravě originálu (jde o vůz s číslem 011 na rámu) se věnuje především Jaroslav Prášek, který kdysi vůz vlastnil (v roce 1989 jej vystavil na pařížském Rétromobile), ale pak prodal, než se s ním znovu setkal, když vůz po závodníkovi Machotkovi (ten nebyl sice nejrychlejší, ale nikdy nehavaroval) zakoupil spolek Le Mans Redux. Jak říká Michal Froněk: „Chceme jet a dojet. Není to jen o závodech, ale i o důvěře a přátelství, oslavujeme příběh posádky František Sutnar/Otto Krattner, která se s novým Minorem Sport do Le Mans vypravila, dosáhla úspěchu druhým místem za vítězným dvanáctiválcem Ferrari podle Indexu výkonnosti a také vyhrála svou třídu.“

Bohužel sportovní úspěch Aero Minoru Sport ze 24 h Le Mans 1949 se v komunistickém Československu dlouho neslavil. Oba jezdci byli obviněni z nepřátelství k socialistickému zřízení, záminkou se staly uložené peníze ve švýcarské bance (zaplatili vklad 25 tisíc a vyhráli 500 tisíc starých franků). Odsouzeni byli na více než deset let vězení. Skončila tak jejich sportovní kariéra, dalšího ročníku 1950, v němž debutovala Škoda Sport (posádka Václav Bobek/Jaroslav Netušil pro poruchu nedokončila), se už nemohli zúčastnit.

„Je to silný lidský příběh, který by si jistě zasloužil i filmové zpracování,“ říká Michal Froněk, který právě vyráží se svými spolujezdci a přáteli do Le Mans. Příběh dvojice Sutnar/Krattner je stejně smutný jako příběh automobilu Jawa Minor, jenž se zrodil tajně za války pod vedením konstruktéra Rudolfa Vykoukala (mimochodem, jeho vnuk je jedním ze studentů, které Froněk učí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové). Do výroby se dostal po válce coby Aero Minor v jiných závodech, když Jawa nesměla automobily dále vyrábět, náhradní produkce v jinonickém Motorletu a letňanském Letovu záhy skončila. Přesto kromě sériových vozů vznikla malá série závodních speciálů Aero Minor Sport, které několikrát startovaly v Le Mans (později se zahraničními jezdci).

Ve 24 h Le Mans 1949 startovaly dva Aero Minory Sport, zmíněná posádka František Sutnar/Otto Krattner s číslem 58 a francouzsko-česká Jacques Poch/Ivan Hodáč s číslem 59. První dvojice byla úspěšnější, jezdci se probíjeli vpřed startovním polem, v klasifikaci podle Indexu výkonnosti se zohledněním objemu motoru neustále stoupali výše, v osmnácté hodině byli sedmí, ve dvacáté pátí, o další hodinu později čtvrtí a v cíli druzí! Ujeli úctyhodných 2 391 km, jejich lehký vůz dosahoval rychlosti 130 km/h, kromě druhého místa podle Indexu výkonnosti byli patnáctí celkově, ale vyhráli třídu 750.

Jacques Poch, později známý dovozce automobilů a motocyklů ze zemí za železnou oponou, s Hodáčem dojel na celkově devatenáctém místě. Další už znáte. Úspěšní jezdci byli zatčeni v roce 1950 a odsouzeni komunistickými soudci ve vykonstruovaném procesu. František Sutnar (1913–1990) byl propuštěn až v roce 1963, počátkem sedmdesátých let se mu podařilo emigrovat a jeho život skončil ve švýcarském Curychu. Otto Krattner (1908–1979) zemřel v rodné Plzni. Ivan Hodáč (1910–1993), bratr herečky Nataši Gollové, měl více štěstí. Poslední závod vyhrál ve Žďáru nad Sázavou v roce 1956. Jacques Poch (1912–2009) jel na Minoru Sport v Le Mans ještě dvakrát, ale v letech 1950 a 1951 s francouzskými spolujezdci vždy odpadl.

Československé vozy Aero Minor Sport a Škoda Sport s rokem výroby 1949 jsou nejstaršími účastníky letošního ročníku Le Mans Classic ve skupině Plateau 2, kde však bude nemalá konkurence mnohem silnějších vozů. Výčet automobilů ze startovní listiny zahrnuje především Jaguary XK120, C-Type a D-Type; dále pak vozy Frazer Nash, Aston Martin DB2, Fiat 8V, Austin-Healey 100, Ferrari 250 MM, Talbot-Lago T26 GS, Allard J2, Porsche 550 Spyder, Cunningham C4-R, Mercedes-Benz 300 SL, Maserati 300 S, Morgan Plus 4, Triumph TR2 a mnohé další, takže to bude opravdu velká oslava.

Posádku Aero Minoru Sport, jenž samozřejmě prošel homologací FIA Historic, tvoří Michal Froněk, Zdeněk Kašpar, David Karásek a Jaroslav Prášek; aktivně je podpoří další členové týmu Leopold Bareš, Jan Němeček a Josef Zajíček. Jede se na celé třináctikilometrové trati, jezdci absolvují tři krátké závody s povinným střídáním, jeden z nich v noci, aby byla naplněna vize čtyřiadvacetihodinovky. Pro malý vůz s dvoudobým dvouválcem o objemu 744 kubických centimetrů a výkonu 30 koní (21 kW) budou nejnáročnější předlouhé rovinky, ostatně konkurence výkonnějších vozů je prakticky stejná jako v ročníku 1949.

Další českou posádku tvoří Stanislav Kafka/Michal Velebný na originálu Škoda Sport, který jel v ročníku 1950 (Bobek/Netušil), renovátoři mladoboleslavských automobilů pojedou poprvé. V letech 2006, 2008 a 2010 se jiná Škoda Sport už Le Mans Classic zúčastnila, šlo o vůz ze sbírky Jana Egidyho, k vedoucím jezdcům tehdy patřil zkušený Miroslav Krejsa, dnes ředitel jízdy 1000 mil československých. Budeme držet palce také posádce Františka a Roberta Kudelů, otce a syna, kteří zrenovovali vzácný Talbot T26 GS, jediný vůz Grand Prix, jenž vyhrál 24 h Le Mans, což je rekord, jaký už nemůže být překonán (stalo se tak v roce 1950, za volantem byli Louis Rosier a jeho syn Jean-Louis). Také Katarina Kyvalova, slovenská závodnice žijící v Německu, ani letos nechce chybět, osedlá Bentley 4,5 Litre z roku 1928 v předválečné kategorii Plateau 1.