Století českého automobilu: Octavia byla první Škodovka světové kvality

První novodobá se stala Octavia fenoménem. Byla první Škodovkou na světové úrovni, který dobyl nejen domácí trh, ale získal obrovskou popularitu v zahraničí, také pomohla znovu rozšířit modelovou řadu Škoda na dva základní typy a stala se základním stavebním kamenem novodobého úspěchu automobilky. Domácí premiéru měl 1. září 1996 v centru Prahy, šampaňským jej pokřtil sám tehdejší předseda vlády Václav Klaus a novináři se zúčastnili prvních testovacích jízd hned následující den. Třetího září pak prezident republiky Václav Havel přestřihl pásku a oficiálně zahájil provoz nového závodu v Mladé Boleslavi.

Úspěch první novodobé Octavie (projekt nesl interní označení SK 341) byl tak velký, že se vyráběla ještě šest let souběžně s druhou generací, uvedenou roku 2004, tedy až do roku 2010! Celkem vzniklo 1 445 590 vozů, z toho 472 492 v provedení Octavia Combi. Výrobce se trefil do vkusu zákazníků prostorným interiérem s neobyčejně velkým zavazadlovým prostorem, rozšířením nabídky o hospodárné turbodiesely TDI a také s ukazatelem „value for money“, tedy příznivým poměrem ceny a užitných vlastností.

Nová Octavia se rodila už od roku 1992 jako první vůz české značky kompletně vyvinutý pod taktovkou mateřské skupiny Volkswagen Group s využitím koncernové platformy. Během vývoje došlo k přechodu na modernější platformu PQ34 spřízněnou s VW Golf čtvrté generace, nikoli té třetí, jak bylo původně plánováno.

Málo je známo, že první návrh Octavie představil Giorgetto Giugiaro, ale při prezentaci české vládě byl návrh zamítnut (Česká republika měla ještě na automobilce podíl), a tak se zrodil návrh druhý od Dirka van Braeckela, jenž byl jmenován šéfdesignerem Škoda Auto, zatímco upravený původní návrh využil další člen koncernu Seat pro Toledo druhé generace. Octavia si tak zachovala klasickou mřížku přídě s centrálně umístěným logem.

Na testovací jízdy s první Octavií jsme vyrazili 2. září 1996 napříč Českým rájem k hradu Kost, k dispozici byly vozy v nejvyšší výbavě SLX se třemi různými motory. Jako první jsme prověřili stříbrný turbodiesel 1.9 TDI o výkonu 66 kW (90 k), teprve později se uvolnil červený 1.8i 20V (DOHC s pětiventilovým rozvodem) se zážehovým čtyřválcem o výkonu 92 kW (125 k), a nakonec jsme plynuli krajinou se zážehovou šestnáctistovkou o výkonu 55 kW (75 k). Všechny vozy měly čtyřválec umístěný vpředu napříč a pětistupňovou převodovku s řazením na podlaze, samozřejmě s pohonem předních kol.

Podle tvůrců vozu bylo odpružení naladěno komfortněji než u VW Golfu IV nebo Audi A3, přesto byly jízdní vlastnosti velmi dobré. Přední náprava byla obvyklé koncepce se spodními příčnými rameny a vzpěrami McPherson, vzadu byla vlečená ramena spojená torzní příčkou a vinuté pružiny. Obě silnější verze měly kotoučové brzdy na všech kolech (pouze 1.6 vzadu bubnové), přesné hřebenové řízení bylo standardně s posilovačem.

Nejprve vyjel z bran mladoboleslavské fabriky čtyřdveřový sedan, tedy vlastně liftback, protože přístup k zavazadlovému prostoru usnadňovala vzhůru výklopná stěna. Palivová nádrž pod zadními sedadly měla objem 55 litrů, což dovolovalo slušný dojezd, zejména s motorem TDI (spotřeba 5,2 l/100 km proti 7,9 a 8,6 litru u zážehových). Vůz měl rozvor náprav 2512 mm, délku 4511 mm, šířku 1731 mm a výšku 1429 mm.

Během let první Octavia sílila, dostala praktickou verzi Octavia Combi a alternativně pohon všech kol. Při uvedení na trh byla 1.6 LX za 335 700 Kč, zatímco nejdražší 1.8i 20V SLX za 458 300 Kč. Octavia se záhy stala „novou tváří značky Škoda“ a prodejní čísla často překonávala menší Felicie a později Fabie.

Nepříliš oblíbená byla 1.9 SDI o výkonu 50 kW (68 k), tedy diesel bez přeplňování, který se stejně brzy tiše vytratil i z jiných modelů VW Group. Zajímavým pokusem se stala Octavia 1.4 MPI, která spolu s Fabií naposledy využila původní hliníkový motor Škoda z „embéčka“, ovšem zvětšený na objem válců 1397 kubických centimetrů s výkonem 44 kW (60 k) a opatřeným nepřímým vstřikováním.

Nejvíce očekávanou novinkou se však stala Octavia Combi, představená na autosalonu v Ženevě 1998, která nabídla zavazadlový prostor o objemu 548 litrů a po sklopení opěradel zadních sedadel zvětšený až na 1512 litrů. Nabídku rozšířily čtyřstupňové samočinné převodovky (i pro turbodiesely), pohonné jednotky procházely průběžnou modernizací, nová 1.6 s hliníkovým blokem už nabízela 74 kW (101 k), silnější 1.9 TDI měl 81 kW (110 k) a pětiventilová „osmnáctistovka“ dostala verzi Turbo s výkonem 110 kW (150 k), ve sportovní úpravě Octavia RS zvýšeným na 132 kW (180 k).

Nedávné svezení s posledně jmenovaným vozem na akci Škoda RS u Klatov opět potvrdilo, jak dobrý to byl automobil s vysokým výkonem a příjemným ovládáním při přiměřené hmotnosti. Octavia RS se stala nejrychlejším vozem Škoda, dosahovala 235 km/h a zrychlení 0 – 100 km/h za 7,9 sekundy. Jiné Octavie první generace se také montovaly v zahraničí od Polska po Indii.

Naše největší automobilka nabídla také Octavie upravené pro taxislužbu a policii, ale rovněž prodlouženou i pancéřovanou verzi pro státní představitele. Nabídku výbav rozšířily luxusní verze Laurin & Klement a modely s pohonem všech čtyř kol, které výrobce propagoval na akcích v marocké poušti, za Polárním kruhem v Norsku i jinde.

Velkému zájmu veřejnosti se těšily sportovní úspěchy, dosažené s vozy Octavia v různých stupních úprav. Do světových rally vyjela nejprve Octavia Kit Car, než se na autosalonu v Birminghamu představila ještě ostřejší Octavia WRC. Tovární tým Škoda Motorsport angažoval mnoho jezdců zvučných jmen, vyvrcholením bylo třetí místo Armina Schwarze na East African Safari Rally 2001. Dvoulitrový motor dával výkon 221 kW (300 k). Velmi populární byl seriál okruhových závodů Octavia Cup, pořádaný několik let, v němž hostoval také mistr vrchů Fabio Danti, který s Octavií dominoval italskému šampionátu.

Navzdory nástupu Octavie druhé generace (SK 351), uvedené na autosalonu v Ženevě 2004, se oblíbený první model vyráběl i nadále. Jeho předností byla také nižší cena než u nástupce, od něhož vozy odlišovala nová označení Octavia Tour a Octavia Combi Tour. Výroba byla převedena z Mladé Boleslavi do Vrchlabí, kde skončila 16. listopadu 2010. První novodobá Octavia právem patří mezi největší úspěchy Škoda Auto.