Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Lada Niva má už za sebou dlouhou historii, však se vyrábí již od roku 1977, a jak naznačují zprávy, do důchodu se ještě rozhodně nechystá – testuje se sportovní verze a za dveřmi je příchod většího motoru o objemu 1,8 litru. Dlouhá historie s sebou nese i nepřeberné množství postavených derivátů. Vybrali jsme ty nejzajímavější.
Šílený Marsh
Tím vůbec nejšílenějším derivátem je nepochybně tzv. Lada Niva Extreme Cross známá též jako Marsh, stavěná ruskou společností PSA VIS-Avto proslavenou speciály nabízenými pod značkou Bronto. Poznávacím znakem jsou obří kola, základem Marshe je totiž žebřinový rám a portálové nápravy z vojenského modelu UAZ Hunter. Výsledkem je terénní speciál se skvělou průchodností, který díky obřím pneumatikám zvládne dokonce plavat!
Niva Extreme ve své době vznikala jak s třídveřovou karoserií, tak jako pětidveřový model. Zajímavostí byl i fakt, že navzdory zásadním technickým úpravám si ponechala sériový motor v podobě benzinové sedmnáctistovky s výkonem 61 kW. Minimálně jeden exemplář se přitom prodal i do České republiky.
Speciál z Česka
Jeden z postavených speciálních derivátů Nivy měl dokonce název Special v názvu. Zajímavostí přitom je fakt, že Lada Niva Special vznikala přímo v České republice, z popudu tuzemského dovozce Autolada.
Niva Special byla reakcí na zákazníky hledající pracovní stroj, kterým základní třídveřová varianta nestačila. Speciál byl totiž jakýsi pick-up s rozměrným nákladovým prostorem, navíc zastřešeným. Auta vznikala přímo v Česku, po dovozu sériové varianty technici upravili zadní partie, kdy prodloužili převis a domontovali nástavbu. Speciál se následně prodával nejen v Česku, ale i na Slovensku.
Ruský pick-up
Pick-up na bázi Lady Niva nicméně vznikal také přímo v Rusku. Prodával se jako Lada 4 × 4 Pickup v době, kdy i výchozí vůz musel nést obchodní označení 4 × 4, protože jméno Niva vlastnil Chevrolet nabízející model Niva vyvinutý původně automobilkou AvtoVAZ.
Derivát s interním označením VAZ 21213 vznikal v malých sériích, měl karoserii s rozvorem 2 700 mm se zesíleným podvozkem a prodlouženým zadním převisem. Mohl mít buď otevřenou korbu, případně krycí plachtu, nebo plastovou nástavbu. Pod kapotou se pak vedle sériové sedmnáctistovky objevoval i silnější čtyřválec o objemu 1,8 litru.
Sanitka do terénu
Právě pracovní služba v různých podmínkách je něco, co Ladu Nivu léta charakterizuje. A právě pro takové klienty je často nenahraditelným pomocníkem. Hodí se třeba polárníkům i záchranářům, respektive horským službám, a proto se v letech 1995-2013 vyráběla Niva ve formě sanitky.
VAZ 2131-05 vznikl na bázi pětidveřového modelu. Proti němu se však mimo jiné odlišil zvýšenou střechou a jen trojicí bočních dveří - dvěma na pravé straně karoserie a jedněmi na levé straně. Auto sloužilo primárně jako zásahové vozidlo, na klasickou sanitku bylo uvnitř přece jen málo místa. Jednoduchá technika, nízká cena a skvělé terénní schopnosti však znamenaly, že v některých koutech Ruska šlo o vyhledávané zboží.
Prodloužené verze
Ono těch prodloužených variant Lady Niva bylo obecně vícero. Už v roce 1987 vzniklo experimentální vozidlo XM-2123, což byl třídveřový model s prodlouženým rozvorem o 150 mm, díky nataženému B-sloupku karoserie.
Na prototypu se zároveň testovala i další technika, jako bylo nezávislé zadní zavěšení nebo motor se zvýšeným objemem na 1,8 litru.
Verze se nakonec testovala až do začátku devadesátých let, a to hlavně z hlediska jízdních vlastností. Přišlo se totiž na to, že kvůli prodloužené karoserii má vůz větší tendenci se převracet.
V devadesátých letech následně vznikly i další prototypy prodlouženého modelu. VAZ 2129 „Kedr“ byl natažený dokonce o 500 mm, krátce se vyráběl i v malých sériích. Zároveň se stal základem pro pětidveřovou variantu VAZ 2131, která se začala vyrábět v polovině devadesátých let.