Takto podivně mohl vypadat moderní nástupce Trabantu. Na prototypy s motory Škoda se skoro zapomnělo

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Východoněmecké automobilky na tom v době socialismu byly ještě hůře než ty československé. Po válce vsadily na dvoutaktní motory, které se už v šedesátých letech ukázaly jako zastaralé. Na inovace ale nebyly finance, a tak dvoutaktní wartburgy a trabanty musely přežívat, nakonec až do začátku devadesátých let, kdy skončily vlastně jen kvůli pádu berlínské zdi, kdy v nových podmínkách tržní ekonomiky neměly šanci na úspěch. Přitom tomu mohlo být jinak.

To, že Trabant a Wartburg nakonec v osmdesátých letech aspoň trochu modernizovaly spalovací motory ze Západu, ještě neznamená, že by se na inovacích nepracovalo už předtím. Hezkým příkladem jsou třeba prototypy ze Cvikova zamýšlené jako náhrada za dobře známý Trabant 601.

Prvním příkladem je prototyp Trabant P603 z roku 1967. Vznikl tak jen tři roky po Trabantu 601 alias rozsáhlé modernizaci řady 600, kdy ve Cvikově ještě věřili, že mají prostředky na brzkou modernizaci výrobního portfolia.

Na tehdejší dobu šlo o velké inovace. Trabant P603 využil moderní koncepci hatchbacku i nadčasový design, který oku lahodil. Zásadně inovována byla rovněž technika v útrobách, konstruktéři totiž vsadili na čtyřtaktní motor Škoda!

Realizace se však více než zajímavý prototyp bohužel nedočkal. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se totiž rozjel společný projekt automobilek ve Cvikově a Eisenachu s československými AZNP, jehož výsledkem měla být výroba různých automobilů s co nejvyšším počtem shodných komponentů. Dnes bychom toto řešení nazvali „modulární platformou“.

Dle této myšlenky se v první polovině sedmdesátých let postupně zrodily prototypy Trabant P760 a Trabant P610, které se lišily svým designem. V obou případech však šlo o třídveřový hatchback. Ten měl být technicky spřízněn se Škodou P760 a Wartburgem P760, jež byly zase sedany.

Trabant P610 byl projektován se čtyřdobými motory o objemu 1,1 a 1,3 litru, v kombinaci se čtyřstupňovou manuální převodovkou. Menší čtyřtakt měl přitom poskytovat výkon 33 kW.

Myšlenka společné produkce počítala s tím, že české závody budou dodávat pohonné jednotky, zatímco ty východoněmecké komponenty pro pohon předních kol. Obě strany tak do projektu měly dodat ty prvky, s nimiž měly bohaté zkušenosti. Němci zkrátka potřebovali nahradit zastaralé dvoutaktní motory, Češi zase hledali komponenty pro moderní koncepci vše vpředu.

Zajímavostí přitom je, že výsledný automobil vůbec nemusel nést označení Trabant. Někdy se prototypům říkalo AWZ podle svého výrobce (Automobil - Werke Zwickau), zároveň se uvažovalo o oživení někdejšího označení Sachsenring. To v padesátých letech nesly luxusní vozy vyráběné ve Cvikově.

V průběhu let nicméně vyšlo najevo, že tak inovativní projekt v podmínkách reálného socialismu nemá šanci na úspěch. Přeshraniční společná výroba byla logisticky nerealizovatelná. Železnice spojující obě země byly tehdy přetížené a silnice neměly dostatečnou kapacitu, nebylo tak možné zajistit, že všechny potřebné komponenty dorazí na místo určení včas a v požadované kvalitě.

Němcům navíc došly finance na podporu projektu, a tak už v roce 1973 z projektu částečně vycouvala továrna v Eisenachu. Už neměla vyrábět vlastní verzi vozu, ale jen výrobní díly.

V roce 1979 byl společný projekt Trabantu a Škody definitivně ukončen. Výsledkem tak na německé straně bylo jen zhruba 21 postavených prototypů Trabantu P610.

Jak východoněmeckou, tak československou automobilku společný projekt automobilu s pohonem předních kol natolik vyčerpal, že se z něj vzpamatovávaly ještě léta potom. Škoda nakonec až v osmdesátých letech realizovala Favorit, zatímco v NDR se zmohli jen na modernizaci stávajícího Trabantu P601 s motorem od Volkswagenu. Že to byl špatný krok, dokazuje i fakt, že zatímco Škoda dnes vzkvétá, trabanty se už nevyrábějí.

I proto se ve Cvikově na začátku osmdesátých let ještě vrátili k myšlence další modernizace modelů s dvoutaktním motorem. V roce 1982 byl tak postaven prototyp Trabant 601 WE II s moderně vyhlížející karoserií, avšak již tradičním dvoutaktním dvouválcem o výkonu 19 kW.

Ani tento projekt se však sériové výroby nedočkal, přestože byly do vývoje investovány miliony marek.