Článek
Řeč je samozřejmě o Elišce Junkové, která se za svou krátkou, ale o to intenzivnější motoristickou kariéru stala slavnou závodnicí po celém světě. Žena narozená 16. listopadu 1900 byla obdivuhodnou osobností našeho motorismu. Jedna z prvních žen za volantem v Československu se velmi rychle stala úspěšnou závodnicí, která nakonec porážela nejen svého vlastního manžela Čeňka Junka, který ji k automobilům přivedl, ale nakonec se dokázala měřit i s nejslavnějšími závodníky své doby.
V roce 1927 vyhrála Velkou cenu Německa na Nürburgringu, a stala se tak vůbec první ženou, která vyhrála mezinárodní automobilový závod absolutně. O rok později na Targa Florio, tehdy nejtěžším závodě na světě, dojela pátá, když dvě třetiny závodu vedla a držela za sebou takové jména jako Louis Chiron, Albert Divo nebo Tazio Nuvolari. To vše na vozech značky Bugatti, které byly tehdy nesmírně populární po celém světě.
Byla křehká a drobná, často vzpomínala na to, jak náročné pro ni řízení bylo a jak chytře si musela za volantem počínat. Na fotce s manželem Čeňkem
Po smrti svého manžela Čeňka, který se stal 15. července 1928 první obětí Nürburgringu, se závoděním definitivně skončila a o rok později absolvovala takzvanou akviziční jízdu Indií a Cejlonem (dnešní Srí Lanka). Eliška jela z pověření Ettorea Bugattiho s vozem Bugatti T44 a trasa měřila více než 6 000 kilometrů. Jejím cílem tam bylo představit, jak značku Bugatti, tak i Československo. V následujících letech se angažovala při vzniku Masarykova okruhu v Brně, pracovala jako sportovní komisařka, Baťovi pomáhala s prodejem pneumatik a byla jednou z klíčových osob při pořádání závodů 1000 mil československých.
Díky svým jazykovým schopnostem, kouzlu osobnosti a nadání na diplomacii rozvíjela kontakty v rámci mezinárodních motoristických federací, byla členkou mnoha významných klubů. Eliška Junková se věnovala také organizátorské a funkcionářské činnosti. Podílela se na zvyšování úrovně tuzemských motoristických závodů, díky svým zahraničním kontaktům usilovala o jejich zařazení do mezinárodních kalendářů. Celý její život je protknut láskou a službou vlasti, o čemž svědčí i její aktivity v domácím odboji za druhé světové války. Po válce je ale samozřejmě všechno jinak… Je až s podivem, že Eliška Junková zůstala v Česku, kde 5. ledna 1994 také zemřela.
Teď se její jméno opět zablýsklo, když byla in memoriam uvedena do Síně slávy Mezinárodní federace historických vozidel FIVA. Je to bezesporu okamžik, který se zapíše zlatým písmem do historie našeho motorismu. Rozhodla o tom první červencový víkend mezinárodní porota, iniciátorem její nominace byl Stanislav Minářík, první viceprezident Autoklubu České republiky a člen legislativní a sportovní komise FIVA. Spolu s „královnou volantu“ vstoupily do Síně slávy takové osobnosti jako Sóičiró Honda, zakladatel japonské automobilky, nebo Battista Pininfarina, jeden z nejslavnějších karosářů světa, který propůjčil tvary spoustě poválečných Ferrari. Ale zpět k Elišce Junkové…
Eliška Junková – Nejslavnější česká závodnice a nejrychlejší žena své doby
„Porotci přihlédli nejenom k ojedinělé závodní kariéře Elišky Junkové, ale také k jejím dalším aktivitám na poli péče o mobilní kulturní dědictví lidstva. Překvapilo mě, jak je jméno Elizabeth Junek známé mezi příznivci automobilové historie v Indii, kde je živá tradice její akviziční jízdy Indií a Cejlonem z roku 1929,“ řekl Minářík.
„Eliška Junková je taky nesmírně populární ve Spojených státech amerických a ve Velké Británii. Svědčí o tom nejen její čestné členství v řadě veteránských klubů včetně Mezinárodního klubu bývalých jezdců Formule 1, ale i to, že ji americký sochař Thomas Melahn věnoval skulpturu zobrazující ji na trati Targa Florio. Nechybí ani podobné uznání z francouzské strany, když ji medailista Claude Gondard zpodobnil spolu s Ettorem Bugattim na jedné medaili. A je potřeba i připomenout, že v roce 1988. kdy se léčila v nemocnici, ji tam v rámci státní návštěvy Československa navštívil francouzský prezident Francois Mitterrand.“
FIVA je zkratka pro Mezinárodní federaci historických vozidel, která v 71 zemích světa sdružuje miliony majitelů a příznivců historických strojů. Je odborným partnerem nejvýznamnější mezinárodní organizace pečující o světové kulturní dědictví lidstva – UNESCO. FIVA si vzala za úkol „chránit, podporovat a udržet vozidla včerejška na silnicích zítřka“.
Pokud se chcete o Elišce Junkové dozvědět víc, tak si přečtěte článek Eliška Junková – křehká závodnice s velkým srdcem, který na Garáži vyšel při příležitosti jejích nedožitých 120. narozenin.