Britská noblesa Brough Superior s francouzským pasem: Nejrychlejší motorky své doby vznikají dodnes

Britský nadšenec Mark Upham prodával a renovoval motocykly v rakouském Pettenbachu, ale to mu zdaleka nestačilo. V roce 2008 získal práva na zaniklou značku Brough Superior a pustil se do stavby replik. V roce 2009 vytvořil „výstavní kousek“ (show bike) označený Brough Superior SS 101K Pebble Beach (podle kalifornské lokality soutěží elegance), téhož roku představil další variantu SS 101J Pendine Motorcycle (podle rekordní trati na britské pláži Pendine Sands), samozřejmě vše z ruční výroby s limitovanou kapacitou pouhých pěti kousků ročně.

Vyvinul pro ně nový vidlicový dvouválec Brough Superior BS 101K o zdvihovém objemu 1 001,6 kubických centimetrů (vrtání x zdvih 86 × 86,2 mm) pro první kreaci, přidal verzi BS 101 K-L se stejným objemem pro repliku Lawrence of Arabia Type 1926 a další dvouválec BP 101 J-P pro Pendine Motorcycle. Cenu nového stroje tehdy stanovil na 225 tisíc eur, tedy přes 5,6 milionu Kč. Kolik jich skutečně v Rakousku vzniklo, se nám zjistit nepodařilo.

George Brough (1890–1970) vyrobil celkem 3 048 motocyklů devatenácti různých typů v první éře existence značky Brough Superior, která trvala v letech 1919 až 1940. Z předválečné produkce byly nejslavnější vidlicové dvouválce Brough Superior (Super Sport) SS 80 (od roku 1923) a SS 100 (od roku 1924), u nichž typové číslo značí maximální rychlost v mílích za hodinu (tedy našich 128,7 a 160,0 km/h).

Byly to drahé, luxusní a nejrychlejší motocykly své doby, od roku 1925 ke každému stroji SS 100 firma vystavila certifikát, že byl na dosažení rychlosti 100 mph testován. Není divu, že rychlejší SS 100 byly rovněž základem verzí Pendine (závodní) a Alpine Grand Sports (soutěžní). Protože motocykly Brough vyráběl už Georgův otec William (v letech 1902 až 1925), tak se syn chtěl řádně odlišit a zdůraznit výjimečnost svých, a proto je překřtil na Brough Superior. Založil na Haydn Road v Nottinghamu novou továrnu a pokračoval ve výrobě motocyklů až do roku 1940, kdy jejich odbyt zastavila válka.

Brough Superior využíval hlavních komponentů od různých vybraných subdodavatelů, ovšem jejich kvalita byla prostě zásadní. Nejčastěji sáhl po vidlicových litrových motorech JAP od firmy J.A.Prestwich a převodovkách Sturmey-Archer, ale speciálně upravených pro Brough Superior, což potvrzovalo i toto jméno zdůrazněné na bocích dvouválce. První typ SS 80 sice vyjel se švýcarským motorem MAG (Motosacoche) V2 o objemu 732 kubických centimetrů, další však už měly litrové JAP 1000 V2, stejně jako první SS 100; jiné dostaly také Matchless 1000 V2, vždy uložené v rámu s osou klikového hřídele napříč.

Prototyp SS 100 testoval sám George Brough úspěšnou účastí v osmidenní Alpine Trial. Dvouválec OHV o objemu 988 kubických centimetrů (vrtání x zdvih 85,5 × 86 mm) dával výkon 45 koní (33 kW) při 5 000 ot./min, třístupňová převodovka měla ruční řazení a motocykl o hmotnosti 180 kg lehce dosahoval rychlosti 160 km/h (závodní verze Pendine jela dokonce 110 mph, tedy 177 km/h). K nejlepším klientům patřili plukovník Thomas Edward Lawrence (1888–1935), zvaný Lawrence z Arábie, jenž sedlal postupně sedm strojů Brough Superior; ten osmý si však už z Haydn Road neodvezl, protože na sedmém smrtelně havaroval.

K významným závodníkům na strojích Brough Superior patřili nejen místní Freddie Dixon, Eric Fernihough nebo Bert Le Vack, ale také náš kpt. Vladimír Kučka (1897–1941), který na typu SS 100 vyhrál závod Brno–Soběšice (roku 1925 kategorii moto, ale v roce 1926 absolutně, když dosáhl shodného času s Bohumilem Turkem na Walteru), a Brit George Patchett, pozdější konstruktér naší Jawy.

Brough Superior byl průkopníkem skutečných „superbike“, kromě zmíněných dvouválců vyvinul čtyřválec 0,8 litru s kapalinou chlazeným motorem z osobního vozu Austin Seven (roku 1932 vzniklo deset kusů), o rok později vzrostl výkon SS 100 s motorem JAP 996 (vrtání x zdvih změněny na 80 × 99 mm) na 74 koní (54 kW) při 6 200 ot./min a největší rychlost na 200 km/h!

Poslední originály přešly na dvouválce Matchless 1000, rovněž s rozevřením válců v úhlu 50 stupňů. Pro provoz se sidecarem vzrostl objem válců až na 1 150 kubíků. Krátce se vyráběly i ekonomické modely 500 a 680 (rovněž dvouválce JAP), ale i unikátní Brough Superior Dream s motorem boxer a pohonem zadního kola kloubovým hřídelem jako u konkurenčních BMW, ovšem v tomto případě šlo o čtyřválec.

Po válce se výroba už nerozběhla, a to i pro nedostatek kvalitních subdodavatelů. George Brough nejprve opravoval vozidla a pak vyráběl strojní součásti. Málo známé jsou ovšem automobily Brough Superior, rovněž luxusní, jejichž produkce dosáhla v letech 1935 až 1939 pouhých devadesáti kusů na amerických podvozcích Hudson s řadovými šestiválci a osmiválci, pouze jediný dvanáctiválec na vlastním podvozku vyjel s motorem Lincoln Zephyr.

Dnešní společnost Brough Superior Motorcycles S.A.S. je registrována na francouzské adrese v Saint Jeanu, přestože Upham původně začal jako Brough Superior Motorcycles v rakouském Pettenbachu. Když se totiž potkal s dalším nadšencem Thierry Henriettem v roce 2013 a domluvili malosériovou výrobu nových motocyklů Brough Superior SS 100 v několika různých verzích, levnějších než původní repliky, tak se produkce stěhovala do Toulouse (kapacita 80 strojů ročně).

Současný Brough Superior SS 100 se objevil i na českém trhu a v redakci jsme vzácný stroj už vyzkoušeli. Jeho pohonnou jednotkou je kapalinou chlazený litrový dvouválec s širokým rozevřením válců v úhlu 88 stupňů, za jehož vývojem stojí další společnost Akira Engineering z Bayonne, známá přípravou motorů Kawasaki ZX-10R pro mistrovství světa Superbike. Základní výkon činí 100 koní (73 kW) při 9 800 ot./min; pouze pro track days je určena verze Sport s výkonem 130 koní (96 kW). Cena motocyklu je nyní sice od příznivějších 1,7 milionu Kč, ale rozhodně to není sportovní náčiní pro každého.