Automobilové závody jsou od toho, aby vítězila Francie! Zakladatel Alpine by oslavil 100. narozeniny

Není bez zajímavosti, že laminátovou karoserii pro Rédélého vůz postavila firma Chappe et Gessalin, která se později stala jeho konkurentem, když coby Automobiles CG stavěla podobné sportovní vozy s motory Simca! Rédélé jako dealer Renaultu ovšem vsadil na spolupráci s největší francouzskou automobilkou…

Kdo má rád sportovní vozy, nemůže chybět na automobilových závodech! Mladý Jean vyhrál svou první domácí Rally Dieppe-Rouen 1950 za volantem Renaultu 4 CV, což ho přivedlo až do továrního týmu Renault. S populární „želvičkou“ 4 CV, která vsadila na motor vzadu, jel dokonce dvakrát Rally Monte Carlo 1950 a 1951, kde sice neuspěl, ale pokračoval ve sbírání vavřínů v místních soutěžích. S kamarádem Louisem Ponsem vyhráli několikrát třídu do 750 kubických centimetrů v italských Mille Miglia a objevil se také v Le Mans!

Ve slavné čtyřiadvacetihodinovce v ročníku 1952 dojel celkově sedmnáctý s Guy Lapchinem, ale čtvrtý ve třídě 750 na 4 CV, když o rok později s Louisem Ponsem na jeho novém spyderu Deutsch-Dupuis nedokončili. V té době se už zajímal o konstrukci speciálů, po zmíněném spyderu startoval na speciálním kupé (rovněž s motorem Renault 4 CV) a vyhrál Grand Prix de Dieppe 1953. Právě tento vůz svými tvary předurčil první Alpine, protože Rédélé na jeho designu spolupracoval s mladým Italem Giovanni Michelottim, později proslulým automobilovým designerem.

Pařížskou premiéru slavil sportovní Alpine A106 pro modelový rok 1956 (zdůrazněno na místě registrační značky!) v říjnu 1955 na 42. autosalonu ve francouzské metropoli. Zatímco první kupé dostalo hliníkovou karoserii od italské karosárny Allemano podle Michelottiho návrhu, další už vsadily na laminátové karoserie. Na autosalonu v New Yorku 1954 vystavil Rédélé originální kupé The Marquis, které však klientelu v zemi silničních křižníků příliš neoslovilo, a tak se rozhodl pro jeho výrobu ve Francii (mimochodem, tento vůz je dnes součástí sbírky Collection Alpine, kterou vlastní Rédélého syn Jean-Charles). Po senzačním vítězství posádky Jean Rédélé/Louis Pons v Coupe des Alpes 1954 na Renaultu 4 CV byla volba značky pro sportovní vozy jednoduchá. Na oslavu alpského triumfu se jmenují prostě Alpine!

První A106 vychází z podvozkových skupin Renaultu, stejně jako všechny ostatní. Nejprve to byla osvědčená sedmsetpadesátka z typu 4 CV s výkonem 21 koní (15,4 kW), ve speciálním provedení A106S zvýšeným na 30 koní (21 kW). Původní třístupňovou převodovku přestavoval Rédélé na pětistupňovou podle přání klientů, kompaktní vůz s rozvorem náprav 2 100 mm a délkou 3 700 mm měl hmotnost pouhých 540 kg, podle výkonu dosahoval největší rychlosti 115 nebo 125 km/h. V roce 1955 byla také založena firma Société des Automobiles Alpine, první rok zhotovila třicet vozů ve spolupráci s pařížským dealerstvím Charlese Escoffiera, s jehož dcerou Michele se Jean koncem roku 1952 oženil.

První laminátové karoserie zhotovila firma bratrů Chappe a otce a syna Gerssalinů, později se laminátovaly v Rédélého manufaktuře v rodném Dieppe, které se stalo sídlem malé automobilky. Lehké a obratné vozy se okamžitě prosadily v soutěžích a závodech, na Alpine vyrostlo několik generací nejen francouzských závodníků. Vývoj pokračoval rychle, následovaly uzavřené i otevřené verze Alpine, pokračovala spolupráce s Giovannim Michelottim, který navrhl i nejslavnější „berlinettu“ A110, evoluci typu A108, s nímž značka přešla na originální páteřový rám ve stylu Lotusu.

Právě A110 vstoupila do historie coby jeden z nejúspěšnějších soutěžních vozů, její kariéru korunoval titul mistra světa 1973 ve značkách pro tým Alpine-Renault, když mezi jednotlivci Jean-Luc Thérier oficiálně titul nezískal jen proto, že nebyl ještě vypsán! První ropná krize nepřála sportovním vozům, a tak Rédélé prodal podíl Renaultu, jenž nakonec podnik převzal. Když Jean v roce 1978 odcházel, získal příslib Renaultu o zachování všech pracovních míst v Dieppe po dobu patnácti let.

Samozřejmě, vozy Alpine vyjely i do největšího závodu 24 h Le Mans, kde sice s malými čtyřválci neměly šanci na absolutní vítězství, ale vyhrávaly podle Indexu výkonnosti (ujetá vzdálenost zohledněná objemem motoru, právě v této kategorii v roce 1949 uspěl náš Aero Minor Sport) a v příslušné třídě. Z té doby je památný rozhovor Jeana Rédélého na autosalonu v Paříži 1968 s francouzským prezidentem Charlesem de Gaullem. Pan prezident se otázal: „A k čemu jsou vlastně automobilové závody?“ Zakladatel Alpine pohotově odpověděl: „Aby přece zvítězila Francie, můj generále!“ Nakonec se to stalo. Když vznikl dvoulitrový šestiválec Renault-Gordini, tak dvojice Didier Pironi/Jean-Pierre Jaussaud na Alpine-Renaultu A442B vyhrála 24 h Le Mans 1978 v absolutní klasifikaci!

Dnes je značka Alpine pod taktovkou Renaultu opět ve Formuli 1. Málokdo ví, že tam mohla být už v roce 1968. Tehdy Gordini pro Renault vyvinul třílitrový osmiválec, a tak se Rédélé rozhodl postavit monopost pro Velké ceny. Richard Bouleau a André de Cortanze se v Dieppe pustili do stavby Formule 1, označené Alpine A350. Pracovali tajně bez vědomí Renaultu s výhledem na sponzoring od Elfu. V dubnu 1968 byl vůz dokončen, Mauro Bianchi testoval v Zolderu a Zandvoortu, při druhém testu 23. června 1968 by dosažený čas stačil na místo ve středu startovního pole Velké ceny Nizozemska. Motor měl výkon 300 koní (221 kW) při 7 000 ot./min, ale byl koncipován pro 24 h Le Mans, aby vydržel celodenní maraton, takže na špičkové stroje Ford, Ferrari a Repco tehdejší F1 nestačil.

Když musel Jean Rédélé s pravdou ven, protože chtěl vůz přihlásit v červenci na Velkou cenu Francie 1968, tak dostal sdělení Renaultu o zákazu použití motoru v jeho závodním voze. Několik měsíců po této události byl monopost A350 rozebrán a prakticky zničen. Teprve když se Renault rozhodl sám vstoupit do Formule 1, vytvořil André de Cortanze na jeho žádost podvozek Alpine A500 (Renault F1 Laboratoire), který vyjel v roce 1976 pro zkoušky motorů Renault-Gordini V6 Turbo.

V roce 1995 výroba Alpine zanikla, protože se zpronevěřila původnímu záměru lehkých sportovních vozů pro radost z jízdy a soustředila se na větší (a dražší) luxusní typy. Továrna v Dieppe pak vyráběla jiné Renaulty, než od roku 2018 jméno Alpine znovu ožilo. Toho se však Jean Rédélé nedožil. Zemřel 10. srpna 2007 v Paříži.