Článek
Návrat zvučných automobilových značek, dramatický boj o vítězství, úžasná atmosféra stého ročníku. Letošních 24 hodin Le Mans mělo snad všechno, co si fanoušek motorsportu umí představit. Jubilejní závod se sladkou tečkou pro italské Tifosi je sice definitivně minulostí, většina nadšenců však pozornost na okruh de la Sarthe soustředí i nadále. Co nevidět se tu totiž pojede znovu…
Ve čtvrtek 29. června odstartuje neméně velkolepá akce Le Mans Classic. Ta se sice nejede na tradičních čtyřiadvacet hodin, zase je to ale jedinečná příležitost, kterak můžete na jednom místě vidět slavné hrdiny vytrvalostních závodů napříč všemi dekádami. A možná vás překvapí, že je mezi nimi i mladoboleslavská Škoda. Ale pojďme popořadě.
Do Le Mans přes Brno
Roku 1946 představila domácí automobilka model Škoda 1101 Tudor, z něhož o pár let později vznikl odvozený závodní speciál Škoda Sport. Došlo pochopitelně na celou řadu úprav – odlehčený podvozek, upravené rozmístění agregátů, zkrácená páteřová roura, prodloužené přední rozvidlení či pozměněná poloha řízení i pedálů. Navzdory tomu zůstalo hodně dílů sériových, třeba 12V elektroinstalace PAL či pneumatiky Barum.
Zhotoveny byly dva exempláře s motorem o objemu 1,1 litru. Jeden s kompresorem pro třídu do 1 500 cm³ s výkonem 56 koňských sil, druhý byl zástupcem třídy do 1 100 cm³ a koníků měl dvaačtyřicet. Ostrá premiéra přišla 25. září 1949 v závodě o Cenu města Brna. Slabší kus ve své kategorii zvítězil, silnější obsadil druhou příčku.
Pracoviště řidiče je nanejvýš puristické. Umíte si tu představit několik hodin v ostrém závodním tempu?
Pro náročnou čtyřiadvacetihodinovku vybrala Škoda vůz bez kompresoru, který podrobila dalším úpravám. Zvětšil se rozvor, přibyly dva přídavné světlomety a vůz byl zhotoven v národních barvách (namísto původní modré). S plnou nádrží a náhradními díly s nářadím v kufru vážilo auto pouhých 700 kilogramů.
Vodou chlazený čtyřválec zvýšil kompresní poměr na 8,6 : 1 a dostal karburátor Solex. To společně s dalšími modifikacemi vedlo k navýšení výkonu na 37 kW, tedy 50 koní. Škoda Sport na tehdy obvyklé závodní palivo dosahovala maximální rychlosti 140 km/h při průměrné spotřebě asi 12 l/100 km. To pro Škodovku byla obrovská výhoda, neboť její posádka zvládla na jedno natankování až čtyřhodinový stint, tedy výrazně delší úsek než přímá konkurence.
Tak blízko úspěchu
Jediná účast Škody na slavném závodu 24 hodin Le Mans se datuje do roku 1950. Ve speciálu Škoda Sport se střídali Václav Bobek a Jaroslav Netušil, kteří se za prvních třináct hodin probojovali na druhé místo v kategorii do 1 100 cm³, a dokonce páté místo celkově. Ve 121. kole je však potkala banální závada v podobě prasklé pojistky ojničního čepu. Protože ale tehdejší pravidla vyžadovala, že se smí využít jen náhradních dílů a nářadí, které se veze na palubě, česká výprava odstoupila.
Škodovka sice chtěla navázat účastí v dalších ročnících (dokonce se dvěma vozy), tehdejší politická situace ale byla proti. A tak se mladoboleslavský návrat do Le Mans začal rýsovat až po dlouhých 70 letech právě v rámci Le Mans Classic. Jenže ani ten se neobešel bez komplikací. Prestižní automobilovou událost totiž v roce 2020 zařízla pandemie koronaviru. Historické stroje tak na místo zamířily až o dva roky později… včetně Škody!
Historický snímek Škody Sport na startu 24 hodin Le Mans v roce 1950.
Takřka ztracena
Speciál Škoda Sport dostával po návratu z Le Mans další modifikace, tou nejextrémnější se stala varianta se dvěma kompresory a výkonem 190 koňských sil. Roku 1953 dosáhlo auto maximální rychlosti 160,1 km/h, což byl tehdy ve třídě do 1 100 cm³ československý rekord. Po vyřazení ze škodováckých řad zamířily oba speciály do rukou soukromých vlastníků, kteří s nimi závodili až do roku 1963.
Kousek, který do čtyřiadvacetihodinovky nastoupil, byl dlouhé roky považován za definitivně ztracený. „Našel jsem ho až po dlouhé detektivní práci, během níž jsem mluvil s bývalými závodníky, mechaniky a pořadateli závodů,“ říká Michal Velebný, který se posléze stal majitelem speciálu. To je mimochodem další pozoruhodný příběh Škody Sport…
Rodina pana Velebného se na rozvoji Škodovky podílí již po tři generace. Michal je coby koordinátor zodpovědný za restaurování a údržbu vozidel ve Škoda Muzeu a právě ke „sporťáku“ má obzvlášť pevný vztah. Vždyť autorem návrhu karoserie byl jeho dědeček Josef Velebný, který mu dokonce odkázal i podepsané konstrukční plány.
„Po objevení vozu trvalo ještě několik dalších let, než bylo auto připravené zase vyjet na silnici,“ uvedl Michal Velebný k samotné renovaci. Za zmínku stojí především věrnost originálu, vždyť třeba karoserie zůstala navzdory dlouhé závodní kariéře automobilu prakticky netknutá.
Posádka ve složení Michal Velebný (vlevo) a Stanislav Kafka je připravena na start. Některé důlky na karoserii dost možná pocházejí ještě z původní účasti v Le Mans.
Zpět na místo činu
Po loňském úspěšném návratu se Škoda chystá na start Le Mans Classic znovu. A asi vás nepřekvapí, že za volant v rámci historických jízd usedne právě Michal Velebný, kterého doplní další zkušený jezdec Stanislav Kafka. Stejná posádka závodila i loni a v kategorii 2 (vozy z let 1949 až 1956) obsadila třiačtyřicáté místo ze 74 posádek.
Ještě před výpravou do Francie však mladoboleslavská značka provětrala vůz na závodní dráze v Česku. Stalo se tak v tichosti na autodromu Sosnová jen pár dnů před startem velkolepé akce. O jízdách věděla jen hrstka vyvolených, a tak mohli speciál v akci vidět jen ti šťastlivci, kteří kolem autodromu zrovna projížděli a všimli si zvláštního ruchu na trati. Ale nebojte, jedenáctistovka v útrobách se znovu rozburácí co nevidět!
Slavnost Le Mans Classic 2023 se uskuteční od čtvrtka 29. června do neděle 2. července. Pokud výlet na poslední chvíli zvažujete, raději si pospěšte. Na nedělní vyvrcholení stojí vstupenka v přepočtu 1 200 Kč. Chcete-li být v centru dění všechny čtyři dny, a navíc mít privilegované místo na tribuně či vstup do paddocku, připravte si pět tisíc. Navzdory cenám lístky velmi rychle mizí.
