Než přišla první Dacia Logan, byla tu Solenza. Rumunská Octavia bývala nejlevnější auto u nás, prodávala se za dnes nepředstavitelnou částku

Rumunská automobilka Dacia je dnes specialistou na výrobu cenově dostupných automobilů. Tato charakteristika je dlouhodobou strategií značky, která se podepisuje třeba na tom, že v příplatkové výbavě Dacia nabízí jen to, co zákazníci opravdu vyžadují. Tato osobitost ale není ničím novým, Dacia odjakživa platila za výrobce levných aut. Ostatně v roce 2003 bývala nejlevnějším vozem na českém trhu Dacia Solenza. Jaký je její příběh?

Dacia Solenza na trh vstupovala v roce 2003 jakožto nástupce modelu SuperNova, který se vyráběl od poloviny devadesátých let (tehdy ještě s předfaceliftovým názvem Nova).

Design už naznačoval další směřování značky, třeba modré logo bylo tehdy nové. Jednoduché tvarování použilo více oblin než předchůdce, hlavně třeba z hlediska světlometů. Páté dveře pak byly výklopné, šlo tedy o praktický liftback se snadným přístupem do kufru. Ten měl mimochodem udávaný objem 370 litrů.

To interiér dokazoval snahu o snížení ceny. Použity tu byly různé komponenty od Renaultu, který Dacii už tehdy vlastnil. Francouzská automobilka tu rumunskou privatizovala na konci devadesátých let. Konkrétně šlo o kliky dveří nebo volant pocházejí z Clia druhé generace. Největším benefitem proti SuperNově však bylo kvalitnější zpracování.

Auto dlouhé 4 083 mm technicky vycházelo ze svého předchůdce, s nímž sdílelo i rozvor 2 476 mm. Konstrukce přitom pocházela z vlastní dílny Dacie. Všechny další vozy značky už využily techniku sdílenou s renaulty.

Ze SuperNovy byl použit rovněž zážehový osmiventilový čtyřválec o objemu 1380 cm³ s výkonem 55 kW, známý i z tehdejšího Renaultu Clio druhé generace. Rozdílem však byla alternativa v podobě vznětového agregátu. Osmiventilová devatenáctistovka o výkonu 47 kW pocházela z dílny Renaultu. Obě jednotky se přitom spoléhaly na spolupráci s pětistupňovým manuálem.

Solenza se přitom neprodávala jen v Rumunsku, ale dostala se třeba i na český trh. V roce 2003 se u nás nabízela se základní cenovkou 193 000 Kč, což z ní udělalo nejlevnější auto své doby. V této variantě, nazvané Prima, však nabízela opravdu jen to nejnutnější, aby vyhověla zákazníkům hledajícím vůz za co nejnižší částku. Nejvyšší specifikace Scala však uměla i posilovač řízení, elektronický imobilizér, přídavná mlhová světla, dálkově ovládané centrální zamykání, klimatizaci, elektricky ovládaná přední okna nebo integrované rádio s CD přehrávačem a čtyřmi reproduktory. Ve své době stála 245 000 korun.

Dacia Solenza nakonec sloužila jakožto jistý mezityp, mezičlánek mezi starou a novou érou značky. Vedle továrny v rumunském Mioveni vznikala i na Ukrajině v závodě ZAZ. Ve výrobě vydržela jen do roku 2005, už od roku 2004 ji však začal postupně nahrazovat model Logan. Ten byl výsledkem projektu X-90, v rámci něhož měl vzniknout cenově dostupný model hlavně pro východní Evropu.

Logan byl Solenze opticky podobný, stejný byl i charakter v podobě cenově dostupného vozu. Logan nicméně použil novější technický základ původem už od Renaultu a také karoserii sedan. Později navíc dorazilo i kombi.