Zemřel „objevitel driftování“. Japonský závodník Kunimitsu Takahashi odešel na věčnost

Kunimitsu Takahashi byl jedním z nejvýznamnějších závodníků japonského motoristického sportu, už navždy se zapsal do historie jako průkopník driftování, ale svou úspěšnou závodní kariéru odstartoval v jedné stopě. Narodil se 29. ledna 1940 v japonském městě Koganei v prefektuře Tokio a už během dospívání usiloval o titul jednoho z nejslavnějších závodníků v nově vznikajícím japonském motorsportu.

Už v mladém věku podlehl vůni spáleného benzinu a jako osmnáctiletý debutoval v motocyklové soutěži All-Japan Clubman Race, přičemž s motorkou BSA Gold Star zvítězil ve své třídě a pokořil i zkušenější soupeře. I když startoval v kategorii juniorů do 350 ccm, závodil s vyšší průměrnou rychlostí než jezdci na silnějších strojích. V následujícím roce se do soutěže vrátil, ovládl třídu do 500 ccm a již ve 20 letech byl jedním z nejlepších japonských jezdců.

Takahashi byl navíc velkým obdivovatelem japonského inženýra a průmyslníka Soichira Hondy a vážil si, když svými schopnostmi a nadáním přitáhl pozornost Hondy, hledající talentované jezdce pro nově vznikající mezinárodní závodní program. V roce 1960, tedy v časech, kdy Japonsko ještě nemělo jediný asfaltový závodní okruh, si tak zajistil vstupenku do světových závodů a mohl soutěžit naplno.

Hned v roce 1961 se navzdory svým malým zkušenostem stal prvním jezdcem vítězícím ve vrcholné disciplíně – s tovární Hondou RC162 jako první projel pod šachovnicovou vlajkou Velké ceny Západního Německa na Hockenheimu a vyhrál třídu do 250 ccm. V další sezóně na úspěch navázal dvěma po sobě jdoucími vítězstvími ve třídě ve Španělsku a Francii, ale zlomový životní okamžik se teprve blížil.

S novými úspěchy byl odhodlaný a připravený stát se hvězdou v legendárním silničním podniku Tourist Trophy na britském ostrově Man, nejtěžším motocyklovém závodě na světě. Při ošklivé havárii ve vysoké rychlosti však na určitou dobu ztratil vědomí, což rozhodlo o tom, aby motocyklové závodění pověsil na hřebík. Motorsportu se ale neplánoval vzdát.

Jen málokdo očekával, že se hvězda Kunimitsu Takahashiho teprve naplno rozzáří. Poté co závodění na dvou kolech ukázalo svou nebezpečnou tvář, rozhodl se přesedlat na čtyři kola a upsal se japonskému automobilovému výrobci Prince Motor Company, spadajícímu pod Nissan, aby závodil se speciálem R380. Tovární tým se usilovně snažil porazit Porsche poté, co s modelem Skyline 2000GT ochutnal triumf při Velké ceně Japonska 1964.

Jeden z nejpamátnějších okamžiků Takahashiho kariéry se ale odehrál až o pár let později při souboji o první místo ve Velké ceně Japonska 1967. S Nissanem R380A-II soupeřil s Tetsu Ikuzawou v Porsche 906 a s blikajícími světly jej doslova tlačil před sebou. Ikuzawa ale náhle netrefil správné podřazení, přičemž se oba závodníci roztočili po dráze ve snaze vyhnout se hrozící srážce.

Tetsu Ikuzawa znovu nastartoval rychleji než Takahashi a ihned zamířil do boxů kvůli kontrole poškození a tankování. Takahashimu nastartování motoru trvalo déle, a když přijel ke svým mechanikům, nabral ztrátu jednoho kola. To zmařilo další naděje na vítězství. I když nevyhrál, svým hrdinským soubojem si získal obdiv diváků. Obecně byl považován za jednoho z nejlepších japonských závodníků, i přestože mu vítězství neustále unikala.

„Kuni-san“, jak se Takahashimu přezdívá v japonském motorsportu, se nejvíc proslavil na vrcholu éry prvních japonských cestovních vozů, když závodil s původním Nissanem Skyline GT-R. Spolu s Mito Kitanem a Motoharu Kurosawou tvořil slavné trio Oppama Works Miragurasu, jménem odkazující na továrnu Oppama, vývojové středisko závodních aut Nissanu. Slovo „miragurasu“ pak v japonštině znamená „tři vrány“, ale významem se podobá třem mušketýrům.

Tři zkušení závodníci v rychlých Nissanech dominovali seriálům cestovních vozů a začali budovat status legendy, jaký si Nissan GT-R nese dodnes. V březnu 1972 pak sám Takahashi vyhrál závod Fuji Grand Champion na 300 kilometrů a pro slavnou „Hakosuku“ získal 50. vítězství za tři roky, čímž pomohl prvnímu Skylinu stát se jedním z nejproslulejších japonských aut vůbec.

Bylo to ale něco jiného, čím Kunimitsu Takahashi navždy změnil automobilovou kulturu. Během závodů začal své GT-R záměrně posílat do oblouků způsobem, jakým ztrácel trakci na všech čtyřech kolech. Do zatáček najížděl rychleji než soupeři a plynule přecházel mezi přilnavostí a řízením smykem. Aniž by to tehdy tušil, byl prvním závodníkem na světě využívajícím techniku driftování.

Novým řidičským stylem upoutal pozornost fanoušků, mezi nimiž byl i Keiichi Tsuchiya. Ten se v následujících letech zasloužil o zpopularizování driftování, přičemž se stal obdivovaným řidičem, proslaveným legendárním DVD „Drift Bible“, v němž ostatní milovníky spálených pneumatik seznamuje se svými řidičskými technikami pro jízdu řízeným smykem.

Kunimitsu Takahashi závodil v japonských šampionátech cestovních vozů JGTC a Super GT spolu se svým obdivovatelem Keiichim Tsuchiyou, s Porsche 962C třikrát ovládl All Japan Endurance Championship, zúčastnil se čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans, a dokonce závodil s monoposty Formule 2 a Formule 3000. V roce 1977 navíc odstartoval i do jednoho závodu Formule 1.

Do závodnického důchodu odešel v roce 1999 ve věku 59 let, aby se mohl soustředit na vedení vlastního týmu Team Kunimitsu. Byl silným soupeřem, ale navíc byl i závodníkem gentlemanem. V květnu 1977 v zahajovacím závodě seriálu All Japan F2000 Championship na Suzuce se vzdal prvního místa v předposledním kole, když Kenichi Takeshita těsně za ním nabodl svůj monopost na svodidla. Takahashi okamžitě zastavil a rozběhl se k vraku, aby mu pomohl ven.

Závodní maršálové i soupeři byli jeho aktem nesobeckosti dojati. Kunimitsu Takahashi byl nejprve člověk, pak závodník. Na vrcholu své kariéry inspiroval celou generaci budoucích japonských závodníků, pomohl vzniku japonských automobilových legend a objevil novou řidičskou techniku i celou disciplínu motorsportu.

Kunimitsu Takahashi zemřel 16. března 2022 ve věku 82 let po několikaletém boji s lymfatickým nádorovým onemocněním. Byl významnou osobností, na jakou bychom neměli zapomenout.