Článek
První vůz automobilky Ford Motor Company, nazvaný jednoduše Model A, se začal prodávat o pouhý měsíc později. Farmářský synek Ford, který sbíral zkušenosti i v Edisonových podnicích, ale nebyl v té době ve výrobě benzinových vozítek žádný nováček, jeho první výrobek se jmenoval Quadricycle a sestrojil ho v roce 1896. Byl to dvoumístný kočárový vozík se zážehovým motorem a s koly, zvonkem a řídítky od bicyklu. Kočár ostatně připomínalo i „áčko“, kterého za pouhý rok vzniklo na 1700 kusů.
Fordova společnost, jež v té době byla jen jednou z mnoha rodících se automobilek, si díky Modelu A přišla na slušné peníze, které použila na další rozšíření. Pověstnou díru do světa udělala značka Ford pět let po představení Modelu A, v září 1908. Tehdy vyjel do světa Ford Model T, automobil, jenž vydržel ve výrobě dlouhých 20 let a postavil Ameriku na kola. „Téčka“ se vyrobilo neuvěřitelných 15 milionů kusů a dodnes patří do první pětky nejprodávanějších osobních aut všech dob.
Model T tak splnil Fordův sen o masové produkci levného, a tedy dostupného vozu. Nebyl to sice žádný zázrak techniky, ale s cenovkou 825 dolarů byl dostupný i pro příslušníky střední třídy. Po pěti letech (kdy se „téčka“ oproti tradované verzi vyráběla i v jiných barvách než jen černé) zavedl Henry Ford ve své automobilce pásovou výrobu. Výroba jednoho auta tak zabrala jen hodinu a půl místo předchozích 12 - a s tím mohla ještě víc klesnout i cena.
Konstruktér C. Harold Wills (za volantem) a Henry Ford na Modelu N vyjíždějí na zkušební jízdu.
„Dělníci, kteří vyrábějí auta, by měli mít možnost si jedno koupit, aby si mohli vyjet na nedělní výlet,“ říkal továrník. A svým podřízeným poskytl peníze i čas, v němž je mohli utrácet. Od roku 1914 platil pět dolarů denně za osmihodinový pracovní den, zatímco běžný plat byl 2,3 dolaru za devět hodin práce. Není tedy divu, že v té době Ford vyráběl a prodával 300 000 aut ročně, tedy víc než všechny ostatní tehdejší americké automobilky dohromady.
„Téčko“, jakkoli úspěšné, se ale postupně stávalo pro firmu přítěží. Zatímco konkurence produkovala novější, rychlejší i pohodlnější auta, trval Henry Ford sveřepě na svém Modelu T. Což automobilku mohlo stáhnout, podobně, jako to o půl století později hrozilo Volkswagenu kvůli zastarávajícím broukům. Nakonec se ale lidem z Fordova okolí podařilo přesvědčit jejich šéfa, že věci jako elektrický startér nebo běžné pedály a řadicí páka nejsou nepotřebný luxus.
Na konci roku 1913 začal Ford zavádět pásovou výrobu.
V květnu 1927 tak v Detroitu vyrobili poslední exemplář Modelu T a na podzim už továrna produkovala modernějšího nástupce, Model A. Zarputilé trvání na „téčku“ přitom nebylo ani zdaleka jediným Fordovým výstřelkem. Výborný obchodník, ale také podivín a zatvrzelý individualista, který neuměl přijímat cizí názory, si třeba ve 30. letech koupil vysílací čas v rozhlase a v „nedělní Fordově hodince“ dal předčítat své rady. Pověstné byly jeho protiodborářské a antisemitské tirády.
Když ale Henry Ford 7. dubna 1947 ve věku 83 let zemřel, byl právem považován za největšího podnikatele 20. století. Jeho firma se vyvinula v obrovský konglomerát, jenž před druhou světovou válkou vyráběl například i vlastní letadla a měl továrny v řadě zemí světa. Firma, ve které mají dodnes hlavní slovo Fordovi potomci, patří mezi největší automobilky světa. Podobně jako jeho konkurenti ale dnes hledá, jakým směrem se v době přechodu k elektromobilitě vydat.