Stavěl nejrychlejší formule a nejzábavnější sporťáky. Jeho smrt byla stejně tajemná jako Elvisova

Anthony Colin Bruce Chapman miloval letadla a automobily. Narodil se 19. května 1928 v Richmondu v britském hrabství Surrey, kde jeho otec vlastnil hospodu Orange Tree, než se rodina přestěhovala do severního Londýna, kde pak Chapman Senior vedl nádražní hotel. Colin promoval v oboru strojní inženýrství na University of London, koncem války nastoupil do univerzitní letky a naučil se létat. Později však zaměstnání v Royal Air Force odmítnul, protože nechtěl být vojákem. Peníze však potřeboval, a tak vystřídal různá zaměstnání, než se uchytil u British Aluminium, kde pracoval ještě v době, kdy už stavěl své první vozy.

Vydatnou oporou mu byla jeho dívka Hazel Williams, která ho podpořila stejně jako její otec Vic, jenž mu pronajal tři garáže na zahradě. Colin začal kupovat a opravovat auta, než si na základě Austin Seven postavil první vůz s novou karoserií z překližky, aby se zúčastnil tzv. trialů, tedy terénních soutěží lehkých upravených vozů, které jsou dodnes britskou specialitou. Tehdy chtěl Colin spíše závodit než konstruovat, a tak absolvoval dokonce 24 h Le Mans 1956 (dva z jeho tří Lotusů dojely, pouze on odpadl s poruchou motoru) a ve stejném roce se na Vanwallu přihlásil do Velké ceny Francie v Remeši, ale nakonec nestartoval.

Chapman nikdy nepotvrdil, proč své automobily nazval Lotus, ovšem jedna z legend tvrdí, že své Hazel něžně říkal Lotus blossom, tedy rozkvetlý kvítku lotosu. Znak automobilů Lotus dlouho doplňovala stylizovaná písmena ACBC, kompletní iniciály Chapmanova jména. Zprvu byla výroba pouze kusová, po Lotusu I následovaly další, vesměs pro klubové závody na okruzích a trialy. Vozy byly značeny římskými čísly I až X, pak vyjel Eleven (jedenáctka) a od typu 12 (Formule 2 z roku 1957, o rok později přestavěná na první Formuli 1) jsou všechny typy označeny arabskými číslicemi.

Z tohoto období je nejslavnější Lotus VII, později zvaný Seven, spartánský roadster vyrobený u Lotusu ve čtyřech sériích v počtu 2 682 kusů do roku 1973, než byla licence prodána firmě Caterham Cars, která Seveny vyrábí dodnes. Prvním sériovým byl koncepčně podobný Lotus VI, jenž vznikl v počtu 110 kusů v letech 1953–1955. V roce 1953 půjčila Hazel svému Colinovi, jehož se později stala manželkou a matkou tří potomků (syn Clive a dvě dcery), tehdy závratnou částku 25 liber, aby založil společnost Lotus Engineering v londýnském Hornsley. Colin ji jmenoval druhým ředitelem, vzali se v říjnu 1954, byla po jeho boku celý život a přežila ho do roku 2021.

Nesmírně činorodý inženýr postupně výrobu rozšiřoval, přestěhoval do Cheshuntu (Herts) a v roce 1966 otevřel novou velkou továrnu v Hethelu (Norfolk), postavenou na místě bývalého vojenského letiště, kde vytvořil testovací dráhu. V té době už byl jedním z nejvýznamnějších konstruktérů monopostů Formule 1, při jejichž stavbě uplatnil mnohá inovativní řešení. Byl u přechodu motoru zepředu do zádě vozu, vzniku samonosných konstrukcí, přítlačných křídel, pohonu všech kol, turbínového pohonu, vozů wing-cars s přítlačným efektem a prvním uživatelem legendárního motoru Ford-Cosworth DFV (jeho jezdci s ním dobyli první i rekordní 150. vítězství).

První ze 79 triumfů ve Formuli 1 dobyl na Lotusu soukromého týmu RRC Walker nezapomenutelný Stirling Moss v Monaku 1960, první triumf továrního týmu vyjel Skot Innes Ireland ve Velké ceně USA 1961, teprve o rok později rozjel svou šňůru pětadvaceti vítězství Formule 1 další Létající Skot Jim Clark, který Lotusu dobyl tituly mistra světa 1963 a 1965. Navzdory úspěchům přišly i tragédie, za volantem Lotusů zahynuli Jim Clark, Jochen Rindt, Mike Spence, Ronnie Peterson a další hvězdy automobilových závodů. Chapmanova snaha snížit hmotnost ad absurdum znamenala, že některé díly vozů byly poddimenzované, což vyjádřil Graham Hill slovy: „Když vidím, že mě předběhne kolo, tak vím, že řídím Lotus…“

Další čtyři mistrovské tituly ve Formuli 1 pro Lotus dobyli Graham Hill (1968), Jochen Rindt (1970), Emerson Fittipaldi (1972) a Mario Andretti (1978). Pohár konstruktérů F1 patřil Lotusu nejen v těchto sezonách, ale také v letech 1963, 1965 a 1973 (celkem sedmkrát). Na Velké ceně Rakouska 1982 zvítězil Elio de Angelis naposledy za Chapmanovy éry, byl to 150. triumf motoru Ford-Cosworth DFV. Jako blesk z čistého nebe přišla 16. prosince 1982 zpráva, že Colin Chapman zemřel doma v Norwichu na zástavu srdce ve věku pouhých čtyřiapadesáti let!

Nikdo tomu nechtěl uvěřit a podobně jako v případě rokenrolové legendy Elvise Presleyho se objevily spekulace o tom, že Chapman žije ukryt v Jižní Americe, zejména po zprávách o jeho účasti na vývoji sportovního vozu De Lorean, jehož projekt skončil zpronevěrou deseti milionů liber od britských daňových poplatníků v Severním Irsku, za něž byl Fred Bushell, jeden z ředitelů Lotus Cars, o deset let později odsouzen. Britská vláda poskytla 85 milionů liber na zahájení výroby v nové továrně v Belfastu, z nichž přes panamskou společnost údajně putovalo pět milionů zpátky Bushellovi a Chapmanovi. Colin se významně podílel na vylepšení konstrukce tohoto vozu.

Team Lotus ve Formuli 1 vyhrál ještě sedmkrát po Colinově smrti (naposledy Ayrton Senna v Detroitu 1987), ale po sezoně 1994 z mistrovství světa odstoupil (dva pokusy o znovuzrození nebyly úspěšné). Výroba sportovních vozů Lotus, kde Colina Chapmana nejvíce proslavily typy Seven, Elite, Elan, Europa a Esprit, pokračuje po mnoha pertipetiích s novými majiteli dodnes. Clive Chapman, syn Colina a Hazel, nyní vede Classic Team Lotus pro účast v závodech historických vozů Formule 1.